Raduševič připomíná, že desetidenní cvičení ruských a čínských námořních sil nazvané „Námořní spolupráce 2015“, byla oficiálními ruskými místy tlumočena jako „praktický krok k posílení přátelství a spolupráce mezi velkými námořními mocnostmi Ruskem a Čínou,“ jehož cílem je mimo jiné zabezpečení prostoru Tichého oceánu.
Ač Rusko tvrdí, že cvičení nebylo namířeno proti žádné straně, německá agentura DPA označila manévry v době ukrajinské krize za signál mocenského spojenectví Moskvy a Pekingu. Podobným způsobem dle Raduševiče uvažují i ve Washingtonu, kde prý mají strach z rostoucího vlivu Číny ve východní Asii.
„Washingtonu se zmenšují manévrovací schopnosti na Východě, v Jihočínském moři nebo přímo na Taiwanu, jak by mohl diplomaticky nebo vojensky ovlivnit události v případě konfliktu,“ cituje Raduševič analytika Petera Harrise z Coloradské státní univerzity. Harris tvrdí, že by se strategickým partnerstvím Číny a Ruska měli američtí státní experti vážně zabývat, neboť by USA mohly v důsledku spojenectví Ruska a Číny přijít o suverenitu v severovýchodní Asii a v celém regionu.
Od druhé světové války přitom USA dle Raduševiče v dané oblasti politicky a ekonomicky dominovaly. „Obvykle stačilo, aby za vlády Eisenhowera nebo Clintona byly vyslány na Taiwan zesílené americké jednotky. Reakcí bylo, že Peking zatáhl výbojné drápky a okamžitě změnil své chování,“ uvádí komentátor Literárních novin. „Rychle rostoucí velmoci Čína a Rusko nejsou sice stále ekvivalentem k USA, ale mnohem více již ohrožují americké prvenství a zpochybňují jej v určitých oblastech, a to zejména ve chvíli, kdy obě velmoci vystupují společně,“ přiznává i Peter Harris.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: luš
