ČT, Bakalův Respekt, Slonková a novinářka podepsaná pod svinstvem. Petr Žantovský zjistil ledacos zajímavého o skupině vedoucí tažení proti dezinformacím

01.04.2017 14:05

TÝDEN V MÉDIÍCH Česká televize znovu prokázala své spříznění s bakalovským Respektem, když mohutně propagovala zvláštní číslo týdeníku o dezinformacích v pořadu Newsroom ČT24. V tradičním zamyšlení nad mediálními zajímavostmi uplynulého týdne se Petr Žantovský pozastavuje nad překvapivým hazardem lidovců, ale i nad tím, proč se celoživotní vědec Jiří Drahoš, který je bez jakékoli politické barvy, se sedmdesátkou na krku rozhodl vyměnit bádání za pouliční maškarádu.

ČT, Bakalův Respekt, Slonková a novinářka podepsaná pod svinstvem. Petr Žantovský zjistil ledacos zajímavého o skupině vedoucí tažení proti dezinformacím
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Pouze stručný úvod z pravidelného mediálního přehledu věnuje tentokrát Petr Žantovský veřejnoprávní televizi, neboť už jde jen o opakování stejných chyb, které České televizi vytýkal mnohokrát. „Díval jsem se na nedělní pořad Newsroom ČT24, v němž byla dominantní zpráva, že týdeník Respekt vydal speciální číslo, které se týká boje proti dezinformacím. Hovořilo se o tom, jak se má toto vydání dostat do škol, byly vyzývány školy všech možných druhů a stupňů, aby si toto ‚úžasné‘ speciální číslo týdeníku Respekt zakoupily, aby podle něj školily děti, jak mají čelit dezinformacím. Prezentovala to tam slečna, nebo paní Silvie Lauder. To příjmení nám velmi vzdáleně připomíná, že pán téhož jména připravil republiku o dvanáct miliard v arbitráži o televizi Nova. Tedy to by nebyla správná formulace, republiku připravili o peníze čeští poslanci, kteří mu je přiklepli tím, že nečinností prohráli mezinárodní arbitráž,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ke slovům Petra Žantovského se dá doplnit, že zmíněná bojovnice proti dezinformacím nemá nic společného s americkou rodinou Lauderů, ale zato jedním článkem z roku 2009 má hodně společného s brutální kampaní proti Radimu Hrehovi, regulérně zvolenému řediteli ČTK, kterému pak bylo znemožněno se funkce ujmout. „Pod ono svinstvo se podepsala novinářka Silvia Lauder. Žádná slušná redakce by jí už nikdy neměla otevřít dveře. Že šlo o zákeřný faul, musela svým verdiktem stvrdit – ač nerada, neb Respekt na rozdíl od Hrehy patří do té ´správné´ party – i Etická komise Syndikátu novinářů,“ napsal o ní mediální analytik Petr Štěpánek v březnu 2011. Bývalý ředitel Slovenské televize Radim Hreha podal proti vydavateli Respektu žalobu na ochranu osobnosti už v lednu 2010, ale případ se vleče přes sedm let. Silvii Lauder opravdu žádná slušná redakce dveře neotevřela, zůstala tak v Respektu a občas jí v rámci spolupráce po bakalovsku dá Česká televize prostor, aby řečnila o dezinformacích. Ze svých zkušeností se svinstvem určitě dobře ví, o čem mluví.

OutStreamVideoPlayer

Pořad Newsroom může ČT přejmenovat na Věstník evropských hodnot

Od výběru těch „správných“ hostů v České televizi zpět k tomu, co neděli to neděli po dvaadvacáté hodině nabízí zpravodajská ČT24. „Mě na tom naprosto fascinuje, jak se pořad Newsroom ČT24 stává už jenom výkladní skříní určitého jednoho předepsaného typu myšlení. Nejenže tedy udělal širokou reklamu speciálnímu číslu týdeníku Respekt, který – jak víme – patří panu Bakalovi, ale stejně tak dělal opakovaně reklamu paní Slonkové a serveru Neovlivní. Jsou to stále stejní lidé, stále stejné kruhy. Přemítám, proč se pořad Newsroom ČT24 rovnou nepřejmenuje třeba na Věstník evropských hodnot. To by bylo možná vůbec nejlepší, protože to je v podstatě stále stejná parta,“ upozorňuje Petr Žantovský s tím, že ho také překvapilo, když se v pořadu objevilo píárko na časopis Story.

Anketa

Jste pro to, aby na základních školách byla zřizována funkce ,,koordinátor multikulturní výchovy"?

1%
99%
hlasovalo: 16117 lidí

„To bych nečekal, ale zřejmě to tam dali pro vyvážení, aby to nebylo plné bojovníků za pravdu a lásku a proti dezinformacím. Časopis Story vždy byl a kdysi dávno Halinou Pawlovskou koncipován jako časopis na pomezí společenského a bulvárního. Tak si říkám, co to má co dělat ve zpravodajském Newsroomu v České televizi. To už tam mohou dělat reklamu na Chvilku pro tebe, Napsáno životem, Pes přítel člověka nebo časopis pro kulturisty Muscle & Fitness a podobně. To by bylo výborné, kdybychom se podívali, jak pan moderátor Rosí nadšeně referuje o obsahu nového čísla Muscle & Fitness, třeba by mohl i předcvičovat, aby i ukázal, že se taky poučil z četby tohoto tisku. Protože zatím nám předvádí, že se poučuje pouze z četby speciálního čísla Respektu,“ všímá si mediální odborník.

Pragmatická partička STAN se nalepila původně na topku, teď na lidovce

Pro druhé téma si vybral předvolební koalici KDU-ČSL a STAN, jejíž uzavření ho překvapilo. „Očekával jsem, že lidovci budou mít mnohem více rozumu. Podle nedávno zveřejněných průzkumů by se v optimistických případech dobrali k nějakým šesti procentům a podpora Starostů kolísá mezi jedním až čtyřmi procenty, ovšem ta čtyři procenta jsou už opravdu hodně optimistické číslo. Když byla stejným respondentům položena otázka, jak by se dívali na případnou volbu koalice lidovců a Starostů, tak podpora vycházela dohromady kolem osmi procent. Od lidovců je to velmi riskantní krok, spojit se se Starosty, kteří se nijak ideologicky neprofilují, nevíme, jestli jsou napravo, nebo nalevo. To lidovci se deklarují jako pravicová konzervativní strana, i když se tak často nechovají,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

O STAN se podle něj v tomto smyslu nedá říct vůbec nic. „Stejně tak se od nich nedá vůbec nic čekat. Když v jednom volebním období bylo výhodné se nalepit na Schwarzenberga, tak se nalepili na TOP 09. Teď mají pocit, že Schwarzenberg už je prošlá karta, což je asi pocit správný, tak se nalepili na lidovce. A je to taková, řekl bych, velmi pragmatická partička, jejímž cílem je dosadit pana Gazdíka a pár podobných do nějakých funkcí, ale to nemusí vůbec vyjít. Protože i kdyby nakonec překročili deset procent, tak se pomocí kroužkování zejména na jižní Moravě, kde je tradičně lidovecký elektorát, může snadno stát, že se do Poslanecké sněmovny dostanou ze společné kandidátky pouze lidovečtí kandidáti a ti od Starostů zůstanou mimo. Takže nakonec to může být pro Starosty a nezávislé i v případě dosažení deseti procent Pyrrhovo vítězství,“ myslí si mediální analytik.

Nebohý Sobotka by se stal předsedou vlády všech proti Babišovi

Každopádně považuje za zvláštní, že tuto novou koalici, která sama sebe nazývá třetí silou, tuzemská média příliš nerozebírají, jako by to byla otázka druhé kategorie či druhého zájmu. „A to je velká chyba, protože se může stát, že se nakonec tahle nepovedená koalice do Poslanecké sněmovny opravdu nedostane a pak si můžeme dopočítávat všechny ostatní strany, kterým se to naopak zřejmě podaří a které by s výjimkou komunistů mohly být ve vládě. Dejme tomu ODS s šesti, osmi procenty, TOP 09 také s nějakými šesti, osmi procenty, Okamurova SPD rovněž šest až osm, socani kolem nějakých patnácti, sedmnácti, Babiš kolem třiceti. Tak jak by mohla vypadat vláda? Představme si ji teoreticky jako ‚všichni proti Babišovi‘, jak tam sedí nebohý pan Sobotka jako premiér takové vlády splácané ze všech proti jednomu,“ poukazuje Petr Žantovský na jednu z povolebních možností.

Připomíná, že takovou situaci zažili na Slovensku po červnových volbách roku 2010. „To bylo v protificovském období, když paní Radičová slavně sestavovala tu svoji vládu všech proti Ficovi s panem Sulíkem. No a nevydržela jim ani dva roky. Takže se řítíme do velké nejistoty a myslím si, že je to i díky tomu, že lidovci se chovají nepevně. Oni se ve své historii chovali vždy nepevně, vždy se snažili být v každé vládě od monsignora Šrámka přes pátera Plojhara, co byl dvacet let ministrem, různé funkcionáře typu pana Žalmana a podobně. Už si dnes ani nikdo nevzpomene, o koho šlo, ale Žalman byl předsedou lidovců v osmdesátých letech, než ho odtamtud vystrnadili pánové Sacher a Bartončík. Ale pozor, byli to členové vládní koalice,“ připomíná mediální odborník.

Od lidovců neuvážená koalice může negativně ovlivnit politický vývoj  

Tehdy se tomu neříkalo vládní koalice, protože vláda byla takřka výhradně nominována z komunistů, ale oficiálně existovala jednotná kandidátka Národní fronty. „Čili lidovci kandidovali s komunisty a se socialisty v Národní frontě a byli tedy účastni vládnutí. Jediná tři období, kdy nebyli ve vládě, byla za Protektorátu, pak za vlády Miloše Zemana a potřetí v Nečasově kabinetu. Ale v tom období tam TOP 09 sehrávala roli, kterou jindy sehrávali lidovci, takže jako by tam byli. Koneckonců Kalousek je bývalý předseda lidové strany. Takže suma sumárum mám za to, že tato koalice ještě může velmi významně a negativně ovlivnit vývoj v České republice a nepovažuju ji zejména ze strany KDU-ČSL ani za odpovědnou, ani za nějaký významný politický přínos,“ přiznává Petr Žantovský.

Za nejzajímavější mediální událost uplynulého týdne považuje ohlášení prezidentské kandidatury bývalým předsedou Akademie věd ČR Jiřím Drahošem. „Máme necelých deset měsíců před prezidentskými volbami a kampaň jede na plné obrátky. Mělo by to připomínat kampaně ve Spojených státech, které trvají v podstatě od poloviny mandátu stávajícího prezidenta. To už jede kampaň za zvolení dalšího prezidenta, což je ve Spojených státech průvodní jev jejich šoubyznysového způsobu života a jistého očekávání toho, že politika je také pro zábavu, že to není jenom řešení věcí obecných, ale že to je také způsob obveselení publika. Koneckonců i ti politici na to spoléhají a ostatně Donald Trump na to vsadil celou svoji kariéru a vyšlo mu to. Tak i my si teď hrajeme na to, že budeme také ta Amerika,“ poznamenává mediální analytik.

Zeman musí nadpoloviční podporou u voličů své vyzyvatele provokovat

Odstartoval to Michal Horáček svou akcí 28. října na Staroměstském náměstí s Jiřím Bradym. „A panem Gazdíkem, ministrem Hermanem a dalšími podobnými exponenty. To byly ještě všechno docela komické příběhy, které nebudou mít pravděpodobně žádný vliv na to, jak dopadne prezidentská volba. Prakticky ve stejnou dobu, kdy profesor Drahoš ohlásil svou kandidaturu, naopak Petr Kolář sdělil, že se o funkci prezidenta ucházet nebude, neboť by nabídl málo programového kromě programu Antizeman. Tím jako by řekl, že stejně jediný, kdo se může postavit Miloši Zemanovi, je nějaký Antizeman. A pan Drahoš to doplňuje výrazy typu: ‚Uvědomuji si, že musím Zemanovi přebrat nějaká procenta.‘ To je pravda, protože jinak nemá šanci. Protože když se podíváme na dlouhodobé preference, tak Miloš Zeman se stále drží nad padesáti procenty, což musí každého jeho vyzyvatele neobyčejně provokovat a zneklidňovat,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Těch kandidátů či pseudokandidátů, kteří veřejně koketovali s myšlenkou, že se budou ucházet o Hrad, bylo víc. „První to byl páter Halík už někdy před třemi lety, který to později zabalil se slovy, že Češi mu nejsou dost dobří, aby se stal jejich prezidentem. Ale byl to výstřel stejným směrem, byly to takové lakmusové papírky, co veřejnost ještě snese, nebo jak se na to asi tak zadívá. Pak se objevili Kolář, Horáček, je tam parta lidí, o nichž nikdo nic neví, určitě se ještě vynoří nějaké další persony. Nejzajímavější bude, jak se zachová sociální demokracie, jestli tentokrát vezme rozum do hrsti a podpoří Miloše Zemana, nebo ne. Pokud podpoří někoho proti Zemanovi a Zeman vyhraje, tak je to definitivní konec sociální demokracie v této zemi jako strany, která má nějakou důvěryhodnost. To si mnozí neuvědomují, ale je to tak, tady platí jasná přímá úměra,“ tvrdí mediální odborník.

Místo vědeckého bádání se Drahoš pustí do pouliční maškarády

Přitom se domnívá, že na Jiřím Drahošovi se konečně shodli všichni ti, kteří jsou Antizeman. „A je to jedno, jestli jsou u nás doma nebo v zahraničí, protože to není tak, že tyto volby jsou důležité jen pro Českou republiku. Tyhle volby jsou důležité pro celou geopolitiku středoevropského prostoru a určitě se o nich diskutuje i jinde než v České republice. Určitě se také spekuluje o tom, koho podpořit a do koho investovat. Koneckonců sám profesor Drahoš v Lidových novinách připustil, že půjde o desítky milionů a že to nebude snadné. Půjdou do toho velké peníze a ty budou znamenat prosazování nějakých zájmů. Takže pan Drahoš, který byl až dosud chemickým profesorem, bude nucen být reprezentantem nějakých zájmů, pokud se stane prezidentem. Nevím, zda si to dostatečně uvědomuje a zda jde do toho s tímto vědomím,“ podotýká Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Zamýšlí se nad tím, proč se expředseda Akademie věd takto rozhodl. „Vůbec nevím, co se v takovém člověku může odehrát za motivaci trávit téměř rok života, když mu je bezmála sedmdesát, místo aby bádal a snažil se důstojně korunovat své celoživotní vědecké dílo, tak se pustí do pouliční maškarády, přetlačování s Milošem Zemanem a jeho příznivci, nadávání si navzájem s panem Ovčáčkem na sociálních sítích a tak dále. Nerozumím, co ho k tomu žene, ale nějaký důvod mít bude. A ten bude nepochybně podobný, jako tomu bylo u pana Kisky na Slovensku před třemi lety, jen s tím, že pan Kiska do volby šel tak o dvacet let mladší, než bude příští rok panu Drahošovi. To je docela podstatný rozdíl. Také to bylo v jiné situaci, kdy proti němu stál premiér Fico a pro Fica zapůsobil velký handicap v tom, že mnoho lidí na Slovensku ho chtělo mít nadále za premiéra, a ne za prezidenta, protože prezident tam má jenom formální pravomoci,“ srovnává mediální analytik.

Kiskovo zvolení je na Slovensku pro mnohé velkým zklamáním

Příznivcům Roberta Fica víc vyhovovalo, aby zemi vládl, a ne aby seděl v prezidentské rezidenci a chodil pokládat věnce. „Proto byl na Slovensku průběh úplně jiný, i když páteční Lidové noviny upozornily na to, že u nás nastane podobný efekt, že to bude jako všichni proti Ficovi. Připomeňme si ale, že Andrej Kiska dostal tehdy v roce 2014 v prvním kole 24 a ve druhém kole 59 procent. V prvním kole byl druhý za Ficem, takže potom zafungoval efekt Antifico. Jestli u nás zafunguje efekt Antizeman, těžko říci. Když se podíváme na nedávný průzkum, který zjišťoval důvěryhodnost jednotlivých evropských politiků mezi českými občany, tak nejlépe dopadl Zeman s 52 procenty, Fico se 42, Kiska se 32 a Merkelová s 26 procenty. Takže efekt Kiska nemusí vůbec zafungovat tak, jak si přejí mnozí, co podporují profesora Drahoše,“ domnívá se Petr Žantovský.

Vrací se k začátku letošního roku, kdy slovenský prezident Andrej Kiska na Bratislavském hradě vyznamenal mimo jiných i českého hudebníka Michaela Kocába. „Když sledujete slovenská média, tak se z nich dozvíte, že právě zvolení Kisky je pro mnoho tamních lidí už velkým zklamáním, protože od něj ve funkci prezidenta vlastně nic nevzešlo. Od něj nevzešla nějaká opravdová politická iniciativa, jen položené věnce a rozdaná vyznamenání. Třeba i Michaelu Kocábovi, kterého na Slovensku zná pouze bratislavská kaviareň, což je mimochodem pojem, který také existuje. Nejenom pražská kavárna, ale i bratislavská kaviareň, to jsou lidé jako Magda Vášáryová a podobně. Tak těm udělal Kiska tímhle metalizováním pana Kocába radost, ale víc už nikomu,“ míní mediální odborník.

Je třeba prezidenta, který se za svou zemi postaví, ne který mlčí

Ve slovenských médiích je dáván do souvislostí pokles popularity Andreje Kisky s obrovským vzestupem popularity pravicových až ultrapravicových sil. „Zejména pana Kotleby, jehož posttisovská strana se už dnes objevuje mezi třemi nejsilnějšími politickými silami a stranami na Slovensku. A to je něco, co nikdo nečekal. Slovenská média to v komentářích spojují s tím, že Kiska vlastně představuje takovou nulovou politiku, takže proti němu může Kotleba posilovat velice snadno. Protože když se nedělá nic, tak je co kritizovat. Když se něco dělá, byť třeba chybně, tak se musí polemizovat. Ale když někdo nedělá nic, tak je velice snadným terčem kritiky a dochází na slibování pevné ruky a rázných řešení problémů, které mezitím narůstají,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

„Proto bych velmi varoval před tím, aby to náhodou v Česku nenabralo podobný směr ukvapeným emocionálním zvolením někoho, jako je pan Drahoš, který nemá žádnou politickou barvu a není nijak politicky charakterizovatelný. Česká republika, jak uvedl pan Ovčáček v jednom tweetu, potřebuje prezidenta, který se za ni postaví v kritické situaci, a ne člověka, který mlčí. To je docela výstižné. Bojím se toho, že když to dopadne podle vzoru Antifico nebo Antizeman, tak to jedině posílí rozpolcení společnosti, jen to prohloubí příkop, který v ní dnes je a který je předmětem kritiky i z jejich strany. Tím ‚jejich‘ myslím zástup antizemanovců. Svým možná snad i upřímným snažením o zahlazení tohoto příkopu v podstatě usilují o jeho prohloubení, a to pro nikoho dobré nebude,“ uzavírá mediální analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kalousek, alkohol a kanály. Soukup nařezal politikům a pak si všiml, co řekla Emma Smetana

20:06 Kalousek, alkohol a kanály. Soukup nařezal politikům a pak si všiml, co řekla Emma Smetana

Jaromír Soukup ve včerejším vysílání Mých zpráv okomentoval aktuální dění okolo ČSSD a jeho „oblíben…