Analýza, která poskytuje tyto přesvědčivé důkazy, pak jen potvrzuje obvinění, že Rusko vysílá vojáky, stejně jako munici a techniku, na podporu separatistů na východní Ukrajině. "Jen toho bylo velmi málo dosud publikováno o ostřelování ruskými jednotkami přes hranice,“ vysvětluje se ve zprávě týmu Bellingcat, na který odkazuje server iDnes.cz. Tým se při práci zaměřil na tři velké střety z loňského léta, kdy ukrajinské vládní jednotky několikrát čelily zvlášť drtivému ostřelování, které do té doby ze strany separatistů nezaznamenaly.
První monitorovaná bitva
Ze satelitních snímků, videí a fotografií analyzoval krátery na bojištích a pomocí digitálních technologií vysledoval předpokládané trajektorie až do míst, odkud byly střely pravděpodobně vypáleny a na nichž satelity zachytily sežehnutou půdu a stopy po manévrování aut. "Snímky stejného terénu těsně před útoky nevykazují žádné stopy po pneumatikách nebo spálené zemi,“ konstatuje zpráva. Střet ze 14. července blízko města Amvrosijivka, kde bylo podle analýzy napočítáno 330 samostatných kráterů po dopadu dělostřeleckých granátů, je monitorovanou první bitvou. “Z tvaru a průměru kráterů vypracoval tým Bellingcat trajektorie, které se sbíhají do potenciálních palebných pozic na poli asi 9 kilometrů od hranic na ruském území poblíž vesnice Selezněv. Satelitní snímky na místě ukázaly stopy po pneumatikách,“ uvádí analýza.
Místní obyvatelé pomohli k identifikaci zdrojů palby
Dalším místem podrobeným analýze byla oblast u města Chervonopartyzansk, kde se ukrajinské jednotky mezi 14. červencem až 8. srpnem dostávaly pod těžkou dělostřeleckou palbu a musely nakonec ustoupit. Jak se konstatuje ve zprávě, bylo v oblasti napočítáno 813 kráterů ze šesti samostatných útoků z pěti různých směrů. Tým investigativních novinářů pak vystopoval pět samostatných palebných pozic, z nichž čtyři byly na ruském území. "Jedna z identifikovaných palebných pozic byla nedaleko ruského města Gukovo,“ konstatuje se ve zprávě. Důkazným břemenem jsou pak videozáznamy místních obyvatel, kteří záběry pálících raketometů z 16. července umístili na sociální sítě. Paradoxní však je, že ruská média tehdy útok připsala separatistickým milicím z Luhansku.
Když si však britští novináři spočítali trajektorie, došlo jim, že ostřelování bylo vedeno z vojenské základny Pavlovka v bezprostřední blízkosti hranic. Rusko však opakovaně zapojení do bojů na Ukrajině odmítá. Ostřelování ze svého území označuje za nesmysl. "Na nikoho neútočíme, nejsme váleční štváči,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: bra
