Nový český ombudsman Stanislav Křeček zveřejnil na Facebooku svůj komentář, který poskytl deníku Právo, název nese „Jizvy“. Zabývá se v něm budoucím uspořádáním společnosti a světa. V budoucnu nás prý dle Křečka čeká obrovský úkol, pro jehož splnění však můžeme učinit spoustu věcí už nyní. „Postarat se o to, aby rány, které jsme dosud utrpěli a které ještě utrpíme, se staly jen jizvami na našem občansko-ekonomicko-společenském těle, a nikoliv krvácejícími ranami, které budeme muset léčit dlouhý čas,“ upřesnil.
Údajně na nás již dnes mají dopadat rány z obav o budoucí uspořádání světa a společnosti. „Ztrácíme důvěru v dříve zaručený, nebo alespoň udržitelný rozvoj společnosti a státu,“ pokračoval Křeček. Dle ombudsmana se však obáváme, zda je něco takového vůbec možné, či pokud to je možné, tak za jak dlouho. Dále se Stanislav Křeček tázal, jaké úsilí budeme muset do budoucna vydat a jaké jizvy na „našem společném těle“ to způsobí. Údajně se spoléháme na pomoc státu, kdy sice některým pomoženo bude, ale ne všem, aby měli lidé pocit, že se jim dostalo spravedlnosti a lidskosti.
Vadilo by vám, kdybyste kvůli koronaviru nemohli v létě cestovat do zahraničí?Anketa
„Již dříve existující vážné pochybnosti o jednotě společnosti a srozumění alespoň na základních postulátech společné věci se v dnešních špatných časech prohloubily. A jak se nám budou, s naší dnešní zkušeností, v budoucnu poslouchat hlubokomyslné úvahy o ‚hranách Ústavy‘, neústavnosti nebo nezákonnosti toho nebo onoho kroku vlády?“ tázal se Křeček. „Za situace nejen zákonného, ale i lidmi vnímaného jako zcela mimořádného a výjimečného stavu?“ ptal se dále. Prý v takovém výjimečném stavu, ve kterém se mělo prohloubit povědomí o tom, jak bezvýznamné je to, co považovali mnozí za svá výsostná práva, aniž by se zamysleli nad tím, že jakékoliv právo má smysl, jen pokud je člověk naživu.
Prý se teď oživí představa o diskriminaci vlastní existence. Prý však hlavně těch, kteří čekají, že se o ně někdo jen tak postará, aniž by se sami snažili. „Ne že by takoví nebyli mezi námi i v dobrých časech, ale v časech nedobrých se snadněji zapomíná na potřebnou míru vlastního přičinění a příčina strastí se v davu snadněji hledá jinde,“ připomněl doktor Křeček.
Srdíčka ve vietnamských večerkách signalizují, že zde je pro příslušníky integrovaného záchranného systému jídlo a pití zdarma. To v budoucnu má snáze léčit „stále nám stigmatizované ‚jizvy‘ českého rasismu, které se nám stále znovu a znovu, za pomoci ‚zahraničních pozorovatelů‘ kdekdo snaží způsobovat,“ dodal Křeček.
Fotogalerie: - Zavřené krámy
Kromě toho se prý prohloubí i míra nerovnosti v odpovědnosti a plnění povinností a občanských ctností. „Co s myšlením těch, kteří jsou přesvědčeni, že si mohou dělat, co je napadne, když se jim daří kdekoho podplatit nebo zastrašit, a denně vyhrávají nad státní byrokracií, nesměle hájící veřejný zájem? Co s těmi, kteří jsou přesvědčeni, že ty ‚socky‘ jim nemají co zakazovat vycestování nejen na prostou ‚lyžovačku‘ do Itálie, ale tím spíše do letních luxusních středisek zábavy? S těmi, kteří již dnes, zatím nesměle, tvrdí, že ‚estébácká‘ vláda nemá co mluvit do jejich představ o svobodě? Nestanou se tito zdůrazňováním svých soukromých představ trvalou krvácející ublíženeckou ranou na životě společnosti a státu? Lék na zajizvení ran, kterých se nám dostává, zdá se mi však být zatím v nedohlednu,“ zakončil Křeček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
