Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek úvodem poděkoval sněmovní opozici za „osvěžující příležitost ke shrnutí dosavadních kroků vlády v oblasti evropské spolupráce“, načež ve svém projevu zdůraznil potřebnost aktivní role České republiky v účasti na evropském dění. Podle něj je ČR středně velká země, což prý znamená, že se její význam a postavení v rámci Unie odvíjí zejména od toho, jak aktivně se projevuje ve společném řešení problémů. V této souvislosti označil přístup k evropské politice předchozí vlády Andreje Babiše za „prekérní.“ Prý se nikdy v polistopadových dějinách nestalo, že by nějaký kabinet přebíral politiku týkající se evropských záležitostí v tak žalostném stavu jako při předání moci loni v prosinci.
Zaslouží si Michail Sergejevič Gorbačov naši úctu?Anketa
Právě Bekův resort hraje klíčovou roli v organizace nynějšího českého předsednictví EU. Sám Bek předsedá Radě pro obecné záležitosti, což je jedna z konfigurací Rady EU.
Mikuláš Bek v kontrastu s předešlou vládou vyzdvihl svou vlastní evropskou politiku a tedy politiku vlády Petra Fialy (ODS), když prohlásil: „Česká republika se z pozice outsidera na evropské periferii, kde se jako satelit Orbánovy neliberální demokracie dostala v minulých letech v důsledku neřešeného střetu zájmů, nesolidárního přístupu k problémům ostatních zemí a zavíráním očí nad porušováním zásad právního státu, dokázala vrátit do hlavního proudu evropské politiky.“
doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
Tento výrok mířící proti současné maďarské vládě konzervativního premiéra Viktora Orbána nepřekvapí. Představitelé nynější pětikoalice obývající Strakovu akademii již v minulosti mnohokrát na Orbána verbálně útočili. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v lednu tohoto roku před maďarskými parlamentními volbami tamní voliče veřejně vybízela k tomu, aby Orbána vyhnali z premiérského křesla, za což sklidila obrovskou vlnu kritiky pro vměšování do vnitropolitických záležitostí spojeneckého státu v EU a NATO.
Sám Mikuláš Bek dříve tvrdil, že spolupráce v rámci Visegradské čtyřky (Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko) se přeceňuje. Současní vládní politici Orbánovi vyčítají podle nich nedostatečnou horlivost v podpoře válečných ambicí ukrajinského prezidenta Zelenského a celkovou střízlivost v přístupu ke geopolitickým otázkám. Ta se projevuje např. neochotou Maďarska zavádět některé sankce proti Rusku, které by mohly poškodit maďarskou ekonomiku.
Právě kvůli těmto pozicím maďarské vlády nyní roste tlak ze strany centralisticky uvažujících unijních politiků a zejména větších států jako je Německo na zrušení práva veta členských států a tudíž principu jednomyslnosti rozhodování v Radě. Taková reforma by zbavila menší státy, mezi něž je řazena i ČR, možnosti bránit se politice prosazované státy většími. Mikuláš Bek se již v minulosti nechal slyšet, že by si takové změny omezující mocenské páky menších států jako je ČR dovedl představit.
Bek dále ve svém proslovu hovořil o situaci okolo válečného konfliktu na Ukrajině, kde opět vyzdvihl aktivní roli Fialovy vlády. Ta patří v celoevropském kontextu k těm nejhorlivějším, co se týče poskytování vojenské pomoci ukrajinským ozbrojeným složkám a prosazování protiruských sankčních opatření.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: AKS
