„V telenovele je lidový prezident ústřední postavou. Něco mezi strýčkem Křópalem a donem Blaboliem. Po flanelové košili nyní v oblecích, šitých na Vysočině; kravaty má do půli břicha jako Pláteník ze severu a botky gumové, pohodlné. Další obsazení: řečný zahraničněpoliticky kompetentní plivník, odlišující se motýlkem. Společně mají sebezálibné kochání vlastními plky a hroší kůži. Dále: venkovský švihácký kancléř, jenž si rozumí lépe s podnikatelským demi-monde než s NBÚ; pak nemluvný poradce ve věcech ropy s ruskou dírou v životopise; němý pinocchio s mimikou kouzelníkova asistenta, obratný lapač vajíček; barokně tančící harémový eunuch, postrkující s grácií tu hroudu na protokolární značky. A vytřeštěný mluvčí s hladkou schopností převést libovolné kraviny do bezbarvého newspeaku a uvyklého posměchu,“ popisuje Kalvoda prezidenta Zemana a jeho suitu alias postavy zábavného televizního žánru v komentáři otisknutém v Lidových novinách.
A telenovela dle Kalvody jede, den po dni a dokola, blbci a pussy lítají, jazykovědci se vyjadřují, jiní vědci brání neandrtálce a slušní lidé se hrozí. A mezitím prý hlava státu olízne botu diktátorovi a dělá PR agresi proti suverénnímu státu. Ale politická sféra, zákonodárná moc i odpovědná exekutiva údajně mlčí, nanejvýš si někdo dělá starost o „dobré jméno České republiky v zahraničí“, jímž jsme prý všichni příznačně posedlí.
Právě pasivitu ústavních orgánů země považuje Kalvoda za největší problém. „Je úplně lhostejné, proč prezident opouští ústavní bázi politiky. Podstatné je, že to dělá a že bez ohledu k přímé volbě prezidenta odpovídá za jeho kroky vláda. Ta nemá volbu: buď splní povinnost zasáhnout, nebo selže, a pak plně odpovídá za jeho excesy (slušně kavárensky řečeno). Kulantní Sobotkovo mudrování o tom, že pan prezident to tak určitě nemyslel a že je třeba koordinovat, je nestatečné a hlavně irelevatní. Je to telenovela. Mohla by kavárna uctivě požádat ty pány, aby se věnovali politice?“ uzavírá Kalvoda.
autor: luš