Za vyloučenou lokalitu autoři analýzy považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy. Taková ghetta jsou v 297 obcích a městech. Analýza uvádí, že za vznik víc než třetiny vyloučených míst v Česku můžou nejčastěji radnice a vlastníci nemovitostí. Tato ghetta vznikla řízeným sestěhováním lidí z jiných čtvrtí či částí obce.

Postup některých samospráv v minulosti kritizovali ochránci lidských práv a experti na sociální začleňování. Varovali, že si obce sestěhováním chudých lidí na jedno místo či jejich hromadným odsouváním na okraj svého území připravují problémy do budoucna. Řada radnic naopak připravuje a podporuje projekty k lepšímu vzdělávání a zaměstnávání. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by mohlo v příštích letech na sociální začleňování z EU přitéct až deset miliard korun.

Psali jsme:

Sobotka jede na Ústecko diskutovat i o místních ghettech

Tam v noci policajta nedostanete. Francouzi se cítí být cizinci ve vlastní zemi, padlo v ČT jasně o soužití s přistěhovalci

Pošlete na Romy armádu, zaznělo od podnikatelů. A začala padat silná slova

Zaorálek jasně k uprchlíkům: 60 procent z nich nás jen zneužívá. Odmítáme kvóty. Nechceme tu žádná ghetta

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.