„Václav Havel - ať vědomě, či bezděčně, ale v každém případě aktivně - byl nástrojem sil lži a nenávisti," píše vicekancléř prezidenta Petr Hájek a prezident Klaus je s ním zajedno. Havlovi fanoušci oponují: „V.H. byl zvěstovatel dobra, symbol svobody a univerzality lidských práv."
Tak jako Hájek a Klaus potřebují Havla temného, zločinného, lidskoprávníci vytvářejí Havla jasného a čistého, píše deník. Oba postoje přitom slouží k vyzdvižení vlastní výjimečnosti a blíží se tomu, co filozof Václav Bělobrádek označuje za „morální kýč", kam řadí i Havlův okázalý pohřeb.
Vlastní řez tvářemi
„Najít skutečného Havla si pak žádá provedení řezu všemi jeho tvářemi, které jen dokážeme odhalit a najít. A musí to udělat každý sám za sebe, ne podle ideologické příručky," píší HN.
A tak tu máme Havla, coby sametového bojovníka za lidská práva na jedné straně a Havla, podporovatele vojenského násilí. Havla trvale se obracejícího k občanské společnosti, který žádá apolitickou politiku, a Havla elitáře, který si mezi občany hledá jen „ty své".
Stejně komplexní, plná napětí a protikladů je prý i Havlova role politika, filozofa nebo myslitele či dramatika.
„Má-li bytí paměť, v níž navždy zůstal záhyb se jménem Václav Havel, není důvod se při hledání jeho tváře uchylovat k virtuální realitě pohádkového snu. V paměti bytí se vždy svítí a zároveň tmí, tak jako při řezu tvářemi Václava Havla," uzavírá deník.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
