Německo by, v případě odpojení dodávek ruského plynu, ropy a uhlí do Evropské unie, spadlo podle ekonoma do recese. „Jeho ekonomika by se letos propadla o takřka dvě procenta,“ uvádí Kovanda na základě včerejších zveřejněných propočtů Bundesbanky.
Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?Anketa
Cena ropy Brent by podle ní v případě zastavení dodávek vylétla až nad 170 dolarů za barel. „Takže pohonné hmoty by se v Česku prodávaly minimálně za 60 korun na litr. Před úplným odpojením EU od ruské ropy dále varuje americká ministryně financí Janet Yellenová,“ dodává Kovanda.
Jak moc je tento diskutovaný scénář odpojení nyní reálný?
„Itálie je prvním z klíčových odběratelů ruského plynu v EU, jenž je připraven se od něj zcela odpojit. Země tento týden uvedla, že tak učiní v tom případě, že požadavek Kremlu na nový způsob plateb za plyn bude v rozporu se sankcemi. Podle nálezu právníků pracujících pro Evropskou komisi a Evropskou radu to v takovém rozporu skutečně je. Evropská komise souhlasí. Včera vydala souznící stanovisko. Podle právní analýzy Bruselu by země EU musely obejít své vlastní sankce uvalené na Rusko, aby mohly dále odebírat plyn způsobem, jak si nově přeje Kreml. Obcházení vlastních sankcí odmítá například německý ministr hospodářství Robert Habeck,“ zmiňuje Lukáš Kovanda.
Kreml žádá odběratele v EU, aby si u ruské státní Gazprombanky zřídili devizový a zároveň rublový účet. Platby za plyn by měly probíhat právě skrze Gazprombanku: „Ta by devizové platby směňovala na rubly a dále posílala Gazpromu, tedy plynárenskému podniku v rukou Kremlu. To podle už zmíněných právních analýz Bruselu dává Rusku výhodu stanovit si příznivý směnný kurs, který beztak již nyní manipuluje razantními zásahy do devizového trhu,“ pokračuje ekonom.
Právní analýzy Bruselu tak prý dospívají k závěru, že platby za plyn přes Gazprombanku jsou v rozporu se sankcemi. Itálie přitom, jak tento týden uvedla, nehodlá v takovém případě nový způsob plateb akceptovat. „To ovšem fakticky znamená, že nebude Rusku za plyn platit. Tedy jej ani nebude odebírat,“ podotýká Kovanda.
„Postoj Itálie tak citelně zvyšuje pravděpodobnost, že se od ruského plynu odpojí také další země EU. Pokud samozřejmě Rusko nepřistoupí k nějaké formě kompromisu. Moskva se ale zatím tváří tak, že očekává, že země EU na nový způsob plateb přistoupí. Tento nový způsob se vztahuje už k dubnovým dodávkám. Některé faktury za ně jsou splatné už nyní, ‚lámat chleba“ se však bude v první polovině května, kdy je splatná jejich většina,“ píše Kovanda s tím, že v první polovině května bude zřejmé, kolik evropských odběratelů skutečně na požadavek Kremlu přistoupilo. V EU má kontrakt na odběr plynu od Gazpromu uzavřeno na 150 firem.
Zatím jedinou zemí EU, která je ochotna nový systém plateb využívat, je Maďarsko. Naopak například nizozemská vláda nový systém plateb odmítá a firmy v zemi vyzvala, aby jej neakceptovaly.
Kovanda také poukazuje na to, že podle Oxfordského institutu studia energetiky je vysoce pravděpodobné, že se EU od ruského plynu odpojí právě v první polovině května. „Před tím však s nejvyšší naléhavostí varuje například německá podniková sféra. Šéf německého energetického giganta E.ON Leonhard Birnbaum varuje, že odpojení od ruského plynu vyvolá v EU fatální rozkol. A že tedy bude mít dramaticky neblahý nejen ekonomický, ale také politický dopad,“ doplňuje.
Zejména některé země EU budou prý tlačit na to, aby se kompromis našel za jakoukoli cenu a aby plyn z Ruska nadále proudil. „Například rakouský kancléř Karl Nehammer cestoval počátkem minulého týdne za Putinem do Moskvy z podstatné části proto, aby se ujistil, že evropské země, a zvláště pochopitelně Rakousko – silně závislé na ruském plynu – budou moci dále za plyn platit v eurech. Možná to byl dokonce hlavní důvod návštěvy,“ dodává ekonom.
Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
Evropská unie se nicméně i tak může bez ruského plynu ocitnout dříve, než se dosud zdálo. Co by to znamenalo ekonomicky?
„Podle některých ekonomů představuje zamýšlené odpojení EU od dodávek ruských energií nejrychlejší cestu k ukončení války. A také ekonomicky nejefektivnější. Tak argumentují například ekonomové z pařížské Sciences Po a z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Jiní ekonomové ale nesouhlasí. Rusko by odpojení Evropské unie od jeho plynu i ropy hospodářsky zase tolik nepocítilo. Jeho přebytek zahraničního obchodu by totiž i v takovém případě zůstal letos zhruba stejný jako loni.
Tento názor se opírá o nedávno zveřejněnou kalkulaci týmu tří akademických ekonomů, z nichž dva působí na pražském výzkumném pracovišti CERGE při Univerzitě Karlově. Tito ekonomové upozorňují, že loni Rusko vykázalo historicky rekordní objem vývozu, čítající 490 miliard dolarů. Jenom polovinu z této částky ale představují příjmy z ropy a plynu a příslušných produktů,“ přibližuje Kovanda.
Potenciální uvalení embarga na ruskou ropu ze strany EU by se ještě při zahrnutí embarga uvaleného ze strany USA týkalo podle Kovandy zhruba 50 procent celkového ropného vývozu Ruska. Snížení dodávek ruského plynu ze strany EU by se pak týkalo 70 procent ruského exportu plynu. Uvedení ekonomové pracují s realističtější variantou, že by ze strany EU došlo v případě plynu ke snížení jeho dovozu o dvě třetiny, nikoli k úplnému zastavení dodávek.
„Za daných předpokladů by celkový objem ruského vývozu klesl pouze o čtvrtinu. Vzhledem k tomu, že současně dochází vlivem západních sankcí k poklesu ruského dovozu takřka na polovinu, lze při daných předpokladech – tj. předpokladu embarga Západu na ruskou ropu a snížení dodávek plynu do EU o dvě třetiny – počítat s tím, že Rusko letos i tak vykáže přebytek zahraničního obchodu čítající zhruba 200 miliard dolarů. To přibližně odpovídá jeho loňské hodnotě.
Rusko totiž dále má výhodu z toho, že z velké části kvůli válce na Ukrajině letos nastal další růst cen ropy, přičemž ceny plynu se rovněž drží stále poměrně vysoko. I při kompletním odpojení EU od ruského plynu – tedy ne pouze dvoutřetinového – by Rusko letos vykázalo přebytek zahraničního obchodu. Byl by sice nižší než ten loňský, který byl historicky rekordní, ale pořád by šlo o znatelný přebytek.
„Jedním z důsledků odpojení EU od ruského plynu je tedy to, že Německo – či Česko – padnou do recese, zatímco Rusko jej vlastně nepocítí,“ shrnuje ekonom Lukáš Kovanda závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
