Americký prezident Donald Trump oznámil okamžité zahájení jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která by měla vést k příměří a ukončení války. Informoval o tom po více než dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Politolog Oskar Krejčí, odborník na geopolitiku a bezpečnostní politiku, upozornil, že veřejnost ví jen zlomek toho, co se mezi prezidenty skutečně odehrálo. „Máme velmi málo informací. Rozhovor mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem trval dvě hodiny. Pak oba prezidenti přednesli nějaké stanovisko. Něco sdělili poradcům. Takže víme, že Putin poblahopřál Trumpovi k jedenáctému vnoučeti a popřál jeho dceři pevné zdraví po porodu. Dále víme, že se dohodli na memorandu – a pak už nevíme nic. Když to chceme interpretovat, měli bychom začít od kontextu. A ten je natolik paradoxní, že nám neumožňuje dojít k jednomu závěru,“ uvedl v XTV.
Podle Krejčího je zvláštní, že se Spojené státy v této situaci stavějí do role mírotvůrce. „Paradoxem je, že mír zprostředkovávají Spojené státy, které jsou samy účastníkem konfliktu. Trump říká, že je to Bidenova válka, ale marná sláva – dodávky zbraní ze Spojených států pokračují a hlavně pokračuje i tok zpravodajských informací včetně navádění střel. Bez GPS by ukrajinská armáda nevydržela,“ vysvětluje, proč je postavení Američanů samo o sobě paradoxní.
Samotná délka rozhovoru mezi Trumpem a Putinem prý napovídá, že šlo o víc než jen formální kontakt – spíš o pokus naladit se na přátelštější tón a otevřít cestu k dalšímu jednání. „Trump během rozhovoru říkal Putinovi: ‚Vladimíre, můžeš mi kdykoliv zavolat, zvednu telefon.‘ To znamená, jestli je to pravda, je tu cítit, že ty informace z Moskvy pro Trumpa byly v něčem nové. A to stanovisko se podařilo jakžtakž vyjasnit.“
K tomu Krejčí dodává: „Dohoda o tom, že Rusko připraví nějaké memorandum, ve kterém budou obsaženy konkrétní představy o tom, jaké jsou podmínky Ruska pro mírovou dohodu, tak to svědčí o tom, že řada těch informací, které zazněly z Kremlu, byly pro Bílý dům nové. Snažím se interpretovat ty kusé informace. Uvidíme, jak to bude dál pokračovat.“
Klíčová otázka: Je Ukrajina připravena na územní ústupky?
Politolog Krejčí upozorňuje, že celý mírový proces se nyní láme na jednom zásadním bodu – ochotě Ukrajiny přistoupit na teritoriální kompromis. Podle něj je právě to hlavní překážkou jakéhokoliv diplomatického posunu. „Situace se láme v podstatě na jediné otázce. Podstatné je, jestli Ukrajina je připravena k územním ústupkům. Hraje se o to. To je základní problém. Základní problém je teritoriální. Nové oblasti, které byly přičleněny k Rusku na základě této intervence, ty Rusko jen tak nedá. Ty jsou obsazeny vojensky,“ uvádí s tím, že je potřeba řešit situaci na diplomatické úrovni.
„Jinak to nejde, protože postup ruské armády je nezastavitelný. A jestli dnes ztrácí čtyři oblasti, tak když budou Rusové pokračovat, tak i Ukrajina ztratí šest nebo sedm. Takže můžou ztratit ještě Charkovskou oblast a nakonec i Oděsu. Ruská armáda se zastavit nedá,“ upozorňuje Krejčí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle jeho slov není ve vyjednáváních skutečně silným hráčem. Klíčové prostředky, na kterých stojí jeho obrana i postoj, přicházejí ze Západu. „Trump má pravdu, že Zelenskyj sice zaujímá tvrdé stanovisko, ale nemá karty v rukou, protože všechny karty, které má, mu dodávají ze Západu,“ připomíná politolog.
Nezastavitelnost ruské armády platí jen pro Ukrajinu
V reakci na svůj předchozí výrok o nezastavitelném postupu ruské armády Oskar Krejčí zdůraznil, že se jeho slova vztahují výhradně k ukrajinskému bojišti. Odmítá jakékoliv spekulace o širší ruské agresi vůči Evropě. „Řekl jsem to divoce. Myslím to tak, že ruská armáda se nedá zastavit v rámci té války na Ukrajině. Řeči o tom, že se ruská armáda chystá přepadnout střední a západní Evropu, to znamená napadnout Evropskou unii a NATO, to jsou samozřejmě úplné nesmysly,“ vysvětluje Krejčí.
„Když by Rusové chtěli obsadit střední a východní Evropu, tak si akorát přidělají problémy. Na co by to dělali? Budou mít obrovské problémy, jestli přičlení ty čtyři oblasti současné, které získali,“ říká politolog.
Deformovaný informační prostor a americké ekonomické zájmy
Oskar Krejčí zároveň kritizuje způsob, jakým je o celém tématu informováno v českém veřejném prostoru, a poukazuje na rozdíly mezi americkým a evropským přístupem k ukrajinské krizi. „Náš informační prostor, myslím v Česku, je velmi deformovaný. Ten zájem Spojených států o tu dohodu kolem Ukrajiny má i konkrétnější podoby, než se zdá. Podle mého názoru ten postoj Ameriky je odlišný od Západu evropského ze dvou základních důvodů.“
Ve snaze USA o diplomatické řešení hraje velkou roli ekonomika. Spojené státy podle něj nejednají jen z bezpečnostních důvodů, ale i kvůli vnitřnímu tlaku a snaze oživit hospodářství. „Za prvé – Amerika má velké vnitřní problémy, které jsou přetavovány, a potřebuje oživit ekonomiku. Takže si vymýšlí takové věci, jako je dohoda s Ukrajinou o nerostných surovinách – to je vyloženě koloniální smlouva. To člověka až zamrazí, co je možné ve 21. století. Dohodli se s novým syrským vůdcem o ukončení sankcí, a v pozadí je třeba to, že Američani už od bojů proti Islámskému státu okupují v Sýrii ropná pole. Tohle vše motivuje Trumpa hledat spíš ekonomické otázky v zahraniční politice než ty vojensko-politické,“ myslí si Krejčí.
Spojené státy míří za Ukrajinu – k Blízkému východu a Pacifiku
Krejčí připomíná, že vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy zdaleka přesahují konflikt na Ukrajině. Klíčem k jejich strategickému uvažování jsou podle něj jiné regiony. „Rusko-americké vztahy mají velký přesah za ukrajinský konflikt. Američani potřebují uvolnit si ruce na Ukrajině, aby pro sebe mohli výhodně řešit otázky Blízkého východu. Možná ještě důležitější je uvolnit si ruce pro řešení otázek kolem Pacifiku. Čína je pro Ameriku podstatně důležitější partner, nebo protivník, nebo spojenec – ve srovnání s tím, co se děje v Evropě. Evropa tohle nevnímá. Ta už je dlouhodobě lokální velmoc,“ zmiňuje politolog.
Těžiště světové ekonomiky i politiky se nezadržitelně přesouvá do Asie. Evropa tuto změnu ale odmítá přijmout, ačkoliv ekonomická data jsou neúprosná. „Ekonomické analýzy, které máme k dispozici, nám říkají až divoké věci – že v roce 2030 se 58 % světového hrubého domácího produktu bude produkovat v Asii a v Evropě 15 %. To jsou dramatické rozdíly. Evropa si musí zvyknout na to, že ztrácí své privilegované postavení ve světovém politickém systému. A ti chlapi a děvčata, kteří Evropskou unii řídí, to odmítají přijmout. Neuvědomují si, že pro Američany, kteří dělají globální politiku, ty ukrajinské problémy jsou v relativně druhé řadě,“ říká Oskar Krejčí.
Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem zhodnotil Krejčí jako krok vpřed a domnívá se, že Trump je připraven ukončit válku i za cenu územních ztrát Ukrajiny. „Telefonát Trumpa a Putina hodnotím jako krok dopředu a domnívám se, že Trump je smířen s tím nebo považuje za nutné, aby válka na Ukrajině skončila i za cenu, že Rusku připadnou okupovaná území. Jsem o tom přesvědčen. Trump už to řekl natvrdo, že uznají připojení Krymu k Rusku. A respekt vůči těm obsazeným novým územím tam je. Nebude to sice oficiálně třeba uznáno, ale to vědomí, že to jinak nelze, u Američanů cítím,“ dodává Oskar Krejčí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Myslíte si, že by měl Západ přijmout ztrátu části ukrajinského území jako cenu za ukončení války?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
