Západ podle Benotmana vnímal arabské jaro jako příležitost, aby se arabské země posunuly k demokracii, jako se to podařilo postkomunistickým státům ve střední a východní Evropě. Nespokojenost s vládami ale využila islamistická uskupení, která řadu let budovala paralelní struktury k oficiálnímu státu, a islamisté se v mnoha případech začali dostávat k moci.
Politický vzestup islamistů přitom podle Benotmana přispěl k další radikalizaci obyvatel. „Bylo to vidět v Egyptě, který se za několik měsíců vlády (prezidenta a představitele Muslimského bratrstva Muhammada) Mursího změnil ve zcela jinou zemi,“ řekl analytik. Islamisté podle něj k posílení vlastní pozice šíří ve společnostech pocit, že za všechny problémy na Blízkém východě i za drobné potíže v životech lidí může Západ.
Právě radikalizace obyvatel vede podle Benotmana k tomu, že na Blízkém východě i jinde ve světě přibývá teroristických útoků. „Nemyslím si, že by bez arabského jara nebyli žádní teroristé. Ale útoků by bylo méně a bylo by možné udržet to pod kontrolou,“ řekl.
Zároveň zdůraznil, že je třeba důsledně rozlišovat mezi islamisty a muslimy. Běžní muslimové totiž tvoří 90 procent obětí islamistů, kteří i ve vlastní propagandě uvádějí, že i když je hlavním nepřítelem Západ, je třeba nejprve dobýt muslimské země, než bude možné obrátit se proti Západu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
