„Už nelze pochybovat o tom, že ruský prezident Putin nehodlá ustupovat. Pokud se ukrajinská vláda ještě stále domnívá, že může uspět snaha evropských vůdců vyřešit celý konflikt politickými prostředky, velice se mýlí. Pokud hodláme přijmout politické řešení, bude to pro nás znamenat pouze ztrátu části či celého regionu Donbas. Putin bude buď osobně, či prostřednictvím separatistů požadovat uznání Doněcké a Luhanské lidové republiky jako samostatného státního útvaru nezávislého na Ukrajině. Pokud Kyjev odmítne, bude Putin tuto samozvanou republiku považovat za součást tichého protektorátu Ruska. Tedy něco podobného jako je Podněstří a Abcházie," upozorňuje Tymčuk. 

Další jednání o možnosti udělení větší samosprávy pro region Donbas však podle Tymčuka nemají příliš smysl. „Přestože je Kyjev takové kompromisní variantě nakloněn, Putin nemá v úmyslu ponechat Donbas součástí Ukrajiny. O tom si nedělejme žádné iluze. Jestliže chce Putin skutečně jednat o míru, musí se nejprve rozloučit s představou, že bude ovládat regiony, které jsou nyní pod kontrolou proruských separatistů. Všichni ale moc dobře tušíme, že Doněcká a Luhanská lidová republika představují pro Putina pouze jakýsi odrazový můstek pro další destabilizaci celé jihovýchodní Ukrajiny. Kreml nepotřebuje samotný Donbas, ale prosperující oblasti s dostatkem průmyslové výroby. To znamená Charkov, Dněpropetrovsk a Záporoží. A k tomu jistě i strategická území na jihu reprezentovaná Oděsou, Chersonem a Mikolajevskou oblastí. Dále mu jde o převzetí celého ukrajinského pobřeží. To je minimum, o co Putinovi jde. Jestli mu to bude stačit, to se ukáže v dalších týdnech," varuje Tymčuk. 

Tento černý scénář je podle názoru Tymčuka možné zastavit pouze silou. „Musíme si uvědomit, že i přes velké nerostné bohatství není ruská vojenská síla neomezená. Především v oblasti tzv. konvenčních ozbrojených sil to skutečně žádná velká sláva není. Čím více se bude ruských vojáků vracet domů v rakvích, tím více se bude Putinův trůn otřásat. Ruská propaganda ve státem kontrolovaných médiích sice funguje na ruské zombie skvěle, ale to bude trvat jen do té doby, než budou pohřbívat jejich potomky do neoznačených hrobů. Pokud se mýlím a ještě stále existuje šance urovnat vše bez války, budu velmi rád. Bohužel, teď takovou naději před námi prostě nevidím," konstatuje Tymčuk. 

„Za další špatnou zprávu považuji fakt, že se rozpoutal hon na čarodějnice. Veřejnost a různí pseudoodborníci začínají obviňovat vedení antiteroristických operací (ATO) z nekompetentnosti. Vojenské vedení zase vidí hlavní příčinu neúspěchu v tom, že separatistům pomohla svojí invazí ruská armáda. Postupně však přichází i se zatím opatrnou kritikou dobrovolnických jednotek, které mají nízkou morálkou. Nejvyšší velení slibuje, že se postará o okamžitou nápravu. Kladu si otázka, na které straně je pravda. Řekl bych, že svým dílem mají pravdu obě strany," míní Tymčuk. 

Celý text v angličtině najdete ZDE.

„Začal bych s nepopulární kritikou obyčejného vojáka. Lhostejno, jestli jde o dobrovolníka či mobilizovaného vojáka. Zjistili jsme spoustu důvodů, proč nemají vojáci dostatek disciplíny a morálky. Po tisíce let je všeobecně známo, že bez těchto atributů se války nevyhrávají. Když ovšem dostanu otázku, jestli je to chyba samotného vojáka, odpovím, že nikoli. Na základě mých zkušeností jako vojáka i velitele mohu odpovědně prohlásit, že špatný voják neexistuje. Aby se však stal z nováčka dobrý voják, musí mu k tomu pomoci zkušení velitelé. Velkým bojovníkem se voják stává v průběhu války, pokud je ovšem pod dobrým vedením. A tak se mi chce zeptat, z kolika seržantů a praporčíků se díky ATO stali poručíci? Kolik velitelů čet se díky své aktivitě v průběhu operací ATO stalo veliteli praporu?" táže se Tymčuk sugestivně. 

„Co se týká samotných generálů, tak u nich by mělo platit, že pokud nesplní svoji úřední povinnost, měli by být odvolání z funkce. Stejně jako kterýkoliv jiný úředník, který vysedává v kanceláři pro nic za nic. Argument, že je generálů málo a ani ty horší z nich nejde nikým nahradit, prostě neberu. Na jejich místo přece mohou nastoupit vyšší důstojníci, kteří se osvědčili přímo v akci. Nedělejme z generálských prýmků nějaký fetiš, když se tady jedná o osud naší vlasti!" kritizuje Tymčuk poměry v ukrajnské armádě.

„A ještě bych se chtěl v rámci třetí špatné zprávy vrátit k ruské invazi. My stále mluvíme o tom, že touto invazí se vše zkomplikovalo. Proto se prý antiteroristické operace tak zadrhly. Jistě, invaze je velký problém. Ale k čemu tedy byla naše armáda cvičena? Jistě, že ne na protiteroristické operace, ale právě na boj se standardní nepřátelskou armádou. A to je přesně situace, které dnes čelíme. Nejde o nic příjemného, ale ruští vojáci jsou stejné krve jako ruští žoldáci. Liší se pouze tím, že nemají nápisy na hrobech. Nemyslím si však, že práce na rozluštění nápisů na těchto hrobech je pro naši armádu nesplnitelný úkol," vyjadřuje Tymčuk optimismus. 

„Z hlediska kontroly nad Doněckou oblastí je klíčové udržet město Mariupol. Národní rada pro bezpečnost se nechala včera slyšet, že ukrajinské jednotky budují kolem města opevnění. Zároveň bylo slíbeno, že ruští agresoři nedostanou nejmenší šanci město uchvátit. Na to konto se musím ptát, do jaké míry jsou obranné jednotky schopny zacházet s těžkými zbraněmi. Druhou otázkou je, jestli jsme připraveni kromě pozemního útoku také na útok směřovaný od moře. Podle našich informací totiž budeme muset čelit právě i ofenzivě podpořené z moře. Jsou i v takovém případa naše jednotky schopny město ubránit? Věřím, že velitelé jsou si těchto závažných okolností vědomi," přeje si Tymčuk. 

„Vedle našeho pevného odhodlání udržet Mariupol stůj co stůj, si rovněž cením atmosféry v Evropě. Tamější političtí lídři se vzácně shodnou na tom, že na řadu musí přijít další sankce. Německá kancléřka Merkelová prohlásila, že sankce jsou nutné i v případě, že se negativně dotknou německé ekonomiky. Britský premiér David Cameron zase řekl, že přítomnost ruských vojsk na území Ukrajiny je nepřípustná a neomluvitelná. Šéf Evropské komise José Manuel Barroso zase veřejně vyjádřil pohoršení nad prohlášením Putína, že když bude chtít, bude Kyjev do dvou týdnů jeho," zmiňuje Tymčuk reakce některých evropských lídrů. 

„Přesto vidím i v Evropě dva slabé články. Tím prvním jsou hoši z OBSE, kteří blekotají cosi o tom, že je obtížné přijít s důkazy, že Rusko skutečně provedlo invazi na Ukrajinu. Tím druhým jsou chamtiví, ale nepříliš chytří vůdci Kypru, Maďarska, Slovenska a České republiky. Ti nervózně sčítají ztráty svých národních ekonomik vzniklé v důsledku sankcí a považují to za důležitější než ohrožení bezpečnosti evropského kontinentu. Zejména Češi a Slováci by si mohli vzhledem ke svým zkušenostem s Hitlerem uvědomit, co právě teď dělá Putin na Ukrajině. Nabízí se tedy otázka, jak bude moci Ukrajina těmto svým sousedům v budoucnosti důvěřovat. Odpověď je bohužel celkem jasná," uzavírá Tymčuk kriticky svůj poslední blog. 

Psali jsme:

Nejvlivnější bloger na Ukrajině: Díky, paní Merkel. Na východě řádí vzteklá zvířata. Ruský konvoj může blokovat naše akce

Radikální ukrajinský bloger: Vše, co Putin chce, je fraška. Jeho novináři jsou děvky. Krymští Tataři jsou pašáci

Zuřivý ukrajinský publicista Tymčuk: Jsem rád, že komunisté půjdou sedět. Jsou to zrádci a kolaboranti

Putinovy zrůdy budou kousat a škrábat. Občané Doněcku zaplatili za to, že si nechali vymýt mozky, zní z Kyjeva

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.