Covid: ,,Absolutní nezájem." Vědec nabízel vládě řešení. Sdělil pravdu o očkování a testech

24.12.2020 10:17

Systém PES bude zřejmě překopán a bude v něm méně záležet na tom, kolik bylo nalezeno pozitivních případů a více na tom, kolik lidí leží v nemocnicích. Ministr Blatný za to už sklidil chválu od imunologa Jiřího Šinkory. Ten totiž do detailu rozepsal, co se dá přes různé testy zjistit. A také jaký test se nedělá, i když to vládě na jaře nabízel. Jak vláda na nabídku levného testu reagovala? „Absolutní nezájem,“ prohlásil. A vir tu s námi prý zůstane.

Covid: ,,Absolutní nezájem." Vědec nabízel vládě řešení. Sdělil pravdu o očkování a testech
Foto: Repro Youtube
Popisek: Imunolog Jiří Šinkora

Systém, podle kterého se v Česku řídí uzavírání a otevírání obchodů, restaurací a jiných institucí má doslova psí život a byl často kritizován. Naposledy kvůli tomu, že nesprávně zohledňuje antigenní testy, které se nedávno začaly používat pro plošné testování.

Anketa

Kdo by se Vám po diskutovaném odchodu Petra Dvořáka z ČT líbil v jejím čele?

hlasovalo: 13885 lidí

Jak informovaly například SeznamZprávy, systém tak čeká revize. Řekl to šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. Skóre bude méně záležet na počtu nově nakažených, ale více na vytíženosti nemocnic. Dle Duška by měl tedy být jemnější v odrážení skutečného stavu věci. „Pozitivita testů v něm s největší pravděpodobností vůbec nebude a bude nahrazena jiným parametrem nebo jinými parametry, které silně korelují právě se zdravotním dopadem epidemie. Budou to parametry, které se budou týkat zásahu nemocnic,“ řekl na tiskové konferenci.

Systém se bude měnit právě kvůli antigenním testům. „Ve chvíli, kdy provádíte plošné screeningové testování, vlastně zachytáváte osoby, které zvyšují celkový počet nově zachycených. Ale ony se nemusí promítnout do nemocnic,“ uvedl ministr Blatný. Nicméně, vláda schválila od neděle 27. prosince zavedení opatření v 5. nejhorším stupni systému.

Na tuto zprávu už reagoval imunolog Jiří Šinkora. Když ještě nebylo jasné, jak se bude skóre měnit, tak negativně. „To už je úplně jedno, pane doktore Blatný. Dělejte si se psem, co chcete. Sloužíte zlu, i když jste si ještě před časem myslel, že to zlo je,“ prohlásil Šinkora. Když však zjistil, že nový systém bude zohledňovat vytíženost nemocnic místo poměru pozitivních při testech, otočil: „Nechci předbíhat, ale pokud pan ministr zdravotnictví prosadí svůj zdravý rozum, tak mu tleskám. Ale, čau lidi, pouze jemu.“

Důvody, které Šinkoru k této pochvale vedly, je možné nalézt v předchozím příspěvku, ve kterém vysvětluje jak povahu testů, tak nemoci.

Imunolog začal PCR testem, jenž pro samoplátce stojí přibližně 1700 korun. Tento test dle Šinkory prokazuje přítomnost virové genetické informace (RNA) v nosohltanu, kde virus v mladém a zdravém organismu normálně žije a množí se, odkud se šíří a kde, díky imunitě, umírá.

Pozitivita na tento test dle Šinkory může znamenat ledacos. „Můžete být infekční a můžete být v různých stadiích nemoci, která se projevila, projeví anebo vůbec neprojeví. Může se jednat o první onemocnění, ale i následnou infekci, při které jste už imunní, takže se už skoro určitě neprojeví,“ říká.

I lidé imunní se podle něho mohou nakazit. „Může se nakazit, virus v něm může po nějakou dobu existovat a množit se, ale bude v naprosté většině případu díky imunitní paměti celkem rychle zlikvidován bez příznaků. Ale pozor, nositel může být po krátkou dobu zase infekční,“ upozorňuje vědec.

Antigenní testy pak prokazují přítomnost virových bílkovin v nosohltanu a Šinkora se věnuje tomu, proč je možné být u jednoho testu pozitivní, u druhého negativní. V rané či pozdní fázi se totiž údajně virové bílkoviny najít nedají, ale protože PCR test najde i minimální množství viru, tak vyjde pozitivní. K opačným případům podle něho dochází, pokud byla infekce masivní, ale imunitním systémem dobře zvládnutá, takže virus samotný už k nalezení není, jeho bílkoviny však ano.

„Oba testy tedy prokazují vir. PCR je citlivější, antigenní test rychlejší a levnější. Každý, kdo je pozitivní na jeden z těchto testů, ať již onemocněl nebo ne, je po setkání viru imunní, ale může být znovu dočasně přenašečem, takže i kdybychom byli všichni kromě staříků imunní, nedalo by se jejich náhodné infekci bez opatření zabránit. Jedině plošné očkování ohrožené populace může zajistit, že úplné rozvolnění nezpůsobí větší počet úmrtí,“ shrnuje imunolog.

Kromě dvou testů na přítomnost RNA viru a jeho bílkovin se dělají testy i na protilátky, které koronavir zneškodňují. „Pokud vám vyjdou pozitivně, jste proti viru dosti dlouhodobě chráněni a očkování v dané chvíli nepotřebujete. Pokud jste COVID prodělali nebo jste měli pozitivní PCR nebo antigenní test, tak o tom stejně víte, ale existuje skupina lidí, kteří nic nevědí, infekci několikrát bezpříznakově prodělali a teď jim test na protilátky prozradí, že jsou imunní,“ informoval Šinkora. Dodává, že imunní je další část populace, která virus potkala, onemocnění neprodělala a nemá zjistitelné protilátky. To jsou dle něho malé děti a část mladé populace.

Dále Šinkora zmínil čtvrtý druh testu, který se prakticky nedělá, a to na buněčnou imunitu. I když už existují studie z jara. „Vím, jak takový velmi levný test funguje u prasečích virů a na jaře jsem nabízel krizovéme štábu, že ho vyzkouším u SARS Cov-2 – absolutní nezájem,“ zmínil.

V závěru se imunolog věnoval očkování. To je podle něho bezpečnější pro lidi nad 60 let než pro malé děti a mladé. A také užitečné. „Ti z nich, kteří se prokazatelně s virem setkají, ať již protilátky mají nebo nemají, by si mohli rozmyslet, jestli protilátkovou imunitu ještě posílí očkováním. Nemusí to být k ničemu, ale nejspíš jim to neublíží,“ míní Šinkora. Mladí jsou ovšem v jiné situaci. „Ti, kteří byli s virem v kontaktu, nejspíš očkování nepotřebují a je na nich, jestli se do akce zapojí, aby firmám zaplatili výzum a vývoj a aby (zřejmě marný) pokus o úplné vymýcení viru proběhl.“ Kdo neví, zda byl s virem v kontaktu, ten si může udělat test na protilátky a rozhodnout se podle něho.

„Zbytek, mnozí z nichž už mají buněčnou imunitu, která se netestuje, se musí rozhodnout podobně. U lidí nad 40 let může očkování zmírnit jejich strach a v několika málo případech zachránit život. Děti očkování vůbec nepotřebují,“ prohlašuje vědec a usuzuje že proočkováním starší populace by měl problém vymizet. Ovšem samotný virus podle něho nezmizí. Protilátky v krvi totiž neodstraňují viry ze sliznic, a tak s lidstvem koronavir zřejmě zůstane.

„Je jedno, jestli se mýlím nebo ne, pokud přestane panika a začne normální život, přátelé. A modleme se, aby se mu pod tlakem, který na něj vytváříme, nepovedla nějaká více smrtící mutace. Tlak na omezení jeho šíření už jednu, která jeho šíření usnadnila, v jižní Anglii vyvolal,“ říká imunolog Jiří Šinkora závěrem.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…