Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že prudce rostoucí ceny energií zvýšily životní náklady Evropanů v některých státech dosti drasticky. Tato organizace přidružená k OSN shrnula, že se v evropských zemích od začátku loňského roku světové ceny ropy zdvojnásobily, ceny uhlí vzrostly téměř 4× a ceny zemního plynu pak dokonce až téměř 7×. A konstatuje, že vzhledem k tomu, že ceny energií pravděpodobně ještě nějakou dobu zůstanou nad úrovní před krizí, musí se Evropa vyšším účtům za dovoz fosilních paliv přizpůsobit.

Průměrná evropská domácnost zaznamená podle organizace v letošním roce nárůst životních nákladů kvůli zdražení energií o přibližně 7 % oproti tomu, co bylo očekáváno na začátku roku 2021. „To odráží přímý vliv vyšších cen energií i jejich promítnutí do dalšího zboží a služeb. Velké rozdíly v dopadech v jednotlivých zemích odrážejí různé regulace, politické reakce, tržní struktury a smluvní postupy,“ shrnuje IMF s tím, že prudký nárůst životních nákladů by se pak mohl ještě zhoršit v případě úplného přerušení dodávek plynu z Ruska.

Podotýká, že ve většině evropských zemí představují vyšší ceny energií značnou zátěž pro domácnosti s nízkými příjmy, protože ty vynakládají na elektřinu a plyn větší část svého rozpočtu, přičemž rozdíly dopadu vyšších cen mezi státy jsou dosti značné.

Podle dat zpracovaných IMF se například v Estonsku a ve Spojeném království životní náklady 20 % nejchudších domácností zvýší přibližně dvakrát více než u nejbohatších. Právě Estonsko je na tom ze sledovaných evropských zemí nejhůře z hlediska procentuálního ukazatele celkových výdajů domácností utrácených za účty za energie jak v rámci dopadů na 20 % nejbohatších domácností, tak i v dopadu na 20 % nejchudších domácností.