ČSBS odmítá uvěřit snaze o smířlivý tón člověku, jenž prezidentské dekrety ještě zcela nedávno charakterizoval coby nebezpečný rakovinový nádor na evropské jurisdikci, který musí být konečně odstraněn a který podle Posselta patří na smetiště dějin. Prý totiž jejich další existence zbytečně zatěžuje společnou budoucnost Čechů a Němců.

K dialogu musí být partneři přístupní objektivnímu pohledu

ČSBS přiznává, že je nezbytné mluvit o minulosti, tedy i o jejích temných stránkách, a vzít si z nich poučení pro budoucnost. „K dialogu je ovšem nutné si vybírat partnery přístupné objektivnímu pohledu. Za takového rozhodně B. Posselta ani SKS nepokládáme," píše se ve stanovisku Českého svazu bojovníků za svobodu.

ČSBS zároveň uvádí, že v Německu mají jeho členové hodně přátel, s nimiž se setkávají jako rovný s rovným. „Proto také netajíme, že bezprostředně po válce, v roce 1945, došlo k excesům namířeným proti německému obyvatelstvu. Žijeme v 21. století a rozhodně si nepřejeme opakování tragických událostí toho předchozího. Chceme Evropu rovnocenných národů žijících v míru, bez revizí poválečného uspořádání," píše se v prohlášení ČSBS.

Posselt se snažil zamlčovat důležitá fakta

Ten také upozorňuje na to, že z projevů B. Posselta čiší snaha minulost upravovat tak, jako by začínala až s koncem druhé světové války v roce 1945. A také snaha zamlčovat důležitá fakta, jako třeba nezastupitelnou roli Sudetoněmecké strany na rozbití Československa, mnichovskou dohodu nebo řádění sudetoněmeckého freikorpsu v našem pohraničí.

Ale také skutečnost, že předválečné Československo bylo k národnostním menšinám - tedy i k Němcům - v Evropě nejliberálnější. „Za povšimnutí stojí, že z jeho řeči v ČT se vytratilo vše, co dlouhá léta hlásal. Otázka zní proč, a co tím sleduje?!" uzavírá své stanovisko ÚV Českého svazu bojovníků za svobodu.