Na úvod své obhajoby pojednává Arnoštová o tom, že její snahy o zavedení tzv. protikuřáckého zákona vyvolaly vlnu reakcí pozitivních i negativních. „Dozvěděla jsem se dokonce, že protikuřácký zákon je neomarxistická buzerace,“ napsala.

„Vždyť je to normální!“ napsala Arnoštová v nadpise kapitoly své stati, ve které se zabývá tím, že všude v Evropě je zcela běžné, že je kouření v restauracích regulováno, někde dokonce i zakázáno. „Normální totiž není kouřit v restauracích, normální dnes v Evropě není ani kouřit. Na prvním místě je zdraví občanů, a to je také priorita, kterou musí mít stanovenou stát,“ uvedla náměstkyně s tím, že statistiky „hovoří jasně“ a v České republice na následky kouření zemře ročně zhruba 20 tisíc lidí.

Zákon, který Arnoštová prosazuje, má zcela jasné cíle. Těmi jsou ochrana zdraví hostů a zaměstnanců pohostinství a prevence kouření u mladých, „aby s ním ideálně vůbec nezačínali“.