Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
Veřejné vystupování Michala Koudelky je dlouhodobě předmětem kontroverzí. V samotné zpravodajské komunitě je však spíše výjimkou. Ředitelé Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství se drží spíše v ústraní. To samé platí pro prezentaci těchto dvou služeb. Rozvědka dokonce ani nezveřejňuje své výroční zprávy.
Výroční zprávy BIS naopak často vyvolávají emoce. Například v roce 2018 se kontrarozvědka pustila do českého školství a kritizovala údajný ruský vliv ve výuce dějepisu, češtiny a literatury. Dlouhodobě také akcentuje hrozby ze strany Ruska a Číny, což může ovlivňovat veřejné mínění. Poukazoval na to i prezident Miloš Zeman, který výroční zprávy označil za „plácání“, které je ale pro „méně informované“ lidi „docela přesvědčivé“.
Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?Anketa
Michal Koudelka to svým kritikům hodně ulehčuje. Za Fialovy vlády veřejně kritizoval bývalou hlavou státu a využíval časté návštěvy parlamentních konferencí k silným politickým prohlášením. „Kdo v tuto chvíli řekne, že neví, co to je ruská propaganda, kdo neví, co je ruská dezinformace, toto brutální zasahování do podstaty demokracie v České republice, tak je slepý a hluchý,“ prohlásil v září 2023. Přitom i vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přiznával, že neví, co dezinformace jsou.
Čínu zase Koudelka vykreslil jako diktaturu, která se chystá na válku s Evropou, a varoval, že rizika přicházející z Číny jsou záludnější, než ta z Ruska. Loni burcoval veřejnost, aby se měla na pozoru před útoky dezinformátorů a „subverzními, vlivovými, informačními a kybernetickými operacemi“ řízenými z Moskvy s cílem zmanipulovat parlamentní volby. Tyto předpovědi se nenaplnily.
S ohledem na tyto aktivity ParlamentníListy.cz oslovily vládní i opoziční politiky s dotazem, jak by podle nich měli představitelé zpravodajských služeb na veřejnosti vystupovat. Většina se shoduje, že určitá míra komunikace s veřejností je žádoucí, zároveň ale varují před mediálním exhibicionismem.
„Jsem přesvědčen, že určitá míra veřejné komunikace je správná a potřebná, zejména formou výročních zpráv. Transparentnost v tomto smyslu posiluje důvěru veřejnosti a pomáhá kultivovat veřejnou debatu o bezpečnosti státu. Pokud služby mlčí úplně, vzniká prostor pro spekulace, dezinformace a zpochybňování jejich práce. Na druhou stranu není jejich úkolem vstupovat do politických sporů nebo komentovat každodenní politiku,“ domnívá se senátor a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta (Přísaha).
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
O jasných hranicích vystupování zpravodajců na veřejnosti hovoří i Pavel Růžička (ANO). „Role zpravodajských služeb musí zůstat primárně v rovině neveřejné, neboť podstatou jejich práce je utajení. Rozhodně nejsem zastáncem toho, aby se zástupci služeb ,producírovali‘ na každé veřejné konferenci; jejich mediální aktivita by měla mít jasné mantinely,“ říká poslanec. Zároveň dodává, že publikování výročních zpráv je důležité z hlediska transparentnosti a přehledu o aktuálních bezpečnostních hrozbách.
Podobně věc vidí místopředseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Tomáš Jirsa (ODS). „Myslím si, že zpravodajské služby by ve veřejném prostoru vidět být měly, ale spíš střídmě a s rozmyslem. Dává smysl, aby vydávaly výroční zprávy nebo se občas objevily na odborných konferencích a vysvětlovaly, jaké typy hrozeb dnes řeší a v jakém bezpečnostním prostředí se pohybujeme. Zároveň by ale neměly komentovat konkrétní politiky nebo aktuální politické spory – v tu chvíli už by hrozilo, že se z nich stane aktér veřejné debaty, což jim, ani státu, neprospívá,“ varuje senátor.
Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?Anketa
Za pozornost stojí také fakt, že řada konferencí, na kterých šéf BIS ve sněmovně vystupoval a kde varoval před Čínou, dezinformacemi a hybridními hrozbami, byla organizována poslanci, kteří působili v Meziparlamentní alianci pro Čínu (IPAC), financované nadacemi George Sorose či National Endowment for Democracy (NED) – například Pavlem Žáčkem (ODS), Helenou Langšádlovou (TOP 09) či Evou Decroix (ODS).
V některých případech byly akce přímo spolupořádány neziskovými organizacemi jako Sinopsis, financovanými stejnými zahraničními sponzory. Její zástupci také loni v září vystoupili spolu s Michalem Koudelkou na půdě Akademie věd. Tam ředitel kontrarozvědky vybízel akademiky k aktivní spolupráci s tajnými službami.
Dodejme, že Michal Koudelka by měl v čele úřadu skončit nejpozději příští rok. O jeho nástupci začne brzy rozhodovat nová vláda. Způsob komunikace s veřejností a sebeprezentace nejspíš bude jedním z kritérií při výběru vhodného kandidáta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Jedná podle vašeho názoru Michal Koudelka mimo rámec svých povinností?
