První dotaz směřoval na fakt, že v současnosti se důležitá rozhodnutí často dělají mimo národní vlády nesoucí formálně odpovědnost. Jak tedy identifikovat problémy, když ani nevíme, kdo o nich má rozhodovat?

Profesor Staněk upozorňuje, že každá společnost má vertikální soustavu a v rámci této vertikály nemusí být vše tak úplně vidět. Vždyť její součástí jsou i zpravodajské služby, které mají být „tajné“ už z principu. A jsou i skupiny, které se utajují záměrně, aby nebyly odhaleny. Což je případ všech mezinárodních mafií.

Staněk ale zmiňuje i tzv. „superclass“ (popsanou v nedostupné knize Davida Rothkopfa), asi sedm tisíc nejvlivnějších lidí z médií nebo vojenskoprůmyslového komplexu. Tyto korporace jsou vždy mezinárodní. A profesor upozorňuje, že na jejich nadměrný vliv na mezinárodní obchod už upozorňuje i Mezinárodní měnový fond.

A vše završuje skupina nadnárodních úředních organizací, které fungují oficiálně, ale jsou otevřeně nevolené. To je třeba OSN nebo WHO. Oficiálně o sobě říkají, že jsou řízeny zeměmi.

„Musíte si uvědomit důležitou věc. Dva roky jsme měli covid, proběhlo očkování, označování za antivaxery, a tak dále. Ale mezitím proběhla další vlna koncentrace vlivu. Například ve farmaceutickém průmyslu kontrolují v podstatě čtyři společnosti celý svět. A jestliže se jedna firma pohybuje na úrovni státního rozpočtu Belgie, Holandska nebo půlky Německa, tak tam samozřejmě pokračuje také boj o moc,“ vysvětluje.