V létě 2021 před parlamentními volbami jsme oslovili kandidující strany s pěti otázkami a jejich odpovědi publikovali s doplňujícím komentářem. Podobně loni před volbami do Evropského parlamentu. Letos v srpnu jsme se znovu obrátili na zástupce kandidujících subjektů, které měly podle průzkumů preference alespoň kolem 3 %, s pěti otázkami. Pět z osmi kandidujících subjektů zaslalo své odpovědi, jen STAN nabídku zdvořile odmítl a zástupci koalice SPOLU a vedení Pirátů (s kandidáty Zelených) ani po urgenci své odpovědi nezaslali.

Toto je shrnutí, kde citujeme nejzajímavější odpovědi a připomínáme výsledky hlasování v Poslanecké sněmovně, Senátu i Evropském parlamentu. V závěrečné části hodnotíme postoje jednotlivých subjektů za poslední 4 roky. Podrobnější vhled do priorit jednotlivých subjektů získáte také z diskusního panelu, který jsme pořádali na naší výroční konferenci 10.09.2025.

1. Jaké konkrétní kroky byste v nové vládě podnikli na obranu svobody projevu? Které hrozby považujete za nejvážnější? Jak chcete bránit umlčování legitimních názorů na migraci, LGBT, rodinu, pohlaví, covid, Ukrajinu, klima, EU ad. pod záminkou boje proti „dezinformacím“ nebo „hate speech“?

Všechny subjekty, které zaslaly odpovědi, se jednoznačně shodují na tom, že v případě vládního angažmá ukončí financování a projekty či aktivity státních úřadů týkající se „boje s dezinformacemi“. Plné znění odpovědí na otázku č.1 zde. Z konkrétnějších vyjádření stojí za pozornost následující:

„zrušení zpolitizovaných vládních propagandistických útvarů (…) audit státních dotací pro organizace, které si z údajného boje s dezinformacemi udělaly byznys. (…) Přestaneme využívat šmírovací software Gerulata.“ (ANO)

„revizi všech zákonů, které omezují svobodu projevu, včetně zrušení vágních definic „dezinformací“ a „hate speech“, které v našem trestním právu slouží k potlačování nepohodlných názorů. (…) Nejvážnější hrozby vidíme v bruselských regulacích jako DSA a EMFA, ChatControl…“ (SPD)