Obávám se, že se nedá říct, že Turecko přestalo hlídat pohyb uprchlíků – spíš naopak, nasměrovalo tisíce ilegálních migrantů, ať již prostřednictvím médií, pomoci s dopravou (autobusy až k hranici) nebo dle některých indicií i koordinací pohybu migrantů podél hranice s Řeckem. Řecko se je snaží vracet zpět, ale Erdogan povolal tisíce policistů, aby jim naopak zabraňovaly vracení zpět na území Turecka, a jsou hlášeny stovky zraněných.
Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?Anketa
Je to klasická hybridní válka – a tato situace bude dále eskalovat. Na to jsme ale v SPD upozorňovali již dávno. Nyní dochází na naše slova.
Z liberálně levicových kruhů v západní Evropě se již ozývají hlasy o tom, že by Řecko mělo neprodleně uprchlíkům umožnit další cestu. Podle některých z nich porušuje lidská práva. Například Martin Rozumek, dlouholetý ředitel neziskovky Organizace pro pomoc uprchlíkům, na twitteru napsal, že Řecko porušuje mezinárodní právo a navíc řecká policie nebrání řeckým extremistům na ostrově Lesbos v napadání novinářů, uprchlíků a lidí, kteří jim pomáhají. „A co slavná česká pomoc na místě a ochrana lidských práv? Pardon, zase nic,“ dodává. Co k tomu říci?
Řekové oprávněně brání své území a mají více rozumu než ředitel neziskovky, co je již dávno ziskovkou, pan Rozumek. Nemůžeme přeci ‚pomáhat‘ těm, kteří se násilím snaží prolomit státní hranici, respektive hranici Evropy, když EU je bezzubá a nekoná tak, jak by měla.
Jde i o nás. Nemůžeme dát přednost individuálním zájmům lidí z jakéhokoli konce světa před důležitými bezpečnostními zájmy našich občanů. Nemůže přeci existovat právo kohokoli bydlet kdekoli na světě než tam, kde se narodil, jenom proto, že si chce užívat to, co krvavě vybojovali naši předkové, a chce se mít lépe.
Turek byl, je a bude vždy Turkem. Naši předkové, co bojovali při obléhání Vídně, jako třeba Kašpar Kaplíř ze Sulevic, se musí obracet v hrobě, když vidí, co způsobili vítači, sluníčkáři a novodobí neomarxisté. Ochrana a bezpečnost našich občanů musí být prvořadá!
Fotogalerie: - Balíme, víkend volá
Objevují se dokonce informace, že Turecko migranty k řeckým hranicím sváží v autobusech. Rakouský premiér Sebastian Kurz k tomu řekl: „Tohle není náhoda, je to organizované.“ Může jít ze strany Turecka o cílenou provokaci a eskalaci napětí?
Jsou zprávy o tom, že turecká televize nabádá migranty k pohybu do států EU, a rovněž o autobusech přivážejících migranty až k řecké hranici. Mohli by se pohybovat jak ve směru k Řecku, tak k Bulharsku. Ale zatím směřují jen na Řecko. Dokonce se objevily zprávy, že turecká policie poskytla v některých případech migrantům nůžky na prostříhávání oplocení hranice, používá drony se slzným plynem nad územím hraničního pásma na území Řecka atd.
Jak dále premiér Kurz uvedl, Erdogan dle něj používá ty lidi jako zbraň k nátlaku – a pokud by Evropa kapitulovala, čeká ji podle něj další migrační vlna. „A to bude konec volného pohybu osob v EU,“ varoval. Vidíte také toto nebezpečí?
Jednoznačně ano! V případě prolomení hranic s Řeckem ilegálními imigranty je v ohrožení balkánská trasa a bude to mnohem horší než v roce 2015, kdy migrační krize kulminovala. Tenkrát to bylo více než 1 milion ilegálních imigrantů, nyní jsou to však 3 miliony, co jsou již zadržováni v Turecku, a další 1 milion, co je na pochodu jako důsledek agrese Turecka v Sýrii.
NATO mlčí. Ze strany Erdogana je to vydírání a považuji takové jednání za nepřijatelné.
Podle mne to vyvolala naprostá slabost EU, která si hraje na elitářskou mocnost, ale nemá zahraniční politiku, je vnitřně rozhádaná a její orgány jenom svými směrnicemi a nařízeními šikanují některé členské státy. Např. tahanice o výklad právního státu vůči Polsku nebo bránění v ochraně hranic Maďarsku jsou jen některé příklady počínání EU v praxi.
Postoj Rakouska v této věci vnímám jako podporu jednání formátu V4+, a to je správné.
Je rozdílná reakce evropských vlád (a zvláště té řecké) oproti roku 2015, kdy jsme čelili velké migrační vlně? A čím si tuto změnu vysvětlujete?
Poučení oproti roku 2015 není žádné. Přihlížíme turecké invazi do Sýrie a na pozadí absurdní a nesystémové politiky na Blízkém a Středním východě se rodí nová migrační krize. EU a státy neučinily žádná preventivní opatření a stojí tak tváří v tvář realitě opět zcela nepřipravení.
Při první velké migrační vlně v roce 2015 některé státy, třeba Řecko a země na Balkáně, prostě migranty pouštěly dál, případně je ještě popovezli k hranicím dalšího státu. Migranti mířili hlavně do Německa a Švédska za nejvyššími sociálními dávkami.
Postupně ale velká kriminalita a nízká pracovitost migrantů z této vlny oslabila nadšení jednotlivých států. Když si začalo kontrolovat hranici Maďarsko, ostatní země EU ho ostře odsoudily. Legendární maďarský „plot“ byl velký problém. Teď se ale ukazuje, jakou měli Maďaři prozřetelnost a prozíravost v této věci. EU však spoléhala na smlouvu s Tureckem na zadržování migrantů na jejich území, ale teď se ukazuje, jak to bylo naivní a krátkozraké.
Fotogalerie: - Nekšeftujte s rouškami!
Jakým způsobem by měla EU dále postupovat ve věci Turecka? Máme v jednání s Erdoganem přitvrdit? A je toho EU schopna? Nebo máme Turecku platit více peněz? Či se spíše zaměřit na pomoc Řecku?
EU a my všichni jsme zaplatili Turecku „výpalné“ za zadržení migrační vlny. Evidentně se to neosvědčilo. Nemá tedy žádný smysl platit Turecku více peněz.
Naopak pomoc Řecku smysl má, a veliký. Když migrační vlna projde Řeckem, už ji jen tak nezastavíme. A nejsou to většinou žádní zbídačení uprchlíci před válkou, ale zdraví mladí muži. Bohužel s sebou berou i nějaké ty ženy a děti, které v podstatě používají jako živé štíty nebo pro získání soucitu veřejnosti.
EU žádné vojenské schopnosti pomoci Řecku nemá, ty mají pouze jednotlivé státy. EU maximálně pošle Frontex, který migrantům ještě pomůže s vyřizováním žádostí o azyl, nebo aby se rychleji dostali na místo, kterého chtějí dosáhnout. Schengen je děravý jako cedník, ale EU přihlíží a pouze vydává prohlášení anebo vyčleňuje společné finanční prostředky.
To ale Řecko nepotřebuje a také se to evidentně míjí účinkem. Řecko žádá politickou a technickou pomoc. Řešením je tedy zásadní posilování obranných schopností jednotlivých států.
Ing. Radovan Vích
Zanedlouho ale také budeme na jednání Poslanecké sněmovny projednávat návrh na působení sil a prostředků Ministerstva obrany v zahraničních operacích na roky 2021 a 2022. A toto by měla být indicie pro vládu, aby zahájila jednání se Severní Makedonií, Černou Horou, Srbskem, Maďarskem, a by zjistila jejich aktuální potřeby pro posílení ochrany jejich zemí na státních hranicích anebo na jejich území na této balkánské trase. (Pokud tedy bude z jejich strany požadavek a platný mandát.)
Určitě by to ale mělo pro bezpečnost našich občanů větší smysl, než mít naše vojáky třeba v Afghánistánu anebo někde v Mali.
Jak máme zareagovat na návrh evropské komisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové? „Potřebujeme určitý mechanismus povinné solidarity, v Evropské unii by solidarita neměla být ničím na výběr,“ míní eurokomisařka. Povinná solidarita? Jak tuto záležitost vnímat? Lze snad být do solidarity nucen?
Povinná solidarita je synonymem pro povinnou poslušnost. Když má být někdo solidární, tak by to mělo být dobrovolné. Pokud je to povinnost, je nesmysl mluvit o solidaritě. A v tomhle případě je třeba neustoupit ani o krok.
Tzv. „povinná solidarita“ je používána u přerozdělování migrantů, většinou ekonomických migrantů, lidí, kteří nemají morální problém lhát o svém věku, zahodit všechny doklady a požadovat azyl tam, kde jsou nejvýhodnější sociální dávky a bezpracný život. Navíc to množství se neustále zvyšuje. Je to ze strany EU další pokus o výměnu obyvatelstva a vykořenění historie jednotlivých suverénních států – a ty nahradit jedním nadnárodním multikulturním superstátem. To je potřeba odmítnout!
Jak se postavit k nehezkým životním podmínkám v řeckých uprchlických táborech?
Řecko to nezvládá a potřebuje pomoc. Hlavně stany, přikrývky, teplo a jídlo.
Je však třeba zdůraznit, že současná situace je způsobena nedodržováním dublinských dohod, kdy uprchlík má požádat o azyl v první bezpečné zemi, do které se dostane. Ilegální imigranti přicházejí a je jim následně legalizován jejich pobyt. To je zcela nepřijatelné! Musejí být deportováni zpět odkud přišli co nejdříve, a ti, kteří je pašují, musí být trestně stíháni.
Dokud je bude Řecko přijímat a doufat, že si je přeberou další státy EU, je to v podstatě neřešitelný problém. Musí se to tedy řešit už před vstupem do EU. Je potřeba je přestat zvát a pobízet je nadstandardními bezpracnými dávkami.
Turecko v neděli oznámilo, že spustilo vojenskou ofenzivu proti silám syrského prezidenta Bašára Asada na severozápadě Sýrie. Ankara ale zároveň oznámila, že si nepřeje vojenskou konfrontaci s Ruskem, které je v Sýrii přítomno. Co tato Erdoganova akce znamená?
Motivace postupu Turecka v Sýrii je zjevná. Chce se stát geopolitickým hegemonem a zatáhnout do konfliktu na svou podporu další aktéry, tedy Saúdskou Arábii, Sýrii, Irák, s podporami USA a NATO. Samozřejmě se jedná i o Ruskou federaci, která působí v Sýrii. Tímto můžeme být do konfliktu zataženi i my, ale to se nesmí stát.
Turecko však zřejmě dostává v Sýrii řádně na frak. Podle dostupných informací jednání mezi prezidenty Putinem a Erdoganem skončila příměřím této týdenní „nevyhlášené války“. Erdogan utrpěl ztráty, musel přiznat nezdar a Turci musí vyklidit většinu obsazeného území syrské provincie Idlíb. Syrská armáda podle všeho bojovala s podporou Rusů velmi dobře a klíčovým okamžikem bylo odražení tureckého protiútoku, který měl umožnit Turecku znovu ovládnout většinu Idlíbu. Turci se odtud na základě mírové dohody musí stáhnout, což je klíčové pro jednání o jejich stažení ze zbytku syrského území.
Další dny a týdny ukážou, co se bude dít. Erdogan je ale nevyzpytatelný.
Fotogalerie: - Náměstí Borise Němcova
V analýze, která vyšla v úterý v MFD, píše Milan Vodička: „Už od začátku syrské války si Západ vypráví pohádku o střetu dobra a zla, přestože na těchto jatkách už dávno žádné dobro nezbylo. Černobílý příběh má za zlosyny vládu a za bojovníky dobra povstalce či rebely, přestože ti dávno zmutovali v džihádisty. Nikdo nemůže říci, jaká jsou přesná čísla v Ildíbu, ale nikdo nezpochybňuje, že téměř vše tam ovládá bývalá pobočka al-Káidy. Západ tak nepřímo podporuje džihádisty. Do této pasti ho zavlekla jeho pohádka.“ Vystihují tato slova realitu v této oblasti? Nebo to vidíte jinak?
Tak podobné příběhy jsou přítomné u více akcí, do kterých se zapojila západní koalice. Mnohé státy EU přece dlouho razily teorii, že Asad (řádně zvolený syrský prezident) musí odejít z funkce. Rozdělit syrskou opozici proti Asadovi na „zlý“ Islámský stát, proti kterému se musí hned vyrazit bojovat, a „hodnou“ umírněnou opozici, je čistě umělé rozdělení. Provalilo se to v okamžiku, kdy „hodná“ umírněná opozice začala spolupracovat s odnoží al-Káidy (proti které západní koalice bojovala v Afghánistánu), pod názvem Fronta al-Nusra.
Realita je ale jiná. Islámskému právu šaría podléhají všechny oblasti života včetně trestního řádu, politiky, ekonomiky i osobních záležitostí, jako je manželství, sexuální chování a oblékání. A to je pro naše způsoby chápání demokracie a způsobu života zásadní hrozbou a varováním, a nikoliv pohádkou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
