Považujete Tomáše Halíka za morální autoritu?Anketa
Cílem programu je poskytnout podporu přímým zaměstnavatelům, kteří do České republiky chtějí přivést kvalifikované zahraniční pracovníky, a za tímto účelem je těmto pracovníkům garantována možnost podání žádosti o pobytové oprávnění na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. Program byl nicméně od začátku války na Ukrajině pozastaven.
Od ledna však přijde avizovaná změna. „Domnívám se, že změna přichází částečně v reakci na to, co se dělo poslední dobou, s čím máme i my zkušenosti. Tedy několik vyhraných žalob, kdy jsme žalovali Ministerstvo vnitra, že neuznávalo sekundární migraci držitelů dočasné ochrany,“ uvedla advokátka společnosti Expatlegal Azra Drozdek. V České republice totiž nebylo možné poskytnout dočasnou ochranu Ukrajincům, kteří se již zaregistrovali v jiné zemi Evropské unie.
Ředitel logistické společnosti Stebal Jan Migl uvedl, že kvůli tomu firma ztratila spoustu pracovníků. „Česká republika přistupuje v rámci Evropské unie k ukrajinským pracovníkům nejhůře. Ukrajinci překročili hranice do Polska, získali tam vízum dočasné ochrany, pak přijeli k nám a tady jim úředníci řekli: když už máte jedno vízum, my vám další nedáme. Jenže například v Německu, Francii i Belgii to možné je,“ řekl ředitel Migl. Firma se od začátku ledna proto bude snažit na základě nových pravidel nabírat co nejvíce ukrajinských pracovníků.
Hospodářská komora doufá, že nejvíce zaměstnanců bude možné do České republiky přivést z Polska, které je od začátku války druhou zemí, kam odešlo nejvíce Ukrajinců. První zemí je Německo. Podle ředitele odboru služeb Hospodářské komory Tomáše Zeleného by však bylo pro Českou republiku v nabídce zaměstnání konkurovat obtížnější Německu než právě Polsku.
Fotogalerie: - Mafiánská kronika
Zaměstnavatelé v Polsku se však podle Zeleného nebudou ochotni svých zaměstnanců vzdát jen tak. „Nefunguje žádné tržiště, evropská inzerce nebo databáze. Navíc stejný problém jako my řeší Poláci a samozřejmě si nebudou chtít nechat vzít své zaměstnance,“ uvedl ředitel služeb Hospodářské komory.
Přímé oslovení zaměstnanců by se nemuselo setkat s dobrou odezvou Polska, Česko se tak bude muset spoléhat na to, že potenciální pracovníci budou kontaktováni maximálně pomocí sociálních sítích a jinak se tomu nechá volný průběh. „Bylo nám státem řečeno, že tomu nechávají volný průběh a věří, že díky dnešním vymoženostem, sociálním sítím a podobně to bude fungovat, a potenciální pracovníci se na firmy nakontaktují. Za mě je to málo,“ sdělil Zelený.
Na to, jak se České republice podaří Ukrajince přilákat z Polska do Čech, je zvědavý i ekonom Tomáš Kopečný. Na sociální síti X informoval, že minimální mzda v Polsku k roku 2024 bude 24 tisíc korun, zatímco v České republice jen 18 900 korun. Též upozornil, že je v Polsku o třetinu levnější bydlení a o polovinu levnější volání. „Levnější jídlo, blíž dům, příspěvek na dítě 2 500,“ vyčetl dál výhody Ukrajinců v Polsku. Na závěr příspěvku dodal, že se spíše obává, že více Ukrajinců odejde z Čech do Polska.
Přilákame do Čech Ukrajince z Polska. No to sem zvedavej
— Tomáš Kopečný (@TomKopen3) December 13, 2023
Polsko
Minimální mzda 2024 -24000Kč vs 18900 v CZ
O třetinu levnější bydlení
O půlku levnější volání
Levnější jidlo
Bliž domů
Příspěvek na dítě 2500 (asi až s pobytem)
Spiš bych se bál opaku.https://t.co/qPnaC5NBV6
Firmy zatím o program nejeví velký zájem, jak zaregistrovala agentura Randstad. Poptávka práce je zatím pokrytá Ukrajinci, kteří v České republice již pobývají. Hodně zaměstnavatelů navíc o možnosti zaměstnaneckých modrých karet pro Ukrajince není dobře informováno, uvedla ředitelka společnosti Kasea. „Do poslední chvíle nebylo jasné, jak bude nastaven mechanismus podávání žádostí a který zastupitelský úřad bude pro tyto účely určen. Zaměstnavatelé většinou o této věci nevědí, spíše se jedná o jednotlivé dotazy na možnost, zda lze takovému pracovníkovi nějaký typ víza do Česka vyřídit,“ uvedla Gabriela Pchálková.
Nově budou moci žadatelé podávat žádosti korespondenčně, což je změna oproti předchozí povinnosti osobního podání na Ukrajině. Tato úprava usnadní situaci pro ty, kteří již získali dočasnou ochranu v jiné zemi a nemohou osobně podat žádost. Pro zaměstnaneckou kartu bude nově možné předložit originál cestovního dokladu na zastupitelském úřadu Česka v zemi, kde žadatel pobývá, přičemž žadatelé připojí kopii všech stran cestovního dokladu. Za tento korespondenční způsob podání si žadatelé připlatí standardní správní poplatek ve výši 2 500 korun.
Stále však bude platit, že Ukrajinec, který již má dočasnou ochranu v jiné zemi, do České republiky nebude moci přijít, což kritizuje i instituce ombudsmana. „Česká republika jako členský stát EU má povinnost zajistit práva podle směrnice o dočasné ochraně po celou dobu, po kterou osoba spadá do působnosti směrnice o dočasné ochraně. Není důležité, zda osoba byla dříve registrována v jiném členském státě, či nikoli,“ řekla právnička Kanceláře ombudsmana Veronika Víchová s tím, že v současnosti je pro zaměstnance výhodnější si najít zaměstnání v jiné zemi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Kroutilová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Petr Novák
