Ransdorf napsal, že Německo vystoupilo ze Společnosti národů, aby se mohlo vypořádat s Československem, které stálo v cestě německému tažení na východ, a Společnost národů v tomto směru poskytovala Československu jisté záruky. Jenže Krystlík podává značně odlišný výklad.

„Proč čtenářům neprozradíte, že to bylo Československo, které flagrantně v roce 1935 porušilo stanovy Společnosti národů smlouvou se SSSR? V protokolu k předchozí smlouvě francouzsko-sovětské, ke které se ČSR připojila, se v článku I pravilo: „Kdyby Rada (Společnosti národů) z jakéhokoli důvodu žádné doporučení (o nevyprovokované agresi) nevydala nebo nedospěla k jednomyslnému usnesení, bude závazek pomoci přesto splněn.“ Všechny tři státy, členové Společnosti národů, tedy uzavřely viditelně agresivní smlouvu a deklarovaly, že stanovy Společnosti národů hodlají ignorovat,“ napsal Krystlík.