O možném umístění těchto potenciálních základen již v nedělní Partii CNN Prima NEWS spekuloval i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ukázal přitom na Přerov či mošnovské letiště. „Střední a středovýchodní část republiky by si něco takového zasloužila. Řekněme Přerov, Mošnov, to jsou lokality, které by si něco takového zasloužily. Ale předbíháme, vůbec jsme se o tom ještě nezačali bavit,“ spekuloval, kde by Američané mohli využít základny. Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) sice zdůrazňuje, že o návrhu vláda ani koalice nediskutovaly a věc „není v programovém prohlášení vlády“, a premiér Petr Fiala (ODS) taktéž poukazoval, že nejde o věc, kterou by mohla rozhodnout vláda, a musely by americkou přítomnost schválit obě komory Parlamentu.
„Tuto základnu nepotřebujeme, protože strategie NATO je posilovat členské státy NATO, které sousedí s Ruskem, Běloruskem, Ukrajinou. Což se děje. Už jsme v minulosti pomáhali hlídat vzdušný prostor nad Pobaltím. Pak je Polsko, Slovensko. Na Slovensko vysíláme 656 vojáků. Češi mají řídit tuto battle group. Má tam být 2 100 vojáků ze Spojených států, Slovinska, Slovenska, Nizozemska. Budou tam instalovány protivzdušné a protiraketové systémy. To, co zaznělo, není strategie NATO, takže je to spíš nějaká politická deklarace před služební cestou. My s tím nesouhlasíme, je to zbytečné. Je nesmysl posílat na Slovensko 656 vojáků a zároveň říkat, že přijdou nějací jiní vojáci do Česka,“ okomentoval pro ParlamentníListy.cz Andrej Babiš, předseda hnutí ANO a bývalý premiér vlády České republiky.
Na anketní otázku ParlamentníchListů.cz odpověděl i bývalý předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka (ODS). „Americkou základnu NATO v ČR výrazně podporuji, značně to posílí naši obranu. Je jen velká škoda, že jednání o radaru v roce 2009 bylo zrušeno. Válka na Ukrajině je strašně blízko, a jestli se Putin zblázní úplně, je schopen napadnout kohokoliv včetně České republiky. Naše armáda je početně hrozně slabá a potřebujeme jakoukoliv podporu ze strany NATO,“ objasnil.
„Nemůžeme stále spoléhat na pomoc z Ameriky. Musíme posílit evropskou bezpečnost a ochranu východní hranice EU. K tomu je potřeba podporovat společné evropské obranné projekty. Americká základna je okamžitý nepromyšlený návrh, který dnes nemá žádný reálný základ,“ domnívá se Michal Šmarda, předseda ČSSD, starosta Nového Města na Moravě.
Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
„Obecně souhlasím. Nemohu komentovat základní záměr. Nevím, jaký je návrh a zda jde o návrh z naší, nebo americké strany,“ uvedl Cyril Svoboda, bývalý předseda KDU-ČSL a ministr zahraničí. „Podle mě není věc prodiskutována. Proto nechci teď komentovat,“ sdělil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Myslím, že by tato otázka měla být napřed podrobena širší politické diskusi, zda vůbec, a až následně řešit případné podmínky a umístění,“ domnívá se senátor Patrik Kunčar (KDU-ČSL), místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
„Za KSČM jsme jednoznačně proti jakýmkoli vojenským základnám či vojenské přítomnosti v naší zemi. KSČM připravila petici proti umístění vojenské základny, kterou budou moct občané už od úterý podepisovat, a vyjádřit tak jednoznačně svůj názor na tuto nehoráznost. Vyzývám vládu, aby nečinila žádné kroky bez souhlasu občanů v referendu. Nehledě na to, že mám v ruce odpověď z února z Ministerstva obrany na můj dotaz, zda se podobný krok chystá, kde je negativní odpověď. Z vyjádření vládních představitelů jsem ovšem nabyla dojmu, že minimálně pro ně to ale žádná novinka není!“ vysvětlila europoslankyně Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM.
„Jsem proti. Proč musíme neustále provokovat. To není pro naši bezpečnost, to dělá z České republiky cíl. Mohli by se už konečně ve vládě probrat a začít se chovat normálně?“ uvedl europoslanec Hynek Blaško (SPD), generál v záloze Armády ČR.
„Obecně si myslím, že zřizování základen jakéhokoliv neevropského státu na evropském území by mělo vycházet z konsenzu evropských zemí a dlouhodobé strategické koncepce řešící společnou obranu Evropy. Paní ministryně obrany svými prohlášeními mnoho těchto kroků přeskočila,“ sdělil europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa.
„Žádná z vládních stran neměla tuto věc v programu. Nemají mandát od občanů v této věci rozhodnout. Cestou je referendum nebo nové volby do Poslanecké sněmovny, ve kterých se politické strany jasně vymezí k tomuto tématu,“ myslel si Zdeněk Škromach (ČSSD), bývalý první místopředseda vlády i Senátu ČR.
Psali jsme:
„Vypadá to, že se u nás rozpoutala vášnivá debata pro a proti USA. Zatím se zdá, že vůbec nejde o NATO nebo základnu, že jde jenom o protiamerické emoce. Někteří jsou proti USA a pro Putina, někteří jsou proti USA i proti Putinovi. Podstatná je přece naše bezpečnost. A ta je součástí bezpečnosti celé Aliance. Můžeme deklarovat, že chceme svou účast v Alianci minimalizovat. Francouzi to kdysi udělali, protože měli jaderné zbraně. Ale v takovém případě si musíme svoji obranu zaplatit sami. V rámci Aliance nám stačí pár desítek stíhaček, pokud chceme spoléhat na své síly, musíme jich mít více než sto dvacet. K tomu ještě podzvuková letadla. Musíme si pořídit vlastní protiraketovou obranu pro všechny typy raket. Musíme lépe zabezpečit obranu našich hranic. V případě napadení – jsme Putinův nepřítel číslo jedna v Evropě a slíbil, že nás vysvobodí z NATO – se musíme sami ubránit minimálně stejnou dobu jako Ukrajinci, ale bez přísunu zbraní ze zahraničí. Těžko můžeme spoléhat na nějakou masivní pomoc, když si nepřejeme přítomnost cizích vojáků na našem území,“ upozornil bývalý europoslanec za Svobodné Jiří Payne.
„Tak pojďme přemýšlet o jiné alternativě, jaká jsou naše bezpečnostní rizika? Nyní je to útok raketou na naše území. Jsme nepřítelem číslo jedna v Evropě. Jinak řečeno, první Putinova raketa by letěla na Prahu. Nejpravděpodobněji z Kaliningradu, to je tisíc kilometrů, v ideálním dosahu raket. K protiraketové obraně bychom mohli použít například systém Patriot. Koupili si ho Slováci, mají ho Poláci. Na pokrytí celého našeho území bychom jich spotřebovali minimálně pět. Jeden stojí, odhaduji, asi padesát miliard. Pokud bychom se zapojili do nějaké formy společné protiraketové obrany, může to naše riziko alespoň zčásti vyřešit a náklady snížit. Tak pojďme diskusi trochu konkretizovat: máme nyní na účtu Ministerstva obrany volných 250 miliard a další finance na provoz a budoucí modernizaci? A máme na účtu další finance na protitankovou obranu, drony a další bezpilotní prostředky...? Takže doporučuji začít skutečnou diskusi, až bude na stole reálný návrh,“ doporučil.
„A jaké podmínky si vyjednat? Smlouva o radaru obsahovala ustanovení, že budeme mezi prvními, kdo bude dostávat přesná data o globální balistické bezpečnosti. Smlouvu pohřbil Topolánek, který dodnes nepochopil, o co se tehdy jednalo. Dneska jsme cílem prvního ruského útoku a nemáme žádnou obranu. Jsme v situaci, že prosíme o pomoc, tehdy jsme mohli mít úžasné výhody. Něco podobného už nevyjednáme, takže v pořádku jsou standardní smluvní podmínky (kromě standardní smlouvy o konkrétním řešení smlouva SOFA atd.),“ doplnil bývalý místopředseda Svobodných.
„O víkendu oznámila ministryně obrany Černochová, že jede do Washingtonu vyjednávat o americké základně u nás! Podobným způsobem oznámila již minulý měsíc, že u nás budou rozmístěni němečtí vojáci, což den na to dementovala bizarním prohlášením, že „umístění německých vojáků je již passé, protože německá strana nic takového nepožaduje“. Ponechme však mezinárodněpolitické i mediální schopnosti ministryně obrany stranou a podívejme se, zda americkou základnu, případně základnu NATO u nás skutečně potřebujeme? Není pochyb o tom, že bychom v případě vojenského napadení byli schopni bránit území naší republiky pouze našimi silami sami. Nebyli, a z tohoto důvodu, a zvláště po zkušenostech se sovětskou okupací Československa, jsme se zcela logicky a správně rozhodli již před více než čtvrtstoletím vstoupit do systému kolektivní obrany – do NATO,“ vysvětlil Libor Rouček (ČSSD), bývalý místopředseda Evropského parlamentu.
„Tvrdí-li například komunisté nebo okamurovci neustále opak, buďto nevědí, o čem mluví, anebo přímo hájí zájmy ne naší republiky a naší bezpečnosti, ale mocnosti, která chce změnit mocenské poměry v Evropě – Ruska. Agrese a válka Ruska na Ukrajině vyvolala potřebu vojensky posílit východní křídlo NATO, a to zvláště států, které s Ruskem přímo sousedí, jako například pobaltské republiky či Polsko. Na jejich území jsou základny NATO s potřebným vojenským materiálem i personálem nutností. Otázka je, zda musejí být základny i ve státech, které s Ruskem či zónou konfliktu společnou hranici nemají, jako je například Česká republika? Zda pro její bezpečnost je nutná trvalá základna s trvalou vojenskou přítomností NATO, či pouze nějaká logistická centra potřebná pro případné přesuny vojenských a dalších prostředků dál na východ, či dokonce vůbec nic? Na tyto otázky musejí dát odpověď v první řadě vojenští stratégové a odborníci (naši i států NATO) a podle nich by měli politici rozhodnout. Ne pálit bezmyšlenkovitě od boku a oznamovat překvapené veřejnosti, že jedu vyjednávat do Washingtonu o amerických základnách!“ dodal.
„Umístění radaru v Brdech jsem velmi podporoval. Šlo, pokud si pamatuji, asi o území 100 hektarů. Hlavně kvůli ČSSD a nepřekvapivě komunistům k tomu nedošlo. A dnes samozřejmě podporuji Američany v Česku. Volba je jasná – třeba stovky až tisícovka Američanů – nebo další ruská okupace? Podmínky závisejí na tom, co tady bude – letectvo, rakety, pěchota?“ upozornil František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN.
„Jsem proti. Zřízení cizí vojenské základny na našem území je zásadním zásahem do samostatnosti jakékoliv země. Tento úmysl před volbami současné vládní strany tajily před veřejností. SPD je dnes jedinou stranou v Parlamentu, která je proti americké vojenské základně v ČR. Nesouhlasíme s trvalou vojenskou přítomností jakýchkoliv cizích vojsk na území ČR. Říkáme jasné ne cizím základnám na našem území a vytvořili jsme i petici proti jejich zřízení v ČR, kterou mohou naši občané podepsat, aby ji mohl Parlament projednat. Prosazujeme modernizaci a změnu koncepce výstavby naší armády na obranu území našeho státu a našich občanů místo dosavadního pouhého expedičního sboru pro zahraniční mise. Hnutí SPD také dlouhodobě prosazuje přijetí funkčního zákona o referendu, ve kterém by občané měli možnost rozhodnout o zásadních společensko-politických a bezpečnostních otázkách směřování naší země, jako je například členství v EU, nebo právě zřízení základny cizích vojsk na našem území. Současná koalice SPOLU, Pirátů a STAN nám ho však ve Sněmovně dlouhodobě odmítá zařadit na jednání,“ napsal Radovan Vích, poslanec SPD, předseda kontrolního výboru PS ČR.
„Nápad ODS a ‚Kalamity Jane‘ Černochové na zřízení základen US Army v České republice nijak neposílí naši obranyschopnost, nýbrž povede pouze ke dvěma věcem. Za prvé – v dnešním znepřáteleném světě z naší země udělá potenciální cíl útoku a za druhé – povede k dalšímu zcela fatálnímu rozštěpení naší už tak dost rozhádané společnosti. Navíc je to tak zásadní věc, že by měli občané mít právo se k tomu vyjádřit v referendu. Skutečně suverénní země nemá na svém území základny cizích vojsk,“ konstatoval Petr Štěpánek, první místopředseda Trikolóry.
„Cizí základna naši bezpečnost dál oslabí. V případě širšího konfliktu budeme terčem jednoho z prvních úderů. Koledoval si o to už pokus propašovat americký radar do Brd. Tím větší hazard je to teď, kdy na Ukrajině běží ‚proxy válka‘ mezi jadernými mocnostmi. O cizí protektorát stojí i ‚elity za pět prstů‘. Aby je ochránil před tlakem, že mají ‚vrátit nakradené‘. I toto téma totiž čeká velký comeback. Jen co většina českých rodin zjistí, že je nemine existenční propadák, jaký tu v míru nemá obdoby už stovky let. Pak budou lidé, co nic neukradli, potřebovat volné ruce. Jen prostor pro suverénnější politiku uchová v přijatelném stavu celou republiku. Cizí vojenská základna by nasadila obojímu klepeta. Za podmínek diktovaných cizí mocí. Příkladem do čítanek je smlouva, kterou si právě nasadilo chomout Slovensko,“ sdělil Josef Skála, bývalý místopředseda KSČM.
„Stát, který není ochoten platit armádu vlastní, musí živit cizí. V Izraeli bychom cizí základnu nikdy nepřipustili. USA už tak u nás mají obrovský vliv. Budeme nuceni kupovat ne to, co je nejlepší pro nás, ale to, co nám budou chtít prodat. Americké základny jsou všude kolem nás. Proč i u nás? Žádná z politických stran nebo koalic přece nešla do voleb s tím, že hodlá organizovat a platit zřízení stálé vojenské základny v České republice,“ upozornil bezpečnostní expert David Bohbot (Svobodní).
Který z jmenovaných šéfů vlád je nejlepší?Anketa
„Podle mě jde o klasickou českou vypočítavost, snažíme se opět přenést náklady na naši obranu na někoho jiného. Tak to ale nefunguje. Základem obrany (a bezpečnosti obecně) je v první řadě odhodlání lidí bránit se, neustálé spoléhání se na to, že někdo vyřeší můj problém, není cesta. A je jedno, zda tím problémem je cizí armáda nebo jednotlivý zločinec. S tím souvisí i druhá základní věc – legální a faktická možnost se bránit. Legální možnost spočívá v tom, že agresor by měl okamžikem agrese (a je jedno, zda jde o agresi vůči životu, zdraví či majetku) ztrácet legální status lidské bytosti a obránce by měl mít možnost použít jakékoliv obranné prostředky. Faktická možnost by znamenala, že každý bezúhonný občan by měl mít možnost držet jakékoliv zbraně použitelné k obraně,“ vysvětlil Roman Kříž, zakladatel Libertariánského institutu.
„A na státní úrovni bychom se konečně měli přestat začít připravovat na minulou válku (nebo na zasahování proti vlastním obyvatelům) nakupováním vojenské techniky typu BVP (bojové vozidlo pěchoty), ale pořizovat chytré zbraně jako drony, ručně obsluhovatelné protitankové a protiletecké střely a distribuovat je plošně po celém území České republiky. Stejně jako jsme připraveni bojovat s požáry, měli bychom být připraveni bojovat s agresí. Ohledně samotné základny NATO – pokud to bude dávat smysl v rámci celkového obranného systému (což nejsem schopen posoudit), tak klidně. Ale jako doplněk naší vlastní obrany, nikoliv jako její náhražka,“ dodal.
„Účast jakékoliv cizí armády na našem území nikdy nedělala dobrotu. Proto bych podpořil vojenskou účast postavenou na Armádě České republiky s podporou sousedních států a s oporou článku pět alianční smlouvy,“ sdělil Marek Novák, poslanec hnutí ANO.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
_profil_top.jpg)
