Předsedou Ústavního soudu byl jmenován Josef Baxa, předlistopadový kandidát KSČ. Na jmenování čeká soudce Robert Fremr, ten byl schválen Senátem, prezidentem, čelí ale ostré kritice za to, jak soudil v 80. letech. Prezident se proto rozhodl, že Fremrovo jmenování pozdrží do doby, dokud nebude celá situace prověřena, shrnuje úvodem Jana Bobošíková současné dění kolem Ústavního soudu.
Líbí se vám, jak Petr Pavel vykonává úřad prezidenta republiky?Anketa
„Jsme nyní svědky situace, kdy předlistopadový předseda základní organizace KSČ a student vojenského kurzu bude prověřovat, jak soudil soudce, také člen KSČ, před listopadem,“ glosuje moderátorka.
V Aby bylo jasno tak v repríze představila profil současného nově jmenovaného předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy.
„Víte, že předseda Ústavního soudu Josef Baxa byl pravomocně odsouzen za ublížení na zdraví nebo že soudce z dob stalinismu nazývá Baxa ‚krvavými psy‘, ale kvůli kariéře mu nevadilo s nimi spolupracovat? Že kvůli postavení klidně udělá čáry máry? Víte, že věděl, co se děje na plzeňských právech?“ uvádí Bobošíková.
Již dříve zmiňovala, že pokud senátoři soudce Baxu zvolí, „upevní se dlouholetý mocenský pakt a vyplní se plán Pavla Rychetského na obsazení klíčových míst v ústavní justici“.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který odejde z čela instituce v srpnu, si jako svého nástupce dlouhodobě Baxu přál. Od roku 2015 o tom veřejně hovořil v médiích, dokonce plánoval, že kvůli tomu odstoupí v půlce svého druhého mandátu v roce 2018. Nakonec své rozhodnutí přehodnotil a rozhodl se svou funkci vykonávat i nadále. „Nakolik k jeho rozhodnutí přispěl fakt, že Baxa neměl naději, aby ho prezident Zeman skutečně jmenoval soudcem Ústavního soudu, se můžeme jen dohadovat,“ uvedla moderátorka pořadu Aby bylo jasno.
Fotogalerie: - Nechte vlajky vlát...
Spolu s tím nezapomněla připomenout, že to byl právě Pavel Rychetský, kdo zásadně přispěl ke změně volebního systému před minulými sněmovními volbami a v prezidentské volbě neváhal „nezávisle“ podporovat Petra Pavla.
Dnes tak byla situace pro zmíněný plán Baxy a Rychetského mnohem příznivější. Současný prezident Pavel už ve své kampani hovořil o tom, že by Baxu rád viděl v roli předsedy Ústavního soudu.
Jediní, kdo mohli zastavit plány dlouhodobého paktu Rychetský – Baxa, byli právě zmínění senátoři. „Nevíme, zda to udělají, protože těm soudce Baxa vysloveně podlézá,“ podotkla letos v květnu Bobošíková a připomíná Baxovy výroky, že „Senát je instituce plná noblesních veteránů“.
Baxa letos na jaře také vydal knihu rozhovorů s názvem Hledání rovnováhy aneb Soudce. Její obsah je zajímavý: „Vyřizuje si v ní účty s některými svými spolužáky z fakulty nebo se známými jmény z právnické obce, například s bývalým ministrem spravedlnosti z ODS a později předsedou TOP 09 Jiřím Pospíšilem,“ přiblížila Bobošíková.
Zároveň ve svém knižním díle prý nadbíhá politickému mainstreamu: „V žaludku mu leží prezidenti: exprezident Václav Klaus se provinil tím, že jako hlava státu byl nespokojený s tím, že jsou soudci příliš mladí,“ dodala moderátorka.
Z knihy se taktéž dozvěděla, že kandidát na ústavního soudce Baxa doporučoval jako člen etické komise Českého rozhlasu, aby prezidenta Zemana nezval veřejnoprávní rozhlas pro jeho vulgární mluvu do živého vysílání. V knize se také vyjádřil k opoziční smlouvě, která podle něj byla „mocenský pakt“.
Dále v knize Baxa prozradil, jak byl jako mladistvý odsouzen ke třem měsícům vězení za trestný čin ublížení na zdraví podmíněně ve zkušební době v délce jednoho roku: „Zavinil dopravní nehodu, při které těžce zranil bratra i sebe,“ uvedla Bobošíková.
Baxa vzpomínal i na to, jak za socialismu exministr školství ve Fialově vládě Balaš, dnes poslanec za STAN, šel kvůli výcviku pilotů Kaddáfího na vojnu do Libye. Josef Baxa však do Libye nešel díky protekci. „Baxa byl zamilovaný a slečna studovala v Praze, tak mu jeho tatínek, voják z povolání, zařídil protekci – mohl narukovat do nedalekého Benešova,“ doplnila moderátorka.
Rovnováhu Josef Baxa hledal v členství v KSČ a kariéře: „Jako soudce čekatel na soudu v Plzni se v 80. letech dostal k četbě rehabilitačních spisů z roku 1968 a ke spisům státního soudu z konce 40. a 50. let. Tam byly popsané stalinistické sabotáže, velezrady a tresty smrti,“ popisuje Bobošíková.
Baxa v této souvislosti ve své knize doslova uvedl: „Šílené zjištění, protože garnitura soudců a prokurátorů z dob stalinismu byla tehdy stále aktivní. A nikdo je nebral jako krvavé psy, naopak měli pověst zkušených autorit.“
Baxovi však nevadilo s těmito „krvavými psy“ kvůli své kariéře spolupracovat. „Když měl možnost se jako nováček rok před sametovou revolucí na krajském soudu jednoho z těchto krvavých psů zeptat, proč odsoudil v 50. letech skupinu židů za to, že dostávali dárky od svých příbuzných z Izraele, nezeptal se. Nebyla to prý vhodná situace, protože tento krvavý pes jej přijímal jako nováčka, který právě povýšil z okresního na krajského soudce,“ sdělila Bobošíková.
„Na krajském soudu se Josefu Baxovi líbilo, jak píše: bylo tam méně práce, jeho kolegové ráno četli Rudé právo, v Sovětském svazu probíhala perestrojka a světová politika vypadala nadějněji. Přesto rok před revolucí přijal nabídku stát se kandidátem KSČ, protože si neuměl představit, že by změna jednou mohla přijít jinak než zeshora. Ovšem jak přišla revoluce 17. listopadu 1989, hned 20. listopadu Josef Baxa průkazku KSČ vrátil,“ líčila Bobošíková.
Fotogalerie: - Reklama na manželství
Varovné podle Bobošíkové rovněž je, že soudce Baxa hledal rovnováhu i mezi mocí výkonnou a soudní, když se dostal do situace, která by se mohla nazvat jako střet zájmů. „Aby k tomu formálně nedošlo, ale fakticky se mohlo propojení konat, udělal v roce 1998 spolu s tehdejším ministrem spravedlnosti, jak sám říká, ‚právní čáry máry‘. Vypadalo to tak, že zůstal soudcem krajského soudu, čímž byl součástí moci soudní, ale zároveň vystupoval jako náměstek ministra spravedlnosti, čímž se stal součástí moci výkonné,“ vysvětlovala publicistka.
Baxa své „právní čáry máry“ vysvětluje v knize těmito slovy: „Protože jsem chtěl zůstat soudcem a mít možnost se kdykoliv vrátit, tak jsem formálně byl soudce přidělený na stáž k Ministerstvu spravedlnosti, náměstkem jsem nebyl jmenován, pouze pověřen náměstkovskou činností.“
„Tak co myslíte? Jaké ‚právní čáry máry‘ nám přichystá na Ústavním soudu kandidát Josef Baxa, pokud ho tam senátoři vyšlou?“ ptala se Bobošíková.
Poukazovala i na to, že Josef Baxa je jedním ze zakladatelů nechvalně proslulé plzeňské právnické fakulty. Věděl, co se děje na plzeňských právech, ale nezasáhl. „Věděl jsem, že se na fakultě děje něco divného.“ Jako nejvyšší soudce správního soudu si ale říkal, „hochu, trap se tím, co můžeme ovlivnit“. Nic tedy neřešil a dál na fakultě přednášel. „Soudce Baxa o všem, co se děje na fakultě, věděl, ale jak ve své knize alibisticky píše, ‚osobně jsem se na tom nepodílel‘. Prostě takové hledání rovnováhy mezi slibem soudce, že se bude řídit zákony, a mezi hladkou kariérou a penězi. K tomu zavřené oči patří, bez nich by se totiž rovnováha mohla citelně vychýlit,“ glosovala Bobošíková, která se pozastavuje i nad podivným průběhem studia Baxovy dcery na plzeňských právech.
„Tyto informace jsou veřejně dostupné a senátoři se nemohou vymlouvat, že je nevěděli,“ uvedla Bobošíková, podle které by se senátoři měli začít ptát na Baxovy „čáry máry“, na plzeňská práva a na jeho spolupráci s krvavými soudními psy z dob stalinistických čistek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
novasova
