Reportérka Tereza Strnadová nejprve připomíná, že letošní oslavy výročí vzniku samostatného československého státu provázely protesty – podobně jako v roce 1988, kdy tehdy vládnoucí komunistická strana po dlouhých letech povolila jeho oslavu.
Tváří protestů se letos stal „nenápadný osmaosmdesátiletý muž, který přežil osvětimský lágr“, Jiří Brady. Reportérka připomíná, že Brady měl z rukou prezidenta Zemana převzít státní vyznamenání, ale nakonec k tomu nedošlo. Hrad prý vzal úmysl ocenit Bradyho zpátky – údajně kvůli tomu, že se Bradyho synovec a ministr kultury Daniel Herman sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Toto tvrzení však hradní osazenstvo odmítá.
„Jestli chtějí lhát, tak můžou, jak chtějí,“ uvedl k tomu Jiří Brady s tím, že on i jeho manželka se zástupci Hradu mluvili, a tak není pochyb o tom, že vyznamenání měl tento přeživší holocaustu dostat.
Příští vláda: Koalice ANO, KDU-ČSL a STAN. Premiér Babiš, vicepremiéři Bělobrádek a Gazdík. Co na to říkáte?Anketa
Strnadová prostřihem následně poukazuje také na prohlášení čtyř našich nejvyšších ústavních činitelů, kteří se distancovali od schůzky ministra Hermana s dalajlámou. Reportérka ukazuje i na to, že Čína vzkázala, že čeká, že nezůstane jen u slov a vidět budou i reálné kroky. Jaké konkrétní kroky Čína očekává, se dle Strnadové ukázalo vzápětí, když Čína projevila zájem o zakázku na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany – bez výběrového řízení.
Strnadová uvádí, že na signatáře „podlézavé diplomatické nóty Číně“, a to zejména na prezidenta Zemana, se snesla vlna kritiky napříč celou společností. Pohoršení dávali najevo politici, umělci, akademici i někteří představitelé církve. Mnoho z nich odmítlo přijít na ceremonii na Hradě. Kdo na ni naopak zamířil, byli komunisté či režisér a zastánce prezidenta Zemana Jiří Svoboda. Dění posledních dní ho utvrdilo v názoru, že na prezidenta Zemana někdo cíleně útočí.
Na závěr reportérka poukazuje na to, že Brady si z Česka do Kanady veze řadu jiných vyznamenání. „Dostal tolik jiných cen, že se mu snad ani nevejdou do kufru,“ podotkl i dramaturg a moderátor pořadu Marek Wollner.
S výročím vzniku československého státu se pojila i druhá reportáž, kterou Reportéři ČT ve svém nejnovějším díle odvysílali. V centru pozornosti v ní stál první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
„V poslední době i seriózní historici připouštějí možnost, že první československý prezident nebyl ve skutečnosti synem panského kočího Josefa Masaryka. Jedna z domněnek, které například věřil i bývalý velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša, tvrdí, že jím mohl být rakouský císař Franz Josef,“ objasnil Wollner, podle něhož je to šokující hypotéza, která spíš působí jako cimrmanovský žert. Její zastánci však prý mají pro svou domněnku řadu argumentů.
Reportéři ČT se do celé věci snažili vnést světlo, když na základě vědecké metody zkoumání DNA porovnali DNA jednoho z žijících potomků rodiny Masaryků se vzorky DNA z šatů, které nosil Tomáš Garrigue Masaryk. Takto měli zjistit, zda první československý prezident byl synem kočího Masaryka. Závěr však nesdělili, výsledky zkoumání prý budou za tři měsíce. Pokud by se stopy DNA neshodovaly, reportéři slibují, že si posvítí na Habsburky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
