Bouře v Izraeli. „Záložáci“ dokonce odmítají službu. Velmi nebezpečné, popsal Borek v ČT

18.04.2023 20:47 | On-line

V Izraeli pokračují mohutné protesty proti kontroverzní soudní reformě. Zpravodaj na Blízkém východě David Borek v pořadu Interview ČT24 hovořil tom, jak vážná je tamní situace a zda se přepisují pilíře izraelské demokracie. „Faktem je, že Izrael v tuto chvíli ztrácí body v klíčových zemích a v klíčových kruzích, které generují jeho diplomatickou podporu,“ uvedl.

Bouře v Izraeli. „Záložáci“ dokonce odmítají službu. Velmi nebezpečné, popsal Borek v ČT
Foto: Repro Youtube
Popisek: Bývalý moderátor ČT, David Borek

Izrael si dnes připomíná Den památky obětí holokaustu. Izraelský prezident Herzog v rámci piety připomněl, jak rozdělená je izraelská společnost v souvislosti s kroky tamní nejpravicovější vlády v historii. „Těch pár minut, kdy Izrael ztichne, je svátek, který společnost stále spojuje, nikoli arabskou menšinu, to je jiný případ,“ uvedl v Interview ČT24 ke dni holokaustu a hrdinství blízkovýchodní zpravodaj.

K rozdělenosti izraelské společnosti podotkl, že jde trochu o „klišé“. „Podle mě jsou společnosti rozdělené vždy už z podstaty věci. Ve všech zemích, kde o něco jde, jsou společenská rozdělení. Izrael není výjimkou, u něj je to umocněno ještě tím, že ta společnost sama o sobě má charakter vypjaté mozaiky společnosti, i kdyby chtěla, tak nemůže být homogenní, musí vykazovat nějaká štěpení,“ pokračuje Borek. „Česko je ve srovnání s Izraelem velice homogenní země,“ dodává.

Anketa

Má smysl demonstrovat proti vládě?

97%
3%
hlasovalo: 41728 lidí
V Izraeli lidé bouří proti reformě justice. Proměna soudnictví by vládní koalici poskytla kontrolu nad jmenováním soudců nejvyššího soudu a umožnila přehlasovat soudní rozhodnutí prostou parlamentní většinou, to vyvolává v Izraeli masové protesty již od ledna. Podle Borka ale nejde o totální předěl v dějinách Izraele mezi demokracií a diktaturou. „Distancuji se, a k tomu se hrdě hlásím, od lehce kýčovitých plakátů ‚Toto je boj dobra se zlem a mezi demokracií a diktaturou‘, to neberu. Na druhou stranu si myslím, že tady je možné říct, že je to spor o charakter státu. A v tom sporu je někde na počátku či v epicentru soudní reforma, ale témat, která se na to nabalují, je samozřejmě daleko víc,“ přibližoval, proti čemu lidé v Izraeli protestují.

Jak důležité je pro izraelskou vládu protlačit změny ve chvíli, kdy se vůči nim rezervovaně stavějí i Spojené státy, zásadní spojenec Izraele? „Je to problém, je jedno, jak si budeme definovat druh protestu v Izraeli. To, že vlivné kruhy v zahraničí, na kterých Izrael ideově a zahraničněpoliticky závisí z hlediska podpory, věří tomu, že ta reforma je nebezpečná, je samo o sobě pro Izrael a pro pravicovou vládu faktem, který je potenciálně devastující,“ říká Borek.

„Pokud by část kruhů na Západě přestala věřit tomu, že Izrael je demokratická země, tak je to problém. A říkám, je úplně jedno, že to bude někdo rozporovat a že to někdo z pravicové koalice v Izraeli bude označovat za komplot západních liberálů,“ opakuje blízkovýchodní zpravodaj ČT.

„Faktem je, že Izrael v tuto chvíli ztrácí body v klíčových zemích a v klíčových kruzích, které generují jeho diplomatickou podporu. Protesty znechutily vlivnou část Západu. Události posledních tří měsíců otřásly některými pilíři, které sjednocovaly tu dlouhodobě rozdělenou společnost, a ty pilíře byly silové složky – armáda, zpravodajské služby, to je pilíř izraelské společnosti,“ konstatuje Borek.

A nabídl jistou paralelu: „To, že se Čech, který volí TOP 09, SPD, ČSSD, ODS, KSČM, plus minus shodne na tom, že Vladimír Menšík byl dobrý herec nebo Jaromír Jágr je dobrý hokejista, tak to je paralela v Izraeli, kde si voliči lezou neskutečně na nervy, ale dlouho fungovalo to, že se shodovali na tom, že armáda a zpravodajské služby je to správné. Teď ale vidíme trend, kdy záložáci odmítají na protest proti plánům na reformu službu. To je velice nebezpečné, to už je opravdu něco víc než běžné vyměňování si invektiv mezi částmi společnosti, které se navzájem nemusejí,“ dodal David Borek.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…