Riziko, že se počet pacientů na jednotkách intenzivní péče se dostane k dvoutisícové hranici, je podle ministra Blatného reálné. „Pravděpodobně ten nadcházející týden bude ten nejkritičtější v nemocnicích,“ soudí dle dosavadních modelů. I když záložních lůžek jsou podle něj desítky až stovky, problémem je dostatek kvalifikovaného personálu. Potřeba může být navíc až 300 lékařů a až 1000 zdravotních sester
Pak by se mohla situace v českých nemocnicích zlepšit. „Jestliže se potvrdí předpoklady, pak v průběhu tohoto týdne bude patrné zabrzdění epidemie, to může mít následně zhruba za deset dní odraz v nemocnicích, kde by se měla zastavit eskalace zátěže pro JIP,“ dodal šéf resortu zdravotnictví.
Na základě vládního rozhodnutí schváleného ve středu mohou jednotlivá hejtmanství dát pracovní příkazy lékařům ambulantním specialistům, dalším zdravotníkům a medikům. Tato nařízení je podle Blatného potřeba mít.
Předpokládá, že nemocnice budou především využívat studentů medicíny, kteří v nich působí dobrovolně už nyní. Přesto, bez rezervy vznikající pracovní povinností by se zřejmě tato kritická situace, která má přijít v dalším týdnu, nemusela zvládnout. „Nejpostiženější kraje k ni budou muset sáhnout. Problémem byl právě chybějící kvalifikovaný personál k volným lůžkám,“ připomněl.
Odhaduje, že na jednotky intenzivní péče by mohla být použita stovka záložních vybavených lůžek. Pro pacienty s covidem-19 by mohlo být k dispozici 540 až 570 standardních lůžek s kyslíkovým přístrojem.
Děkani lékařských fakult tento krok kritizovali, nasazení studentů podle nich negativně ovlivňuje kvalitu studia a může vést do budoucna k problému v celém zdravotnictví.. „Konzultovali jsme to, řadu jejich požadavů jsme zařadili. Vnímám nesouhlasné stanovisko, je ale třeba si uvědomit, že dosud tuto pomoc studenti medicíny drželi,“ argumentoval ministr.
I přes vytíženost nemocnic však vláda dlouho odmítala pomoc ze zahraničí. V pátek Česká republika aktivovala zahraniční pomoc, kterou nabízejí Německo, Maďarsko, Polsko.
„Proč i přes kritickou situaci, kterou vidíme v tuzemských nemocnicích, nebyl nikdo z pacientů do zahraničí převezen?“ zajímal se Moravec.
„O pomoc jsme požádali, když české nemocnice přestaly mít vlastní kapacity. To, si myslím, je korektní přístup,“ odmítl Blatný námitku, že by celou věc zdržovali, protože by v tom sehrála roli politika.
Jde o požadavky nemocnic. „V průběhu víkendu byly z Pardubického kraje vzneseny dva požadavky na převoz pacientů do zahraničí,“ řekl s tím, že tyto požadavky byly zavedeny do systému.
Nemyslí si však, že by bylo pro některé pacienty šetrnější, když by byli o výrazně kratší úsek převezeni za hranice? Například ze Sokolovska či z Chebska. „To je právě ono, můžou to být desítky, ale stejně tak stovky kilometrů. Nemusí být převezeni do nemocnice, která je přímo u hranic,“ upozornil Blatný.
O jejich transportu teď rozhodnou konkrétní zahraniční nemocnice. „Německo o převozu rozhoduje podle svých kapacit a také podle potřebné péče pro pacienta, to nejde ovlivnit,“ podotkl ministr. „Stále ale nejsou naše kapacity vyčerpány. Nyní zvyšujeme kapacity nemocnic v rámci republiky a nebráníme se zahraniční pomoci,“ shrnul šéf resortu zdravotnictví.
Rozhodně nepovažuje za chybu zrušení polní nemocnice v Letňanech. „Hodnotil jsem tuto nemocnici jako pojistku, kterou jsme si koupili. A pojistka se může zdát být nevýhodná ve chvíli, kdy ji nevyužijete,“ sdělil, že standardní lůžka nejsou problém, tedy by zařízení v současné situaci nepomohlo.
Na přetřes přišlo možné použití léku Ivermektin. Na příkaz premiéra bylo pořízeno víc než 10.000 balení, což pro ministra Blatného není vůbec potěšující. „Tohle není primárně akce mého resortu. Já se o něm dozvěděl, až když tu byl. Bylo zde vyvoláno očekávání, ale pravděpodobně nebude úplně naplněno,“ tlumí Blatný naděje souvísející s účinností tohoto léku.
„Ivermektin, spojený s Nobelovou cenou za léčbu parazitárních infekcí, není primárně lékem na koronavir. V žádném případě to není lék, který by měl být používán ve velkém a bez lékařského dohledu,“ upozorňuje Blatný. „Není to všelék na covid, nic, co by měl mít každý doma ve své lékárničce,“ dodává.
Sám užití léku v případě možné nákazy odmítá. „Já bych si Ivermektin nevzal. Může být spojen s poškozením jater, ledvin a dalších. Je třeba s ním nakládat jako se zatím neschváleným lékem. Neměl by se podávat všem, určitě ne,“ zopakoval ministr důrazně.
Který případný kandidát na prezidenta vás oslovuje nejvíc?Anketa
Premiér Babiš prý nemyslel na klinické studie. „Pan premiér si ve svém expresivním vyjádření neuvědomil důležitost klinických studií,“ sdělil Blatný, že to by se v tomto případě prý vymstilo všem, jako v případě jakékoli experimentální léčby. „SÚKL řekl, že Ivermektin neškodí, ale nevydal ho na léčbu. Nejsou studie, že by pomáhal,“ podotkl Blatný.
Podle ministra se britská mutace koronaviru podílí v průměru až na 50 procentech případů nákazy, na její včasné zachycení nebylo dostatek testů. Co se týká očkování, ministr v budoucnu neočekává, že budou mít lidé možnost si vybrat, kterou vakcínou proti koronaviru se nechají naočkovat. „Myslím si, že k tomu ani není důvod,“ sdělil Blatný.
V posledních dnech se spekuluje o jeho možném konci v čele resortu zdravotnictví. Sám prezident republiky mu doporučil, že by si měl „odpočinout“. Byl proto dotazován na svou případnou rezignaci na ministerský post. Své funkce by se prý – jak řekl – vzdal pouze v případě, že by při Úřadu vlády např. vzniklo jakési paralelní ministerstvo zdravotnictví.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
