Bobošíková při úvodním představování Wollnera zmínila, že sám sebe označuje jako „bojovníka proti fake news“.
Hned v úvodu došlo na téma, které se ukazuje podle Bobošíkové být velkou fake news – údajné napojení prezidenta Trumpa na Rusko, které vyšetřovatel Mueler popřel, ačkoliv jej dva roky prezidentovi odpůrci vehementně používali. Podle Wollnera celá kauza především ukázala sílu americké demokracie, která se nebojí vyšetřovat vlastního prezidenta.
Kdo bude mít po nástupu Čaputové do funkce lepšího prezidenta?Anketa
V Muellerově zprávě prý Wollner vidí mnoho nepravostí Trumpa a jeho okolí. „Bylo zahájeno stíhání několika spolupracovníků Donalda Trumpa, někteří byli dokonce obviněni, je tam desítka obviněných ruských entit,“ namítal. Takže říci jednou větou, že podezření se nepotvrdila, podle něj nelze.
Bobošíková namítala, že zpráva jasně řekla, že Trumpův tým nebyl ovlivňován Ruskem, takže to vypadá, že média, která tuto zprávu zaručeně šířila, možná podlehla určité „stádovitosti“. „Ne,“ kroutil naštvaně hlavou Wollner. „Vy mě nutíte do obecných výroků,“ rozčiloval se. Žádal Bobošíkovou, ať mu ukáže nějaký výrok médií, která považuje za nevyvážená, a on jej podrobí analýze.
Následně mu Bobošíková předložila článek z Lidových novin, tvrdící, že Trumpovi lidé byli v kontaktu s ruskými agenty. „Je toto fake news? Řekněte mi to jako odborník na fake news, který o nich přednáší studentům,“ žádala reportéra ČT.
Ten se rozčílil, že článek nečetl, stejně jako zprávu vyšetřovatele Muellera, která ještě nebyla zveřejněná, takže to nedokáže posoudit. Pak se pokusil přehrát téma na Bobošíkovou, co si o tom článku myslí ona. „Já nejsem odborník na fake news,“ usmála se moderátorka. „Aha,“ sundal si Wollner zklamaně brýle.
Bobošíkovou pak zajímalo, zda nemohl mít pravdu Donald Trump, když tvrdil, že útoky proti němu vedou skupiny nazývané jako „deep state“. „Popište mi, co je deep state,“ ohradil se Wollner. Bobošíková mu vysvětlila, že je to termín používaný Donaldem Trumpem. „Takže vy používáte slova, kterým nerozumíte,“ triumfoval redaktor.
Fotogalerie: - "Žluťáci" na Trocadéru
Dotaz, kdo mohl mít zájem na diskreditaci prezidenta Trumpa, pak Wollner odmítl jako „mýtizující otázku“.
Česká republika se v posledních letech propadá v indexu vnímání svobody tisku, vydávaném Reportéry bez hranic. Podle Wollnera to souvisí s tím, že „náš domácí tisk převzali domácí oligarchové“. Ti mají své ekonomické a politické zájmy a „není nic horšího pro tisk, než když je jeho vlastník současně aktivní účastník politického souboje“, myslí si Wollner.
Následoval dotaz: „A neměl jste podobné pocity, když v letech 1996–2006 aktivní účastník politického souboje Karel Schwarzenberg vlastnil Respekt?“
Wollner, který sám v Respektu v minulosti působil, začal vysvětlovat, že Respekt byla zcela zanedbatelná tiskovina. „Často z něj citovala veřejnoprávní televize,“ poznamenala Bobošíková k jeho zanedbatelnosti. „Bylo vlivné, ale svým pokrytím celkového novinářského trhu absolutně zanedbatelné,“ vysvětloval Wollner.
„Promiňte – takže vadilo vám to, nebo nevadilo?“ trvala na dotazu Bobošíková.
Wollner po chvilce otálení uvedl, že „čistě principiálně ano“. Respekt je ale podle něj úplně jiné médium než MF DNES nebo Lidové noviny. „Respekt je mnohem vyváženější médium, než jsou tahle dvě,“ vysvětlil rozdíl. Z Respektu by v té době podle něj nikdo nepoznal, že patří Karlu Schwarzenbergovi.
Bobošíková se následně zeptala, zda zhoršení vnímání svobody médií nemohlo být způsobeno také omezením názorové plurality v České televizi. „To říkáte vy?“ ptal se podrážděně Wollner. Bobošíková vysvětlila, že to říká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Poslaneckou sněmovnou volený kontrolní orgán televizních vysílatelů.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle Wollnera často hodnotí vysílání ČT manipulativně. Jako příklad uvedl kritiku kvůli pořadu Americká volební noc. Speciální vysílání při zvolení Donalda Trumpa v listopadu 2016 bylo kritizováno kvůli nevyváženosti, kdy všichni hosté ve studiu chválili Hillary Clintonovou a kritizovali Donalda Trumpa. RRTV po stížnostech diváků došla k závěru, že vysílání skutečně bylo nevyvážené.
„Tahle zpráva sehrává dodnes velkou roli v očerňování České televize,“ začal obhajobu Wollner.
„Takže ta zpráva není pravdivá?“ ptala se Bobošíková.
„Je to zavádějící,“ tvrdí Wollner. „Někoho zarazilo, že v jednu chvíli někdy v ranním čase se sešli tři nebo čtyři kritici Donalda Trumpa,“ popsal redaktor celý problém. Hned se ho prý chytily dezinformační weby a rozjel se na sociálních sítích a část veřejnosti to převzala „jako takovou mantru“. „Já jsem toto ranní vysílání neviděl. Ale zato jsem viděl noční vysílání, kde se naopak sešli dva příznivci Donalda Trumpa a nikdo proti nim. Byli to pan Kratochvíl a pan Hejma a ti si notovali o tom, že Donald Trump je skvělý a Hillary Clintonová je špatná,“ popsal Wollner svůj divácký zážitek.
Fotogalerie: - Levičácký mítink á la francaise
Pokud byla posuzována jen část dlouhého volebního vysílání, je to podle Wollnera manipulace. Navíc je podle něj absurdní, že někdo řešil vysílání k americkým volbám, které česká média nijak nemohla ovlivnit. „Pokud si myslíte, že má redaktor České televize nějaký vliv na americké volby, tak vám k tomu gratuluji, jak rád říká pan Miloš Zeman,“ řekl nakonec Bobošíkové.
Nebyla jste významná svazačka?
Pak se Wollner rozčílil kvůli dotazu, zda je v souladu s Kodexem ČT, aby redaktor veřejnoprávní televize dával najevo své názorové preference, například tím, že se zapojí do reklamní akce Evropa je můj domov, což společně s několika kolegy učinil i sám Wollner. „Evropa je můj domov. Ano, je. Váš ne?“ divil se. Pak Bobošíkové vmetl, že „vy jste byla v nějaké straně, která se nás pokoušela z Evropské unie vyvázat, zřejmě aby nás přivázala k Rusku“.
Bobošíková trvala na dotazu, jak se toto angažmá slučuje s nestranností vyžadovanou Kodexem ČT, ačkoliv Wollner několikrát zopakoval „nechme placku“.
A pak se rozčílil ještě více: „Milá paní Bobošíková, já nevím, jestli tato placka vyjadřuje nějakou politickou orientaci,“ máchal rukama.
A když mu moderátorka navíc ukázala, že stejnou fotografii si nechala pořídit i jeho kolegyně Nora Fridrichová, vybuchl: „Nějaký pán přišel za námi po besedě a chtěl se s námi vyfotit, tak jsme podrželi placku, a vy z toho konstruujete politickou kauzu. A je neuvěřitelné, že žijeme v době, kdy bychom se měli zpovídat za držení placky,“ ohradil se redaktor.
„Paní Bobošíková, vy budete soudit můj život na základě toho, že držím nějakou placku?“ kroutil naštvaně hlavou.
Bobošíková namítala, že se jej pouze jako moderátorka ptá.
Wollnerovi povolily nervy: „Chtěla byste mě řešit podle Kodexu? Nebyla jste významná svazačka kdysi? Vypadá to přesně tak. Vaše otázky jsou jak z nějakého osmdesátého osmého roku,“ soptil.
A nakonec ještě moderátorce vmetl, že v její otázce se projevuje „kádrovácká síla minulých dob“.
Moravec byl kritický ke Klausovi, a to se vám nelíbí
Bobošíková pokračovala, že Wollner při svých přednáškách pro studenty tvrdí, že moderátor má být nestranný, dokonce to prý má přímo uvedené na jednom slidu ze své přednášky. Bohužel ho nemohla v tu chvíli najít, takže se Wollner rozčílil, že mu podsouvá něco, co nemůže dokázat.
„Já o slidu, že moderátor rovná se nestrannost vůbec nic nevím,“ tvrdil Wollner. Na přednášce byl společně s kolegyní Světlanou Wittowskou, mohl tedy prý být její.
Uznal ale, že moderátor by skutečně nestranný být měl.
Marek Wollner se vyjádřil také k výstupu svého kolegy Václava Moravce, který nevybíravě zaútočil na poslance Václava Klause a celou jeho rodinu. Moravec před dvěma týdny v nedělní debatě ČT, kterou moderoval, bez ohledu na své hosty spustil:
„U Klausů v kuchyni vznikají nápady této politické rodiny. Rodiny, která když ztrácí vliv, nálepkuje ostatní. Ocitne-li se v politických potížích otec, např. kvůli financování vlastní politické strany, jsou povoláni do boje manželka a syn. Je-li třeba zaměstnat syny, vypomůže tatínek s bývalým ředitelem polostátního gigantu ČEZ. Chtějí-li vyhodit syna z politické strany, protože když není po jeho, škodí, kde může, přispěchá na pomoc papá. Kuchyňská logika velí, účel světí prostředky. A všechno je dovoleno,“ znělo z veřejnoprávní obrazovky.
Wollner svého kolegu z Kavčích hor hájil. Takovýto vstup moderátora podle něj je „kritický“. „Víte, že kritičnost je součástí novinářské práce? Nebo se domníváte, že si moderátor nesmí dovolit kritiku?“ ptal se Bobošíkové. Pak odsekl, že jí jako dlouholeté spolupracovnici Václava Klause asi vadí, že byl Moravec kritický právě k Václavu Klausovi.
Komentář prý sice může působit jako porušení novinářské zásady nestrannosti, ale ve skutečnosti je to jinak: „Kritičnost je součástí novinářovy práce. Je potřeba, aby se novináři nebáli být kritičtí,“ myslí si. Jiná věc by prý byla, kdyby Moravec kritizoval jenom politiky z ODS. Určitě by se prý ale našly případy, kdy moderátor kritizoval i politiky z jiných stran.
I způsob, jakým Václav Moravec Klausovy kritizoval, je podle Wollnera v pořádku. „Použil expresivní výroky, které mají dodat zábavnost kritice,“ vysvětloval šéfreportér ČT.
Marek Wollner sleduje výklad Václava Moravce o rodině Klausových
V závěru pořadu se Bobošíková pozastavila nad tím, že redaktor ČT, který by si měl zachovat určitou důstojnost, na internetu „lajkuje“ některé velmi podivné příspěvky. Ve Wollnerově případě to byl například příspěvek Alexandry Alvarové, ve které je čtveřice nejvyšších ústavních činitelů komentována jako „uzenář, pucflek, obecní idiot a zloser“. Bobošíkovou zajímalo, zda i toto nepřispívá ke zhrubnutí veřejné debaty, které předtím Wollner kritizoval.
Reportér ČT se ohradil, že on by nic takového nenapsal, a když mu Bobošíková namítla, že jej olajkoval, odpověděl, „vy máte neuvěřitelnou schopnost vytvářet zajímavé kádrové způsoby. Dokonce se tady mám zpovídat za nějaký lajk?“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
