Brusel není EU, vzkázal Orbán. A Maďarsko si prý našlo velmi zajímavého spojence

02.08.2022 15:29 | Analýza

Přestože Maďarsko v poslední době čelí silnému tlaku, aby se podvolilo unijní většině a odblokovalo jednání o společném postupu v rámci nastolení nových sankcí na Rusko, země si stojí za názorem, že by takový krok více poškodil samotnou EU nežli Kreml. Za postojem Budapešti, který spustilo volání po zrušení práva veta v unii, si maďarský premiér Viktor Orbán stojí i nadále. „Pokud se objeví stanovisko, s nímž nesouhlasíme, řekneme to,“ ujišťuje s tím, že EU „není Brusel“. Země si dost možná našla nového spojence.

Brusel není EU, vzkázal Orbán. A Maďarsko si prý našlo velmi zajímavého spojence
Foto: Repro ČT24
Popisek: Maďarský premiér Viktor Orbán

Anketa

Bojíte se, že kvůli globálnímu oteplení masivně vyhoří naše lesy?

4%
94%
hlasovalo: 3869 lidí
Maďarsko v poslední době čelí zvětšujícímu se tlaku kvůli svému odmítání přijímat další sankce namířené na Rusko za jeho rozpoutání války na Ukrajině, jelikož Budapešť odmítá přijímat takové sankce proti Kremlu, které dle jejího mínění poškodí Maďarsko a EU více nežli samotný Kreml.  

Několik evropských lídrů, včetně německého kancléře Olafa Scholze, tak tlačí na to, aby v návaznosti na toto odmítání Maďarska odebralo jednotlivým členským státům právo veta a došlo tak na ukončení dle něj „sobeckých blokád“.

Odebrání práva veta je dosti ošemetná věc, jelikož by do budoucna mohlo poznamenat i Českou republiku, jelikož by státy její velikosti mohly ve všem převálcovat velké evropské země a stačilo by pak, aby v EU vyjádřilo souhlas 55 procent členských států, které zastupují alespoň 65 procent všech obyvatel EU a cokoliv by mohlo projít i přes nesouhlas menších zemí.

Náladu mezi EU a Maďarskem navíc zostřují neshody kolem zákazu propagace sexuálních menšin u dětí v maďarských školách či zastropování cen benzínu a nafty pouze pro Maďary, což vyústilo v rozhodnutí komise obrátit se ve sporu se zemí na Evropský soudní dvůr.

Maďarský premiér po silné vlně kritiky za odlišné názory Budapešti sdělil, že bychom si měli uvědomit, že: „Evropská unie není v Bruselu. Evropská unie sídlí ve Vídni, Budapešti, Varšavě, Berlíně a Madridu.“

„Jedná se o velmi důležitou otázku. Nechci si zahrávat s ostatními Evropany, ale chci přispět naším vlastním názorem ke společnému evropskému rozhodnutí. Proto se podílíme na každém rozhodnutí a vždy vyjadřujeme svůj názor. A pokud se objeví stanovisko, se kterým nesouhlasíme, řekneme to,“ vysvětluje Orbán, proč jde jeho země občas proti postoji ostatních států EU.

Brusel by si podle něj měl uvědomit, že „není šéf“. „Jsme nezávislý suverénní maďarský národ. Podílíme se na společných rozhodnutích. Pokud pro nás nejsou dobrá, řekneme to. Pokud nejsou dobrá a můžeme tomu zabránit, společné rozhodnutí nebudeme přijímat,“ doplnil Orbán po vlně kritiky za odlišný náhled na postup unijních zemí v rámci ruského napadení Ukrajiny.  

Také maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó upozorňuje, že Maďarsko musí postupovat odlišně, jelikož je značně blízko konfliktu a při neuváženém chování mu hrozí, že by mohlo Rusko napadnout i jej.

Podle Szijjárta maďarská vláda nese největší odpovědnost za maďarský lid a musí všemi prostředky zabránit tomu, aby se země zapojila do války. „Pouze mír může nabídnout řešení všech aspektů tragické situace,“ dodal též maďarský ministr podle serveru About Hungary na sobotní akci pořádané Mathias Corvinus Collegium (MCC) v Ostřihomi.

Ministr však zároveň zdůraznil, že jeho země odsuzuje ruskou vojenskou agresi a stojí na straně napadené Ukrajiny a plně podporuje územní celistvost Ukrajiny.

Vztahy s Ruskem je třeba dle něj udržovat i v současné situaci, částečně proto, že blízkost Ruska je ve střední Evropě realitou, a také proto, že přerušení komunikačních kanálů by jen ztížilo možnost nalezení diplomatického řešení – to je dle něj možné dlouhodobě pouze pokud se na něm shodne Rusko se Spojenými státy.

Dodávky energie, které Maďaři v rámci sankcí vůči Rusku již nechtějí více omezovat, nejsou dle Szijjárta ideologicko-filozofickou záležitostí, ale „tvrdou fyzickou realitou“. Země se podle maďarského šéfa diplomacie jednoduše bez ruského plynu neobejde a v zimě by nebylo čím topit.

Vítaná je dle Szijjárta snaha Američanů dosáhnout zastavení ruské agrese za pomoci mírových rozhovorů, k užitku naopak prý nevede snaha EU sázet na Rusko sankce bez rozmýšlení. Ministr též kritizoval plány na změnu pravidla společné zahraniční politiky EU, které by znamenalo právě i zrušení práva veta.

V zahraničních otázkách země také začíná hledat nové spojence, jelikož se de facto spolupráce zemí v rámci V4 kvůli odlišnému pohledu na zahraniční politiku dočasně rozpadla. S Maďarskem nesouhlasí kvůli současnému pohledu na konflikt na Ukrajině ani Varšava, která přitom čelí také výtkám a tlaku ze strany Evropské unie.

Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého se „cesty Polska a Maďarska rozešly“, jelikož se maďarský premiér rozhodl zvolit taktiku zdrženlivosti, zatímco Varšava ve velkém vnímá nutnost zapojit se do bojů na Ukrajině. A to přitom ze stejného důvodu jako Budapešť. Poláci totiž míní, že napadení Ruskem nejlépe předejdou, pokud zabrání, aby se Rusové přiblížili na jejich hranice. Morawiecki doufá, že se polská podpora Ukrajincům vrátí a sousední země „odolá drtivému tlaku nepřítele, agresora a brutálnímu útoku Ruska“.

Maďarsko se za ztráty jinak silného spojenectví uvnitř Visegrádské čtyřky poohlíží i po dosti vzdálených spřátelených zemí. Server Daily News Hungary tak upozorňuje na zprávu brazilského listu Folha de S. Paulo, podle něhož maďarská vláda nabídla svou pomoc při znovuzvolení současného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Podle serveru hvg.hu se Szijjártó v červenci v Londýně setkal s brazilskou ministryní pro rodinu Cristiane Brittovou a zaznělo od něj, že by Maďarsko rádo nějak pomohlo Bolsonarovi ke znovuzvolení. Nabídka by tak mohla značit blízkou spolupráci obou zemí i do budoucna.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

migranti

Dobrý den, prohlášení Nerudové o migrantech jsem taky nepobral. Ale můj dotaz zní, zda se ví, kolik je v ČR aktuálně migrantů? A co si myslíte o migrantech z Ukrajiny? Máme je přijímat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Pohlreich zničil dnešní politiku. „Na plný kule...“

11:08 Zdeněk Pohlreich zničil dnešní politiku. „Na plný kule...“

„To, co mně na tom vadí nejvíc, je to, že tady někdo do tebe něco hustí na plný kule a snaží se tě p…