„Jestliže se vytratil společný zájem, i demokratické volby se stávají pouhým nástrojem boje o moc, který již dávno nepřináší souboj idejí či alespoň rozdílných politických koncepcí. Zkrátka ve volbách si vybíráme ty, na něž budeme několik příštích let nadávat. Nebo se přestáváme voleb zúčastňovat, protože jsme se již utvrdili v tom, že náš hlas nic nezmění. Historie však skrývá recept na vyřešení i takových hlubokých krizí. Ve starověkém Řecku přišli na to, že v podobných situacích je třeba nechat promluvit náhodu. V dobách podobných té naší by své sněmy starších nevolili jako obvykle, ale vylosovali,“ připomíná Bašta.
Napomoci oživení zájmu o politiku by mohlo např. zavedení institutu negativního hlasu, kdy může volič dát najevo, že se mu nelíbí navrhované kandidátky, a hlasovat tzv. proti všem, zkoušeli to např. v Rusku nebo Namíbii. Prvek náhodného losu zastupitelů by se následně uplatnil tam, kde by množství negativních hlasů překročilo zákonem stanovenou hranici. Stejně tak by bylo možné nově volit i porotce soudů. Jinak totiž podle Bašty hrozí i kolaps české justice.
Podle bývalého českého vyslance by tento systém mohl mít hned dvojí pozitivní efekt. Zaprvé by lidé získali pocit, že mají větší vliv na správu věcí veřejných, a zadruhé by to politické strany nutilo vybírat ze svého středu ty nejlepší z nejlepších, kteří by měli šanci lidi opravdu oslovit. S odkazem na zavedení přímé volby prezidenta v České republice Bašta dodává, že nic není nemožné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp