Ve druhé hodině Otázek Václava Moravce se setkali pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun a exministr spravedlnosti za ANO Robert Pelikán. Rozmlouvali spolu o zmrazování a konfiskaci ruských majetků v Česku.
Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?Anketa
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že Česko na svém území zmrazilo majetek za téměř miliardu korun. Připomněl, že Ruská federace dosud nezaplatila žádné odškodnění za výbuchy zbrojních skladů ve Vrběticích, které měli podle českých tajných služeb na svědomí dva ruští armádní agenti. Vláda proto podle Stanjury také hledá cesty, kterými by bylo možné tento ruský majetek zabavit.
Šalomoun prozradil, že vláda realizuje sankce aplikované Evropskou unií a v tuto chvíli se prý chystá i česká verze tzv. Magnitského zákona, jenž je využíván především v USA.
Robert Pelikán upozorňoval, že mezi zmrazováním majetku a jeho konfiskací je velký rozdíl. Podle současné legislativy bude z Pelikánova pohledu těžké dokázat kupříkladu nějakému ruskému poslanci, že porušil české zákony, a zabavit mu z tohoto důvodu majetek.
„Podle mě ale existuje i jiná cesta, a to je přijetí nějakého konfiskačního zákona na základě příslušnosti osoby k režimu, který dnes vede útočnou válku na Ukrajině,“ poznamenal Pelikán.
Šalomoun připomínal, že poslední skutečné konfiskace probíhaly na českém území po druhé světové válce, takže současná generace právníků nemá sebemenší zkušenosti s tím, jak by takové zabavování majetku mohlo vypadat, a ani na to na právnických fakultách nejsou připravováni. A v tuto chvíli se tedy hledá cesta, jak lze něco takového udělat tak, aby to bylo v souladu s českou ústavou. „Pořád tady máme český ústavní pořádek se silnou ochranou soukromého vlastnictví, který umožňuje konfiskaci majetku jen za náhradu,“ upozorňoval pirátský člen vlády.
Jistou cestu prý vidí v přijetí Magnitského zákona, který by vymezil konkrétní osoby, jejichž majetek bude možné konfiskovat.
JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D.
Pelikán zdůrazňoval, že konfiskovat majetek kvůli zločinecké činnosti je běžná praxe a do ústavy by se podle exministra sahat nemuselo.
Ve druhé polovině diskuse pánové debatovali o tom, nakolik lze vypínat tzv. dezinformační weby. Šalomoun zdůraznil, že pokud něco takového udělá soukromá firma, je to projev její firemní politiky. A tady má taková firma širší prostor než vláda.
Šalomoun v této oblasti vyzýval k opatrnosti s tím, že podle zákona proti šíření poplašné zprávy lze zasáhnout už dnes.
Pelikán v obecné rovině uvedl, že není snadné odpovědět na otázku, zda si nějaký majitel hospody může stanovit do pravidel pro hosty, že v jeho hospodě je zakázáno vést debaty o politice.
„To je, jako když se v nějaké hospodě řekne, že v téhle hospodě se nepovedou politické řeči. A jak lze do toho vstupovat a jak se proti tomu případně bránit, to jsou otázky, které jsou velmi složité,“ uvedl doslova Pelikán.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
