První dotaz směřoval na fakt, že v současnosti se důležitá rozhodnutí často dělají mimo národní vlády nesoucí formálně odpovědnost. Jak tedy identifikovat problémy, když ani nevíme, kdo o nich má rozhodovat?
Profesor Staněk upozorňuje, že každá společnost má vertikální soustavu a v rámci této vertikály nemusí být vše tak úplně vidět. Vždyť její součástí jsou i zpravodajské služby, které mají být „tajné“ už z principu. A jsou i skupiny, které se utajují záměrně, aby nebyly odhaleny. Což je případ všech mezinárodních mafií.
Staněk ale zmiňuje i tzv. „superclass“ (popsanou v nedostupné knize Davida Rothkopfa), asi sedm tisíc nejvlivnějších lidí z médií nebo vojenskoprůmyslového komplexu. Tyto korporace jsou vždy mezinárodní. A profesor upozorňuje, že na jejich nadměrný vliv na mezinárodní obchod už upozorňuje i Mezinárodní měnový fond.
A vše završuje skupina nadnárodních úředních organizací, které fungují oficiálně, ale jsou otevřeně nevolené. To je třeba OSN nebo WHO. Oficiálně o sobě říkají, že jsou řízeny zeměmi.
„Musíte si uvědomit důležitou věc. Dva roky jsme měli covid, proběhlo očkování, označování za antivaxery, a tak dále. Ale mezitím proběhla další vlna koncentrace vlivu. Například ve farmaceutickém průmyslu kontrolují v podstatě čtyři společnosti celý svět. A jestliže se jedna firma pohybuje na úrovni státního rozpočtu Belgie, Holandska nebo půlky Německa, tak tam samozřejmě pokračuje také boj o moc,“ vysvětluje.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


