Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová bylo hostem nedělních Otázek Václava Moravce České televize. Hned v úvodu vysvětlovala, proč je přípravné trestní řízení neveřejné. "Protože dochází k fixování důkazů, které jsou následně posuzovány soudem. Občané přesto řadu informací mají, jak ukázalo zveřejňování odposlechů v kauze někdejšího hejtmana za ČSSD Davida Ratha. Neveřejné přípravné řízení neznamená, že je tajné," zdůraznila. Prostor ke zveřejňování má především obhajoba, která se tím může pokouše kauzu rozmělnit. "Ale nikdy se v médiích neobjeví všechny důkazy," pokračovala.
Předkládání důkazů a média
Stojí za pozornost, že k odhalení části spisu přistoupila např. obhajoba bývalého ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Ten je obviněn z přijetí úplatku v řádu milionů a obhajoba zveřejnila jeho deník. V něm ředitel přiznává i to, že "sněží" po požití drog. Obhajoba to ale vysvětluje tím, že se Dbalý rozhodl sepsat na základě deníku knihu a už tam si řadu věcí vymyslel.
Problém nastává v okamžiku, kdy už média nevěnují tolik prostoru samotnému soudnímu řízení, jelikož se často tváří, že dokazování už proběhlo. Není to ale pravda.
Pro státní zástupce je zásadnější, aby se do povědomí veřejnosti dostal např. institut spolupracujícího obviněného, který pomáhá žalobcům, ale i samotným pachatelům. Za spolupráci totiž dostanou nižší trest.
Sláva Ivo Rittiga
Ve studiu padlo i jméno lobbisty Ivo Rittiga, který samotné Bradáčové poslal řadu vzkazů přes sociální síť Twitter. Státní zástupkyně ho ale nepovažuje za nijak slavnou osobu, byť to novináři často vidí jinak. "Máme tady dokonce odsouzeného vraha, o němž byl natočen i film a veřejnost ho často považuje za hrdinu," podotkla Bradáčová. Tím dala najevo, že Jiří Kajínek Rittiga svou slávou prozatím překonává. Více se k tomu nechtěla vyjadřovat. Přislíbila pouze, že se vyšetřování kauzy Oleo Chemical, v níž figuruje i Rittig, blíží ke konci.
V souvislosti s touto kauzou si posteskla nad tím, jak mohou žalobci prověřovat důkazy obsažené na moderních discích, když by měli soudcům říci, co asi hledají a kde by to měli najít. To by se rovnalo takřka věštění. "Bez toho, aby si mohli státní zástupci prohlédnout nosiče dat, pak to neumím rozřešit. Pak bude třeba, aby si je prohlédl soud a rozhodl, které z nich budou vydány státním zástupcům," shrnula problém Bradáčová.
Nový zákon o státním zastupitelství a hrozící stovky žalob
Moderátor Václav Moravec následně otevřel téma nového zákona o státním zastupitelství. Bradáčová má vůči ministerskému návrhu řadu výhrad. "Já té předloze vyčítám i určitou nesystémovost," podotkla. Nedošlo navíc ke zjednodušení soustavy státních zastupitelství, což měl být jeden z hlavních záměrů původního návrhu zákona.
Nelíbí se jí ani povinnost informovat o kauzách Ministerstvo spravedlnosti. Ministr již dnes má možnost získávat informace, které souvisí s tvorbou politiky rezortu. Proč chceme tento prostor rozšiřovat, ptala se Bradáčová. Otázkou je, zda budeme věřit, že v našich vládách budou sedět vždy jen čestní ministři spravedlnosti, kteří informace z živých kauz nezneužijí. Pokud nebudeme mít vždy čestné ministry spravedlnosti, může se podle Bradáčové opakovat situace z minulosti, že totiž společnost ztratí důvěru v justici.
V závěru svého vystoupení se vyjádřila i k otázkám zvyšování platů státních zástupců. Nejvyšší soud totiž rozhodl, že platy soudců, ale i dalších státních aktérů byly v minulosti vypočítávány chybně a musí se navýšit. Prozatím své kolegy vyzývá ke zdrženlivosti, ale pokud český stát nedostojí svým závazkům, nelze vyloučit podávání stovek žalob.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
