Spojené státy zvažují pozvání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na setkání s Donaldem Trumpem v Bílém domě nebo v jeho sídle Mar-a-Lago, a to v rámci snahy o diplomatické oteplení vztahů s tímto autoritářským státem, informoval list Financial Times.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Bělorusko John Coale v rozhovoru pro Financial Times potvrdil, že interní diskuse o pozvání tohoto lídra na setkání s Trumpem probíhají „už měsíce“, zdůraznil však, že zatím nebylo nic definitivně dohodnuto.
„Stále nás čeká hodně práce, abychom se k tomu dostali, ale myslím, že se tam dostaneme,“ uvedl Coale.
Od Trumpova návratu do Bílého domu v loňském roce se USA snaží obnovit vztahy s Lukašenkem, blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, a zajistit propuštění běloruských politických vězňů výměnou za zmírnění sankcí.
Pozvání na setkání s Trumpem v USA by pro Lukašenka znamenalo významný přínos, jelikož byl Západem tvrdě sankcionován po násilném potlačení protestů v roce 2020. Jeho izolace se dále prohloubila poté, co umožnil, aby bylo Bělorusko využito jako výchozí území pro ruskou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Coale byl minulý týden v Bělorusku, kde bylo propuštěno 250 politických vězňů v dosud největší jednorázové vlně. Podle amerických představitelů však vedlo širší zapojení Spojených států k propuštění zhruba 500 politických vězňů celkově.
Mezi propuštěnými jsou i výrazné osobnosti běloruské opozice, včetně Siarheje Cichanouského, Marie Kalesnikavové nebo nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého. Propuštěno bylo rovněž šest amerických občanů a desítky dalších zahraničních státních příslušníků.
Na oplátku Spojené státy souhlasily s dalším uvolněním sankcí vůči běloruskému finančnímu sektoru, včetně ministerstva financí a běloruské rozvojové banky, stejně jako vůči společnostem spojeným s těžbou potaše.
Americká strana zároveň zdůrazňuje, že zmírnění sankcí je podmíněno konkrétními kroky režimu Alexandra Lukašenka, především ukončením politicky motivovaných zatýkání a celkovým zlepšením chování vůči opozici.
Navzdory těmto krokům zůstává podle lidskoprávní organizace Viasna za mřížemi přibližně 900 politických vězňů.
Podle odborníků navíc nelze očekávat, že by se Bělorusko v dohledné době výrazně odklonilo od Ruska, na němž je dlouhodobě závislé. Lukašenko podle nich po desetiletí balancuje mezi Moskvou a Západem ve snaze získat z tohoto postavení vlastní výhody.
Americká administrativa proto své kroky prezentuje především jako humanitární snahu. „Z 95 procent jde o humanitární otázku. Nesnažíme se vrazit klín mezi něj a Putina,“ uvedl Coale s tím, že cílem je především otevřít komunikační kanály a dosáhnout dalších propuštění vězňů.
Podle expertů mohou tyto kroky do budoucna vytvořit základ pro postupné zlepšení vztahů mezi Běloruskem a Západem.
Lukašenko míří do Severní Koreje
O dalším diplomatickém směru běloruského režimu informoval server The Korea Herald, podle kterého se prezident Alexandr Lukašenko chystá na historicky první návštěvu Severní Koreje.
Běloruský prezident má podle státní agentury BelTA navštívit KLDR na pozvání vůdce Kim Čong-una, a to v rámci prohlubování vztahů mezi oběma zeměmi. „Strany plánují projednat široké spektrum oblastí spolupráce, identifikovat klíčové oblasti společného zájmu a vymezit nejperspektivnější projekty k realizaci,“ uvedla agentura BelTA
„Očekává se, že nadcházející návštěva posílí právní a smluvní rámec bilaterálních vztahů a podpoří aktivnější spolupráci mezi oběma státy,“ dodala agentura.
Návštěva má podle dostupných informací posílit právní i smluvní rámec vzájemných vztahů a podpořit intenzivnější spolupráci mezi oběma státy.
Tento krok přichází v době, kdy se vztahy mezi Běloruskem a Severní Koreou postupně prohlubují a obě země se zároveň výrazněji přibližují Rusku, jehož válku na Ukrajině podporují. Podle analytiků jde o součást širší snahy o vytvoření alternativního, multipolárního světového uspořádání mimo vliv Spojených států.
Spolupráce se navíc postupně institucionalizuje. Bělorusko například pozvalo Severní Koreu, Írán a Myanmar do bezpečnostního formátu označovaného jako Eurasijská charta diverzity a multipolarity.
Diplomatické kontakty mezi Minskem a Pchjongjangem v posledních letech zesílily. V červenci 2024 navštívil Severní Koreu běloruský ministr zahraničí Maksim Ryženkov, v květnu 2025 pak do země zamířila vládní delegace vedená vicepremiérem Jurijem Šulejkem.
Obě strany také rozvíjejí tzv. dopisovou diplomacii. V únoru 2025 Kim Čong-un veřejně pogratuloval Lukašenkovi k dalšímu prezidentskému mandátu, zatímco běloruský lídr následně ocenil Kimovo znovuzvolení do čela vládnoucí strany.
Sám severokorejský vůdce přitom naznačil další směřování zahraniční politiky své země: „V souladu s požadavky nové éry budeme nadále rozvíjet a posilovat vztahy mezi státy, které mají tradičně přátelské vazby.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měly by USA jednat s Lukašenkem?
