Ten pro patnáct přítomných přečetl svůj krátký příspěvek, který měl podle organizátorů trvat tři čtvrtě hodiny. Jeho projev evidentně překvapil i organizátory, protože před auditoriem, složeným z lidí nejrůznějšího věku, hovořil čtvrthodinku.

Pravda zvítězí!

„I když byla v roce 1992 formálně ukončena existence Charty 77, zůstává a bude stále zůstávat její odkaz, který je podle mého trvalý a nadčasový. Spočívá v přinášení oběti ve jménu pravdy v situaci, která se pro tento pojem jeví jako naprosto beznadějná,“ uvedl na začátku svého příspěvku Líbal. Je to podle něj poselství, které nás vrací na samý základ lidského bytí „...a které nám ukazuje obyčejnou lidskou naději, bez které nelze smysluplně žít. Že má smysl hledat a ukazovat pravdu, jakkoliv to může být nebezpečné a momentálně nedosažitelné. To je ta moc bezmocných,“ konstatoval host.

„Podepsání Charty 77, tedy veřejné projevení souhlasu s jejím původním textem, který poukazoval na soustavné porušování lidských a občanských práv v naší zemi, znamenalo přináležet se k tomuto spisu. Na standartě prezidenta ČR je uvedeno, že pravda vítězí. To neznamená, že vítězí teď a tady. Stokrát, mnohonásobně vícekrát zvítězí lež, ale nakonec stejně zvítězí pravda. Protože dnes tolik vysmívaná a znevažovaná pravda a láska je život, lež a nenávist jsou neživot,“ ukázal prsty V jako Victory, oblíbený to posunek Občanského fóra i Václava Havla. „Nemohu v této souvislosti nevzpomenout geniální román George Orwela 1984, který ukazuje k dokonalosti dotažený totalitní systém,“ uvedl Líbal a stručně informoval o jejím obsahu slovy: „Po zatčení hlavního hrdiny této knihy, který se vydal cestou nebezpečného přemýšlení o systému, který jej dusivě obklopoval, říká při mučení vyšetřovateli o jeho věštbě konečné moci strany. Tomu se vyšetřovatel, jako vysoký člen strany, může jen pousmát. Slyší tato slova od zuboženého, zmučeného člověka, nad kterým má absolutní moc, ale zároveň ví a uvědomuje si, že ten člověk má pravdu. Respektive, kdyby měl pravdu, tak se jeho svět rozpadne v prach. Ukáže se, podobně jako v Andersenově pohádce, že „král je nahý“, že stačí jedno pravdivé slovo a celá ta vybudovaná konstrukce lživé totalitní moci se zhroutí jak hromádka karet.“