Západ podle Benotmana vnímal arabské jaro jako příležitost, aby se arabské země posunuly k demokracii, jako se to podařilo postkomunistickým státům ve střední a východní Evropě. Nespokojenost s vládami ale využila islamistická uskupení, která řadu let budovala paralelní struktury k oficiálnímu státu, a islamisté se v mnoha případech začali dostávat k moci.

Politický vzestup islamistů přitom podle Benotmana přispěl k další radikalizaci obyvatel. „Bylo to vidět v Egyptě, který se za několik měsíců vlády (prezidenta a představitele Muslimského bratrstva Muhammada) Mursího změnil ve zcela jinou zemi,“ řekl analytik. Islamisté podle něj k posílení vlastní pozice šíří ve společnostech pocit, že za všechny problémy na Blízkém východě i za drobné potíže v životech lidí může Západ.