Podle Scholze se Německo zasazuje o rozšíření Unie o západní Balkán, Ukrajinu, Moldavsko a výhledově Gruzii. Kancléř podotkl, že s 30 či 36 členy bude společenství ale vypadat jinak. „Střed se posouvá směrem na východ. Zvětší se rozdíly mezi státy,“ uvedl Scholz. Zmínil rozdílné hospodářské i sociální podmínky a také politické zájmy. „Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že veto jedné zablokuje všechny ostatní. Navrhl jsem proto, abychom v zahraniční či daňové politice přešli k rozhodování kvalifikovanou většinou,“ řekl kancléř s tím, že změna bude mít důsledky i pro Německo.

Scholz je přesvědčen o tom, že na rozšíření se musí připravovat i sedmadvacítka a po rozšíření se bude v Evropském parlamentu muset nastavit „nová rovnováha“ křesel. V Evropské komisi by podle kancléře měl mít dál každý členský stát svého komisaře či komisařku. Resortů by ale přibývat nemělo, o oblast by se mohli podělit zástupci dvou zemí.

Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

• ODS
• předseda vlády

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Anketa

Hlasoval/a byste jako poslanec/poslankyně pro vyslovení nedůvěry vládě?

Ano

98%

Ne

1%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 38963 lidí

Scholz se ve svém projevu na Karlově univerzitě přihlásil také k podpoře myšlenky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který navrhuje vytvořit nové evropské politické společenství, jež by umožnilo užší spolupráci bloku s partnery mimo EU. V současné době podle něj chybí fórum, kde by prezidenti a předsedové vlád mohli jednou nebo dvakrát ročně diskutovat s partnerskými státy o klíčových otázkách. Za možné oblasti uvedl bezpečnost, energetiku a ochranu klimatu.

Podle Scholze větší koordinaci potřebuje i obranná politika. Řekl, že se v Evropě používá víc zbraňových systémů, což je neefektivní a dražší. Podle kancléře by měl být postup společný i při výrobě a nákupu. „Je nejvyšší čas, aby v Bruselu měli zasedání nejen ministři zemědělství, zahraničí či vnitra, v dnešní době potřebujeme samostatnou radu ministrů obrany,“ míní kancléř. Navrhl, aby v Evropě vznikl nový systém protivzdušné obrany. Podle šéfa německé vlády by byl „bezpečnostním přínosem pro celou Evropu“ a byl by levnější a efektivnější, než když každá země buduje vlastní protivzdušnou obranu. Podle šéfa německé vlády by se „počátkem Evropy se společnou obrannou a zbrojní politikou“ mohla stát mezivládní organizace pro spolupráci ve výzbroji (OCCAR), v níž je několik států. Scholz to přirovnal k počátkům schengenského prostoru, který nejdřív tvořilo sedm zemí.

Podle Scholze je koordinace a plánování potřeba i při dodávkách na Ukrajinu. Uvedl, že země by neměly poskytovat jen to, bez čeho se aktuálně obejdou. Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, dokud to bude nutné, řekl kancléř. Partnerské státy by se podle něj měly o podporu podělit. Dovede si představit, že by jeho země byla odpovědná za dělostřelectvo a protivzdušnou obranu.

Kancléř mluvil v Praze také o hospodářské suverenitě Evropy, která by se měla zbavit co nejdřív surovinové či jiné závislosti na jediném dodavateli. K tomu ji nutí nejen ruský útok, podotkl Scholz. „Hospodářská nezávislost neznamená soběstačnost, Evropa profituje z otevřenosti,“ uvedl šéf německé vlády. Podle něj Unie potřebuje strategii „made in Europe 2030“. Soustředit by se měla na nové technologie pro mobilitu, digitalizaci i klimatickou neutralitu. Evropa potřebuje aktualizaci pravidel vnitřního trhu, sdílení dat či výstavbu elektrických sítí a systémů pro uchování energie, uvedl Scholz.

Na jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) se oba muži shodli na nutnosti nalezení celoevropského řešení pro snížení cen elektřiny. 

„Shodli jsme se na tom, že je potřeba najít celoevropské řešení pro snížení cen elektřiny, které určitě neodpovídají nákladům na výrobu a dosahují výše, která není přijatelná,“ řekl Fiala. „Současné ceny za elektrickou energii jsou neospravedlnitelné. Náklady na výrobu vůbec nejsou tak vysoké. Proto je nutné, abychom provedli strukturální změny, které přispějí k tomu, že ceny zase urychleně klesnou a že bude dostatečná nabídka energií,“ podotkl Scholz.

Premiér Petr Fiala také podpořil zákaz vydávání víz všem Rusům v rámci EU. Je to signál ruské společnosti, dodal kancléř Scholz. Výjimku mají mít humanitární víza.