„Oligarchický systém vládnoucí na Ukrajině je stále vážným problémem, který značně brzdí reformní procesy. Pokud chce nová politická garnitura v čele s prezidentem Porošenkem a premiérem Jaceňukem vytvořit z Ukrajiny moderní demokratickou zemi, musí se oligarchům postavit,“ cituje deník nejmenovaného západního diplomata působícího v Kyjevě. Podle deníku je ovšem poněkud paradoxní, že do boje s oligarchy se pouští právě Porošenko, který je sám vzhledem ke svému čokoládovému impériu považován za oligarchu.

Kolomojskij několik dní před svým odvoláním v rozhovoru pro Financial Times tvrdil, že nehodlá usilovat o více moci a nemá politické ambice. „Mohu opustit svůj úřad klidně zítra, ale oni mě nechtějí nechat odejít. Mezi lidmi se totiž říká, že by na jaře mohla přijít další revoluce.“ O Putinovi mluví jako o schizofrenním skřítkovi, ale zároveň konstatuje, že chápe, proč ruský prezident anektoval Krym. „Prostě využil situace. Je to stejný lump jako my,“ glosuje Kolomojskij s nadsázkou.

Patrně nejbohatší ukrajinský oligarcha se narodil v roce 1963 do židovské rodiny žijící v Dněpropetrovsku. Už od svých raných let prokazoval obchodní talent. První peníze vydělal prodejem semen šípků a v roce 1989 udělal už skutečně velký byznys. Příbuzný ze Spojených států mu přivezl počítač IBM XT, který Kolomojskij prodal místní továrně. „Zisk z této transakce mnohonásobně převyšoval můj zisk z prodeje šípků,“ říká Kolomojskij, který poté začal jezdit pro počítače do Moskvy a prodávat je mnoha dalším ukrajinským továrnám. Brzy se tak stal milionářem.

V roce 1992 se svým obchodním partnerem založili Privatbank, jeden z prvních soukromých bankovních ústavů na Ukrajině. Bankovní skupina Privatbank je dnes největší v zemi a zahrnuje čtvrtinu všech vkladů a pozvolna své aktivity vedle bankovnictví nasměrovala i do energetiky, petrochemie, letectví a těžebního průmyslu. Podle amerického magazínu Forbes dnes Kolomojskij disponuje asi 1, 35 miliardami dolarů. Jeho podnikatelská kariéra je však doprovázena mnoha spornými okamžiky a ne vždy probíhalo převzetí jiných firem zrovna v rukavičkách. Někdy se zdá, že je Kolomojskij na svoji pověst drsného „nájezdníka“ hrdý, jindy ji ovšem odmítá a tvrdí, že si nepočínal hůře než ostatní.