„Měl jsem George W. Bushe jako prezidenta vždy rád. Kdo se o americkou politiku trochu více zajímá, ví, že to byl charizmatický a charakterní státník, který si s výzvami své doby většinou dost dobře poradil. Jeho projev po atentátech 11. 9. považuji za jeden z nejlepších, které jsem osobně slyšel. A i to, co je mu nejvíce vyčítáno, údajné nenalezení zbraní hromadného ničení v Iráku, již bylo mnohokrát vyvráceno a uvedeno na pravou míru,“ píše a odkazuje se na komentář Hannese Steina zveřejněný 20. 12. 2015 v Die Welt.

George Bush byl podle Martínka vysmívaným politikem, nazývaným nevzdělaným hlupákem, lhářem i válečným zločincem. Nyní ale podle něj, dříve než současná plíživá světová válka vstoupí do své další fáze, je třeba se zamyslet nad tím, v čem měl pravdu. 

„G. W. Bush zcela jasně rozpoznal, že jsou spolu arabské diktatury a islámský fundamentalismus propojeny na principu spojených nádob. Na první pohled to nemusí být patrné, neboť diktátoři Arabského poloostrova – od Saddáma Husajna přes Háfize al-Asada po Husní Mubáraka – v minulosti vždy zdůrazňovali, jak smýšlejí pokrokově, moderně a sekulárně,“ píše. George Bush podle Martínka chápal, že nemůže bojovat proti jednomu, aniž bojuje s druhým. „Chápal lépe než jeho předchůdci (a i lépe než jeho následovník), že to na Blízkém východě nemůže fungovat dalších 20 let stejně jako doposud, že se tamní status quo rozpadá a nečinnost není žádným řešením,“ poznamenává.