Podle Štěpánka žijeme v podivném světě. Důvodem má být to, že česká média v poslední době propírají, zda při Ódě na radost sedět, stát či se otočit k orchestru, namísto toho, aby informovaly o dění na Ukrajině či Iráku. „Kdyby to nebylo k pláči, byla by to vlastně dokonalá bžunda,“ myslí si.
Negativní postoj k hymně EU, kterou projevili někteří poslanci, pak podle komentátora ukazuje na rozpor v evropské současnosti. „Ve státě, který není státem, v parlamentu, který není parlamentem, při hymně, která není hymnou, někteří zákonodárci, kteří ovšem žádnými zákonodárci nejsou, demonstrují svoji nechuť právě k těmto potěmkinovským evropským kulisám. A novodobí evropští bolševici, rozuměj zastánci jediného momentálně správného názoru na evropský i světový všehomír, se nad tím naopak pohoršují,“ píše.
A to není všechno. Evropská unie má ve svém fungování údajně další paradoxy. „Ten stát, který není státem, ovšem nemá jen parlament, který není parlamentem, a hymnu, která není hymnou, ale má navíc také prezidenta, který vlastně prezidentem není, a vládu, která není vládou, leč o to více moci ve svých rukou soustředí,“ analyzuje Štěpánek EU.
Tento rozpor však podle něj nebrání tomu, aby „v čele této nikým nevolené vlády/nevlády, jež si kromě exekutivní moci usurpuje i moc legislativní, stál předseda vlády, který vlastně předsedou vlády není, a aby měla ministra zahraničí, v současnosti přesněji stále ještě ministryni, která rovněž žádnou ministryní zahraničí není,“ uvádí. Uvedený fakt podle něho všichni vědí, o čemž svědčí prý i to, že u všech jednání trčí ministryně zahraničí asi tak jako páté kolo u vozu.
Celý text k přečtení ZDE
Instituce Evropské unie podle názoru Štěpánka slouží navíc jako odkladiště opotřebovaných národních politiků. „To ovšem jen v tom „lepším“ případě, v tom „horším“ jde o bezbarvé, možná přesněji šedivé úřednické myši bez chuti i zápachu,“ dodává.
Nic z výše uvedeného podle komentátora nicméně nebrání tomu, aby se tento byrokratický systém prohlásil za jediný možný. „A na svoji obranu a setrvání na věky věků vytvořil a financoval propagandistickou mašinerii, jež má evropské obyvatelstvo udržet v přesvědčení, že nahý císař je oděn v krásných nových šatech,“ podotýká.
Ti, kteří kritizují zavedenou praxi jsou následně označováni za evropské škůdce. „Otázku, co je na tom vlastně proevropského vést Evropu k nevídanému úpadku, si ve zglajchšaltovaném hlavním mediálním proudu nikdo neklade,“ smutně konstatuje.
„Tak takhle my si tady v Evropě žijeme. A zatímco parlament, který není parlamentem, se na trase Brusel – Štrasburk stěhuje tam a zpět nikoli nepodobný bordelu na kolečkách, stát, který není státem, pomalu, ale jistě utahuje šrouby. Takže už máme dokonce i normy na splachování záchodů. Jak že to dlouho trval zánik Říše římské?“ uzavírá svůj komentář.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
