Čeká nás dekáda plná ekonomických turbulencí, napsal Dolejš

06.07.2013 10:00

Svět a Evropa stojí na strategické křižovatce. Následující dekáda může změnit mnohé. Otázka je, zda se vydáme tou správnou cestou. Napsal poslanec KSČM Jiří Dolejš v příspěvku na ParlamentníchListech.cz.

Čeká nás dekáda plná ekonomických turbulencí, napsal Dolejš
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Dolejš

Čeští politici i členové ekonomické obce mají dojem, že když se zkrotí veřejný dluh pomocí důsledné fiskální restrikce, dostane se země z toho nejhoršího ven. V Evropě se ale ukázalo, že restrikce je v některých případech přemrštěná. Přichází proto korekce v podobě podpory růstu.

USA sáhne po přísné bankovní regulaci

Evropa ale nemůže poskytnout tak rozsáhlé finanční injekce jako třeba Spojené státy, které se z krize v roce 2009 dostávaly pomocí metody kvantitativního uvolňování. V EU totiž není sjednocená makroekonomická kontrola evropského hospodářského prostoru.

V Americe teď podle Dolejše dojde k přísné bankovní regulaci, která zvýší odolnost finančního sektoru vůči hospodářskému cyklu, ale utlumí úvěrovou angažovanost bank.

Bez problémů prý není ani čínský bankovní sektor, který přetéká aktivy. Jejich podstatná část je v dolarových dluhopisech a reálná hodnota se teprve ukáže. Čínská bankovní regulační komise připustila, že obavy ze špatných aktiv zpomalují růst.

Růst ekonomiky Ruska je tažený poptávkou po ropě a zemním plynu

Čínské banky mají rezervy ve výši 244 miliard dolarů. „Zatím se Čína bránila větším prodejům cenných papírů, které držela ve svém majetku, aby nevyvolala propad jejich hodnoty.  Jistým signálem o změnách je zájem přilákat soukromé investory k vkládání kapitálu do čínských bank,“ vysvětluje Dolejš.

Důležitým hráčem ve světové ekonomice je také Rusko. V krizovém roce 2009 se jeho ekonomika propadla o více jak 7 procent. Oživení v posledních letech využila ruská ekonomika k tomu, že teď roste rychleji než ostatní (3 až 4 procenta HDP). Růst je ovšem tažený zahraniční poptávkou po zemním plynu a ropě, a to není možné udržet do nekonečna.

V Evropě klesá poptávka po ruském plynu a roste vývoz z Norska. Otevírá se také možnost těžby břidlicového plynu.

V Česku rozhodnou o budoucnosti předjímavé strategické vize

Podle odhadů budou mít klíčová centra na světovém hrubém domácím produktu následující podíl: USA 21 procent, EU 17 procent, Čína by mohla dosáhnout 15 procent, Indie a Brazílie 4 procent, Rusko 3 procenta. Vedle nižší ziskovosti finančního sektoru se zostří konkurence o kontrolu surovin. Nadcházející dekáda bude podle Dolejše pro světovou ekonomiku plná turbulencí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vfe

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…