Lipovská s Bobošíkovou apelují na politiky, ekonomy a analytiky, aby se nenechali ukolébat přehnaným optimismem vlády. Jakýkoliv optimismus je podle autorek falešný ve světle nového evropského záchranného plánu. „Už nejsme ekonomikou ani tržní, ani sociálnětržní. Znovu se stáváme ekonomikou centrálně řízenou.“ To, co kdo dostane z Bruselu, bude záviset hlavně na propadu HDP v duchu hesla čím hůř, tím líp. Čím hůře na tom bude ekonomika, tím více uslyšíme o štědré bruselské dotační politice. Hodnota společného unijního dluhu momentálně činí 750 miliard a bude se pravděpodobně zvyšovat. Dluh má být splacen v roce 2058. V následujících letech se tedy musíme připravit na zvyšování cen.
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové se jedná na první pohled také o děsivá čísla, ale souhlasí s ministrem Havlíčkem, že si v porovnání s ostatními zeměmi EU nevedeme zle. „Úder obdržela nejen zahraniční poptávka, ale i domácí spotřeba a investice.“ Podle Švihlíkové je třeba si přiznat, že se ekonomika do doby před pandemií už nikdy nevrátí a že některé sektory ekonomiky, jako třeba turistický, budou muset projít restrukturalizací.
Švihlíková odmítá známé Kalouskovské škrty v době minulé krize, které podle ní zbytečně způsobily druhou recesi. Z krize se podle jejích slov musíme i „prožrat“. Je prý nesmyslné tvrdit, že „jde o prožírání budoucnosti“. Spotřeba reflektuje životní úroveň občanů.
Řešením je podle ekonomky posílení státní sociální sítě. Především robustní nastavení aktivní politiky nezaměstnanosti. To by znamenalo radikální navýšení podpory v nezaměstnanosti. Cílem by mělo být podpořit důvěru spotřebitelů a přimět je více utrácet. Na závěr svého příspěvku Švihlíková píše: „Šok přišel z vnějšku, ale při řešení se na vnější síly spoléhat nemůžeme. Je to na nás.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AZy
