Byla sobotní demonstrace na Letné skutečným projevem obav o budoucnost, nebo jen prázdným rituálem zanikajícího režimu? Politolog Petr Drulák v novém díle pořadu Nalevo podrobuje akci ostré kritice.
Někdejší velvyslanec ve Francii a dnešní vysokoškolský učitel konstatoval, že příznivci „pražské kavárny“ se v sobotu vydali na Letnou, aby tam zachraňovali demokracii.
„Spolek Milion chvilek svolal na sobotu demonstraci na pražskou Letenskou pláň. Akce s názvem Nenechme si ukrást budoucnost měla podle organizátorů upozornit na obavy z vývoje v zemi, zejména v oblasti fungování demokratických institucí, postavení veřejnoprávních médií a financování obrany. Na akci se podle odhadu organizátorů sešlo až 250 000 lidí. Musím říci, že mě celkem překvapuje, jak všechna média – i ta jinak kritická – toto číslo 250 000 přejímají. Jediný kritičtější odhad, který jsem slyšel, pocházel od Petra Hájka a byl poloviční. I kdyby jich tam však bylo 150 tisíc nebo přes 100 tisíc, není to úplně malé číslo,“ připouští Drulák.
Domnívá se však, že lidé, kteří se tam sešli, museli být do určité míry zklamáni. „Na první pohled to tak nemusí vypadat – zklamaní z Babiše bývají často jeho voliči, a toto patrně nebyli lidé, kteří by Andreje Babiše volili. Avšak ti, kteří přišli na Letnou a celou akci organizovali, musejí být zklamaní z toho, že Babiš skutečně nepřipravuje žádnou revoluci,“ míní politolog.
Chvilka demokracie za sedm korun
Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Anketa
Zamyslel se také nad otázkou, kolik demonstrace asi stála. Podle jednoho nezávislého odhadu mohla celá sobotní akce vyjít na přibližně 7 milionů korun. „Takže když mluvíme o ‚milionu chvilek demokracii‘, vychází nám jedna chvilka na 7 Kč. V sobotu jsme tedy zažili ‚sedmikorunové‘ chvilky demokracie,“ podotkl profesor.
Pokud se na akci podíváme z hlediska obsahu, mezi řečníky podle něj dominovala prázdnota. „Co jiného čekat od Zdeňka Svěráka nebo Ivana Trojana? K této prázdnotě však svým způsobem přispěl i profesor Pačes, slovutný vědec, který na demonstraci rovněž vystoupil,“ připomněl Drulák.
Osobě profesora Václava Pačesa se věnoval blíže. „Je to takový Zdeněk Svěrák české vědy. V 80. letech zastával prominentní pozici v Akademii věd a sklízel jedno společenské uznání za druhým. Domnívám se, že tato ocenění získával právem, protože svou práci dělal dobře. Nemám pochybnosti o jeho vědeckých kvalitách, stejně jako nemám pochyby o uměleckých kvalitách Zdeňka Svěráka. To, co tvořili v 80. letech, byly výborné věci. U profesora Pačesa však v určité chvíli nastoupila funkcionářská kariéra. Jako předseda Akademie věd byl jistě vhodnou osobou, ale pak nastal zvláštní zlom. Začal přijímat mise, které mu jako biochemikovi nepříslušely. Otázkou je, proč se mezinárodně uznávaná špička v oboru biochemie nechá jmenovat do čela komise rozhodující o energetické budoucnosti země. V nultých letech rozhodoval v souladu s tím, co očekávali ti, kteří ho jmenovali – tedy v souladu s režimem. Tehdy to bylo celkem rozumné rozhodnutí o pokračování jaderné energetiky,“ uvedl politolog.
Kontroverznější však podle něj bylo, když slavného vědce kolem roku 2013 oslovil Miroslav Kalousek, aby se stal předsedou dozorčí rady ČEZ. „To je pro biochemika skutečně zvláštní role. Profesor Pačes však dobře sloužil a dohlížel na energetického giganta, na jehož výplatní listině byla v té době většina českých politiků,“ podotkl Drulák.
První máj 1989 i demonstrace na Letné jako prázdné rituály zanikajícího režimu
Vrcholem Pačesovy veřejné kariéry bylo předsednictví v etickém panelu České televize. „Představte si, že Česká televize má etický panel. Ten bych čekal u zbrojařských firem nebo možná u drogových gangů, ale u ČT mi to příliš nesedí. Profesor Pačes mu předsedal celých 12 let, od 2012 do 2024. A pak se stalo něco, co jeho svědomí údajně neuneslo. ‚Bouchl dveřmi‘ a prohlásil, že je to v rozporu se základními etickými zásadami. Co se stalo? Uvědomme si, že tam byl od roku 2012. Zažil Majdan, migrační krizi, covidové období i začátek války na Ukrajině. V těchto událostech hrálo zpravodajství ČT velmi neslavnou roli, ale nic z toho svědomím profesora Pačesa neotřáslo. Až v roce 2024, po jednom z hysterických výlevů Václava Moravce, kdy ředitel televize požádal panel o stanovisko, zda je takové vystupování přijatelné, profesor Pačes a další raději odešli, než aby se k tomu vyjádřili,“ řekl politolog.
Fotogalerie: - Na chvilku na Letnou
Tento člověk pak podle něj logicky končí na tribuně na Letné a varuje před ohrožením demokracie. „Celá ta sobotní akce mi něco připomněla,“ sdělil Drulák a zmínil prvomájovou manifestaci z roku 1989.
„Tehdy se do ulic v celé republice vydalo přes 6 milionů občanů. To je téměř polovina tehdejší populace. Ujišťuji vás, že většina z nich tam nešla nic slavit – byla to pro ně povinnost či buzerace. Režim byl tehdy již zprofanovaný a šlo o povinné juchání. O půl roku později titíž lidé vyšli do ulic z úplně jiného důvodu – aby dali najevo, že mají onoho režimu dost. V čem se tedy tyto dvě akce podobají? První máj 1989 i uplynulá sobota na Letné jsou prázdné rituály zanikajícího režimu,“ uzavřel profesor.
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Souhlasíte s politologem Petrem Drulákem, že demonstrace na Letné byla jen prázdným rituálem zanikajícího režimu?
napetr
