Česká televize lže, a to dost neuvěřitelným způsobem, pálí Petr Žantovský a přidává fakta. Obává se také, co přijde s obměnou moderátorů v hlavních pořadech

02.06.2018 7:20

TÝDEN V MÉDIÍCH Unikátní kousek se podařil České televizi, když informovala o něčem, co se vůbec nestalo. Pokud to nebyl šlendrián, může jít podle Petra Žantovského o začátek snažení ČT vytvářet chimérické představy o tom, jak by podle ní měl svět vypadat. Je moc zvědav, co to udělá s ochotou populace platit koncesionářské poplatky po sloučení dvou různých světů na Kavčích horách. Ke kauze předstírané vraždy novináře Babčenka uvádí, že znamená zpochybnění absolutně všech zbytků možné důvěry v mediální sdělení.

Česká televize lže, a to dost neuvěřitelným způsobem, pálí Petr Žantovský a přidává fakta. Obává se také, co přijde s obměnou moderátorů v hlavních pořadech
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Kauzou známého anglického aktivisty, někdejšího vůdce Ligy na obranu Anglie, který na veřejnosti vystupuje pod pseudonymem Tommy Robinson, začíná přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. Britská policie ho zatkla za to, že před soudní budovou v Leedsu vysílal na Facebook o procesu s gangem Britů většinou pákistánského původu a muslimského vyznání, kteří byli obžalováni z mnohonásobného a dlouhodobého znásilňování dětí. Tommy Robinson byl hned po zatčení odsouzen na třináct měsíců vězení nepodmíněně. Česká média o tomto případu prakticky vůbec neinformovala. Proto naprosto udivilo, když Česká televize v úterý po 21. hodině odvysílala v rámci pořadu 90´ ČT24 zprávu, že aktivista byl na nátlak britské veřejnosti z vězení propuštěn.

„Už jsme o tom dali společně svědectví v Černé knize České televize, že ČT soustavně a dlouhodobě ignoruje skutečnost. Ať je realita jakákoli, tak ji ignoruje, protože z drtivé většiny případů realita není taková, jak by si přáli v České televizi. Ostatně kdysi jedna redaktorka řekla panu Schneiderovi, když ho tam ještě pouštěli: ‚To ale není názor České televize.‘ Tak Česká televize má zřejmě nějaký názor. A tím názorem potom poměřuje realitu. A málokdy se jí podaří, že se s tou realitou potká. Tentokrát se s ní zcela minula. Není to jediný případ, je to deset případů denně, ale tentokrát je to docela frapantní, protože se jedná o mezinárodně sledovanou kauzu, která se nota bene dotýká mezinárodně super sledovaného problému s migrací lidí ze třetího světa do prostor tzv. starého kontinentu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Anketa

Chcete, aby ČSSD zasedla ve vládě Andreje Babiše?

4%
96%
hlasovalo: 21975 lidí

Česká televize jako jediná oznámila Robinsonovo propuštění

Poukazuje tím na výše zmíněnou blamáž veřejnoprávního média. „Česká televize patrně jako jediné médium oznámila, že byl aktivista Robinson propuštěn z vězení. To nikdo jiný nezveřejnil. Buď je Česká televize fenomenálně informovaná a má lepší informace než kdokoli jiný včetně BBC, CNN, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Reuters, AP a dalších, je prostě nejlepší, protože to ví jediná. Nebo je to jinak, že to prostě není pravda. To je verze, k níž se zřejmě přikloníme, když se na to díváme v tuto chvíli. že jenom lžou, jako když tisknou. Když si vzpomeneme na listopad 89, tak se říkalo, že Československá televize lže, jako když Rudé právo tiskne. Myslím, že minimálně ta první část pro ČT platí, do té druhé bychom si asi dokázali dosadit názory různých periodických tiskovin. Česká televize prostě lže. A to způsobem, který je i dost neuvěřitelný,“ poznamenává mediální analytik.

Kromě lhaní České televize může existovat ještě varianta, že nás ČT zítra nebo jindy překvapí a přinese důkazy o svém tvrzení. „Pokud to není lež, ale nějaká hra, tak se můžeme dostat k tomu, že je to něco na způsob druhé zprávy, o které budeme mluvit, což je ta pseudo vražda ukrajinského novináře Babčenka. Je klidně možné, že Česká televize zinscenovala propuštění Tommyho Robinsona, jenom to nikdo kromě České televize – ani Tommy Robinson – nevěděl. A Česká televize to zinscenovala, aby ukázala, jaký je britský justiční systém hezký, hodný a spravedlivý pro všechny. Nevylučoval bych to, protože když pozoruji kreativní výkony pracovníků České televize, tak mě napadá, že je dost dobře možné, že se tam něco takového v nějakém mozku urodilo. Jestli to tak je, uvidíme v příštích dnech,“ míní Petr Žantovský.

Nové nasazení moderátorů by mělo rozpoutat rozpravu

V příštích dnech ale zcela určitě zaznamenáme, že se šestice moderátorů Michal Kubal, Daniela Písařovicová, Jakub Železný, Marcela Augustová, Světlana Witowská a Martin Řezníček bude pravidelně střídat ve zpravodajských Událostech a publicistických Událostech, komentářích. „To je věc, která by měla rozpoutat obrovskou odbornou a zejména masově koncesionářskou rozpravu. Události, komentáře doposud moderovali specializovaní moderátoři Takáč a Borek, od června je nahradí moderátoři hlavního zpravodajského pořadu Události, což je dost neuvěřitelná věc. A upřímně řečeno, snad s výjimkou amerického moderátora CBS Dana Rathera neznám žádný jiný případ – a to už je událost dvacet a více let stará – zpravodajského moderátora, který by zároveň moderoval publicistické, názorové a diskusní pořady,“ přiznává mediální odborník.

Důvodem je skutečnost, že zpravodajství a publicistika jsou dva různé světy, které patří pouze vedle sebe, nikoli aby se prolínaly. „Do zpravodajství v žádném případě nepatří názor. Neplatí to naopak, samozřejmě do publicistiky fakta patří. Zpravodajství je o faktech, publicistika je často diskuse o faktech, vyslovování různých protichůdných a polemických názorů. Tenhle nový krok znamená, že v České televizi chtějí přesadit lidi ze zpravodajského do diskusního pořadu. V tu chvíli překročí pověstný Rubikon a zákon novinařiny, že žádný subjektivní komentář do zpravodajství nepatří. Protože moderátor publicistické relace Události, komentáře, i kdyby nechtěl, tak se občas musí stylizovat do pozice oponenta člověka, který jako host vyslovil nějaké názory,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Možná zeslábne ochota platit koncesionářské poplatky za lži

Musí přitom vyslovovat nějaké názory, což dosavadní protagonisté také činí. „Třeba pan Borek to dělá velmi rád a často, že to vyslovuje jako svůj názor, což celkem ostentativně i přiznává poznámkami ‚Podle mého názoru je to takhle‘ nebo ‚Já se domnívám, že‘. Dobrá, můžeme se domnívat, že se domnívá pitomost, ale má na to do jisté míry v tomto žánru právo. Má na to ale právo moderátor zpravodajského pořadu, který se má striktně držet faktů, a nikoli spekulovat o jejich výkladu? To je velmi zásadní věc. Potom už bude v České televizi úplně jedno, jestli vysílají informace, komentáře, názory, domněnky nebo pravdy-nepravdy. Česká televize si tím znehodnotí poslední zbytky důvodů ke své existenci,“ tvrdí mediální analytik.

Touto optikou nahlíží i na kauzu odvysílané zprávy o Tommym Robinsonovi. „Protože buď je zpráva o jeho propuštění čistý šlendrián, anebo už se dostáváme do situace, že Česká televize začíná dělat politiku a začíná vytvářet nějakou mlžnou nebo chimérickou představu o tom, jaký je ten či onen orgán, ta či ona instituce, třeba britská justice a podobně, a jak by tedy svět měl dál vypadat. Mám za to, že pokud by svět vypadal podle toho, jak by si přála Česká televize, tak by to asi nebyl svět, ve kterém by chtěla žít většina naší populace. Uvidíme, jak se na to populace bude dívat po té avizované změně, a jestli to udělá něco s její ochotou platit dál za tyto domněnky, lži, nepravdy, chyby a omyly poměrně vysoké koncesionářské poplatky,“ přemítá Petr Žantovský.

Na kauzu nemrtvého novináře skočili nejen neumětelové

Anketa

Oceňujete práci Jakuba Jandy, ředitele Evropských hodnot?

2%
98%
hlasovalo: 9462 lidí

Ve výčtu toho, co se ve světě sdělovacích prostředků odehrálo, nemůže chybět dechberoucí kousek ukrajinské tajné služby. „Kauza nemrtvého novináře Arkadije Babčenka je nejen ukázkou toho, jak vypadá propaganda, když ji dělají pitomci, hlupáci, neumětelové a jiní podobní, kteří ji chápou, využívají a zneužívají. Mám na mysli názory pánů Jandy z Evropských hodnot, Kundry a podobných o tom, jak chudák pan Babčenko byl vystaven té hrozbě, tomu krutému zacházení ze strany Putinovy diktatury, pan Janda píše kruté a hnusné. To se můžeme zasmát a říci si, že pánové se ukázali býti blbými, naskočili na nějaké vidle a zesměšnili se, čímž dosáhli toho, že už nikdy napříště jim nebude možné nic věřit,“ poukazuje mediální odborník.

Lituje přitom, že se ke zmíněným pánům přidal i novinář, který občas působí docela seriózně. „A rozhodně se tou problematikou zabývá zblízka, ne z pokoje, z postele nebo před kamerou jako pan Janda. Mám tím na mysli Ondřeje Soukupa, s jehož názory na rusko-ukrajinský konflikt nemusím souhlasit nebo mohu mít jiné informace a jiné argumenty, ale je to každopádně novinář, který se snaží vystupovat seriózně a předkládat argumenty ke svým tvrzením. Ale i on zareagoval na tuhle vylhanou zprávu velice emocionálně a jednoznačně a také naletěl. Na jednu stranu se těmhle lidem můžeme smát a říkat, že to jsou pánové nedomykavé mysli, jimž stačí napovídat nějakou líbivou lež, která jim sedí do jejich politické konstrukce, a oni ji pak budou papouškovat až do zblbnutí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Došlo ke zpochybnění zbytků možné důvěry v mediální sdělení

Mnohem důležitější a horší než zesměšnění výše zmíněných je signál, který kauza předstírané vraždy novináře vysílá. „Ten signál se totiž jmenuje zpochybnění absolutně všech zbytků možné důvěry v mediální sdělení. Po tomhle už nelze věřit ničemu. Nevím, jestli to je záměr a schválnost udělat lidem v hlavách takový galimatyáš a vytvořit takovou vrstvu nedůvěry a odporu vůči mediálním sdělením, aby byli lidé povolnější, aby si řekli: ‚Tak já už rezignuji, já se na to vykašlu, pojedu v pátek na chatu okopávat brambory nebo pěstovat růže.‘ Tedy jako za vrcholného samobrežněví v osmdesátých letech. Ale to je cesta k nějakému ‚listopadu‘. Tehdy to také vedlo k listopadu, který zamíchal politickými kartami. A ta pasivita, ke které vede tohle oblbování, obelhávání a vytváření nedůvěry vůči médiím a mediálním informacím, nemůže vést k ničemu dobrému,“ tvrdí mediální analytik.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Už několikrát v rámci Týdne v médiích uváděl, že dnešní situace je velmi podobná situaci kolem let 82-83. „To lidé přestali z velké většiny důvěřovat režimu, který sami vybudovali. Tedy poúnorový režim, jejž po nadechnutí Pražského jara ovládla skepse a normalizace. Nicméně pořád ještě lidé nějakým způsobem většinou akceptovali, že je režim principiálně takový, že to je prostě státní kapitalismus, který určuje o člověku vše, co má dělat, určuje o ekonomice, co vše se s ní má dít, jenž je plánovitý, má nějaké geopolitické zakotvení. Tohle je skutečnost, která vzala zasvé možná ještě před Gorbačovem, v letech 82-83, kdy režim začal naprosto hnít a odumírat zevnitř. A první, na čem to bylo vidět, byla ztráta důvěry běžného občana. Ten nejenže už nebyl vůbec ochoten věřit v budoucnost režimu, natož aby byl ochoten mu věnovat nějakou osobní aktivitu,“ připomíná Petr Žantovský.

Taktika, jak lidem znechutit politiku i angažování ve společnosti

Zmiňuje přitom různé akce Z a všelijaké brigády, jimž se lidé vyhýbali a utíkali před nimi. „Připadalo nám to směšné, ale především příšerně zbytečné, protože výsledkem toho nebyl v žádném případě lepší socialismus. Výsledkem byla čárka v našich kádrových materiálech. A to lidem brzy dojde, že se na to můžou vykašlat, protože jim to k ničemu není. Pochopili to tehdy a chápou to i dnes. A média – nevím, v jaké míře spolupráce se zpravodajskými službami tak, jak se to týkalo Babčenka – bohužel, pracují na tom, že lidi totálně znechutí a totálně odvedou od politiky, od práce pro obec, od jakéhokoli angažmá ve společnosti. Jestli je to taktika, tak ji považuji za mimořádně nešťastnou a vysoce kontraproduktivní a trošku se bojím jejích následků,“ podotýká mediální odborník.

Pro třetí téma zvolil kampaň, kterou v tomto týdnu rozjela média proti básníku Karlu Sýsovi. „Poslanecká sněmovna ho velkou většinou navrhla jako jednoho z nominovaných na státní vyznamenání, která uděluje prezident republiky o státním svátku 28. října. Ve středu jsem byl osloven Českým rozhlasem, jestli bych se k tomu nechtěl vyjádřit v diskusi s panem Fischerem, komentátorem a šéfredaktorem ČRo Vltava. Omluvil jsem se a měl jsem dva důvody, proč se k tomu vyjádřit nechci. Za prvé ta diskuse neměla být o literárních kvalitách básníka Sýse. A i kdyby byla, tak bych nebyl dostatečně kompetentní, protože nemám vystudovanou literární teorii. Proto se k jeho literárním kvalitám nejsem schopen veřejně vyjadřovat, neboť by to bylo neseriózní, od toho jsou na světě odborníci,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Probírá se politická místo literární činnosti nominovaného

Zmíněná debata měla být o politice, což považuje za základní problém. „U ceny, pokud se dobře pamatuji, protože jsem ji loni od pana prezidenta také dostal, je konkrétně uvedeno, za co je udělena. Státní vyznamenání za zásluhy v oblasti, a teď vědy, sportu, kultury, školství. V daném případě tam má být zřejmě napsáno v oblasti kultury, v žádném případě tam však není napsáno za zásluhy v oblasti politiky nebo v něčem jakkoli politicky detekovatelném. Proto mi přijde diskuse, která se kolem básníka Sýse strhla, jako samoúčelná a nechci se jí zúčastňovat v žádných médiích. S Českým rozhlasem vždy spolupracuji rád a nikdy neodmítám výzvy k jakýmkoli diskusím a polemikám, ale v daném případě jsem se musel omluvit,“ konstatuje mediální analytik.

Mohl by být totiž podezírán z podjatosti, když loni cenu také obdržel. „Zřejmě by se ode mě očekávalo, že budu hájit pana prezidenta, ačkoli nevím o tom, že by se pan prezident v té věci vyjádřil, zatím je to stanovisko Poslanecké sněmovny. Ale i kdyby, tak bych se těžko mohl vyjadřovat k této věci nestranně, když jsem to vyznamenání také dostal. Ale mohu se vyjádřit k tomu, co se děje kolem Karla Sýse v médiích. Myslím, že dochází k základní záměně, že se opravdu zapomíná na to, že má být básník podle Poslanecké sněmovny – zatím to není dál – oceněn za svou literární činnost. Ne za sport, vědu, školství nebo politiku. A jak sleduji mediální výstupy, tak je to celé o tom, co kdy pan Sýs udělal politicky, ne co vykonal literárně, což mě trošinku zaráží,“ přiznává Petr Žantovský.

Jedná se o provokaci a útok na prezidenta

Poukazuje na to, že by se musely asi hodně přepisovat dějiny literatury, kdybychom do hodnocení vnesli politický aspekt a dělili spisovatele nebo umělce na ty, kteří jsou levicově, pravicově, středově či jakkoli politicky orientovaní nebo i apolitičtí a kteří působili za toho či onoho režimu. „Jistě jsou výjimky, o nichž by asi nebyla žádná debata. Těžko by dnes asi dostal novinářskou cenu in memoriam třeba Krychtálek nebo Emanuel Moravec. Říkám záměrně i s křestním jménem, aby si to Václav Moravec nevztáhl na sebe. Ale to za prvé není tenhle případ a za druhé autor a jeho dílo stojí vedle sebe. Když se podíváme na dějiny literatury, dějiny hudby, dějiny výtvarného umění, tak je to dobře znát, kým byli placeni velcí autoři třeba baroka od Bacha po Händela, kým byli placeni výtvarníci v různých epochách umění,“ zdůrazňuje mediální odborník.

Za příklad může posloužit i kolující instituce královského básníka ve Velké Británii, což zastává vždy nějaký velký britský básník. „Byl jím i Ted Hughes, nesporně velká osobnost britského umění, a přesto jeho pracovní povinností bylo býti královským básníkem. Tedy sloužil královské rodině a monarchii. Těžko se hledají jakákoli slova vysvětlení, proč se tady znovu kádruje, proč se znovu vytahují mimoumělecké argumenty jenom proto, abychom zdecimovali nějakého umělce. Pokud jsem zaznamenal, tak se pan Sýs někde vyjádřil, a já myslím, že je to pravda, že tohle nevnímá jako útok na sebe, ale jako útok na pana prezidenta. Mnozí z těch, kteří dělají tu kampaň, dobře znají vlastnost pana prezidenta, že se nenechá uvláčet kampaněmi a že naopak někdy jedná právě tak, aby jim nevyhověl. V podstatě se tak jedná o provokaci a útok na Miloše Zemana,“ domnívá se Petr Žantovský.

Průhledný propagandistický trik střílet na terč přes lidi kolem

Přitom rozhodně nejde o nový prvek v českých luzích a hájích. „Pamatujeme si, když byl u moci Václav Klaus, ne ještě prezident, ale premiér či předseda Poslanecké sněmovny, tak se vždy střílelo na lidi kolem něj ještě více než na něj samotného. Terčem byl Klaus, ale někde mezi ním a novinářem byl nějaký zástupný terč, ať už se jmenoval Jakl, Hájek nebo chvíli taky Žantovský, myslím sebe. To je triviální, průhledný propagandistický prvek, na který teď narážíme v případě pana Sýse. Nevím, jak se pan prezident rozhodne, ale věřím, že v jeho rozhodování nebudou hrát roli hysterické kampaně lidí, kteří v roce 89 odložili na svých fakultách stranické legitimace, aby se pak stali šéfredaktory různých deníků, rozhlasových stanic a podobně. A dnes jsou těmi mentory, hrdiny a rytíři bez bázně a hany. Miloš Zeman na hlas těchto lidí nikdy moc nedal, tak doufám, že i tentokrát zůstane věrný sám sobě a rozhodne se podle svého,“ dodává mediální analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Ruské kurvy“, „nemám rád Rusáky“. Akce Lidových novin na téma Rusko se ubírala drsným směrem

12:11 „Ruské kurvy“, „nemám rád Rusáky“. Akce Lidových novin na téma Rusko se ubírala drsným směrem

„Šíření národnostní nenávisti, nepodařená akce a špatně realizovaný projekt. Tak by bylo možné chara…