Petr Pithart, první český premiér, v DVTV vzpomínal, jaké to bylo stanout v červnu 1990 v čele kabinetu. Tehdy prý tvořili dobrou partu, a to bez ohledu na to, zda šlo o pozdější reprezentanty ODS nebo Občanského fóra a tak podobně. Problémy se prý čas od času objevovaly, „ale moc bojových hlasování jsme neměli. Ono bojové hlasování je vždycky problém. To se vám pak vytváří bojové fronty a jeden to pak druhému vrací. Úplně iracionálně,“ upozornil Pithart.
Prozradil také, že Václav Havel se do prezidentské funkce nehrnul. „Václav Havel nechtěl být prezidentem nejdřív vůbec, a když už tak na dva roky,“ prozradil Pithart.
Havel prý doufal, že se poměrný volební systém podaří změnit na většinový, a pokud by se to podařilo, Václav Havel počítal s tím, že by se prezidentského úřadu mohl po dvou letech vzdát, měl by záminku.
Václav Klaus prý od počátku 90. let lezl řadě lidí na nervy. „On šel mnoha lidem dost na nervy. Ani ne svými názory, ty jsme tehdá ještě nevěděli, ale svým chováním – přezíravým a arogantním,“ pravil Pithart.
Současného prezidenta Miloše Zemana prý poznal v roce 1971 na jednom z disidentských bytových seminářů. V 90. letech poté pochopil, že Zeman nebyl nijak ideově vyhraněn a vybíral si, v jaké straně by chtěl působit. „On byl vlastně liberál,“ popsal Pithart Zemana mladšího o 30 let. Důrazně přitom odmítl tvrzení, že by Zeman vymýšlel celý program Občanského fóra, protože nikdo jiný se k tomu neměl, Zeman to prohlásil v jednom z rozhovorů na TV Barrandov.
„Není to pravda a nemá cenu se u toho zdržovat,“ prohlásil Pithart.
V roli předsedy vlády Pithart čelil pokusu o úplatek. Ředitel Agrobanky Jan Král mu prý tehdy nabídl milion korun. Řekl mu prý tehdy, že podobné sumy dostávají i jiní politici. „On to už v jednu chvíli nevydržel a řekl: ‚Nemusíte se bát, pane předsedo, takhle se my staráme i o jiné strany a o jiné poltiky. Třeba o Václava Klause‘,“ pravil Pithart.
Úplatek si nevzal, celou věc oznámil policii a prý se u toho celý klepal, protože byl v šoku z toho, jak se někdo otevřeně pokouší uplácet předsedu vlády. S Václavem Klausem o tom ale nikdy nemluvil. Předpokládal, že o tom s Klausem v případě potřeby promluví policie. „Já jsem se v tu chvíli udivil, když jsem zjistil, že tohle je vlastně běžná praxe,“ kroutil hlavou Pithart.
A ještě víc kroutil hlavou tehdy, když si víc než tři roky po oznámení přečetl v novinách, že by si nakonec mohl jít sednout on sám. Přesto věří, že to s Českem může nakonec dopadnout dobře.
„Vidím kolem sebe takovou sílu skvostných, inteligentních lidí a pracovitých. Ale vždycky při tom musím odvrátit hlavu, protože bych taky viděl spoustu pitomců, kteří o ničem nepřemejšlej,“ prozradil Pithart.
Pár slov věnoval i otázce na zákaz komunistické strany. V roce 1990 se o tom prý v nejužším vedení Občanského fóra nedebatovalo. „Oni nám tu moc odevzdávali tak rychle, že jsme ani nevěděli, že už je na zemi. Kdybyste s někým o moc bojoval, tak byste to vítězství chtěli nějak ztvrdit. Za druhé, asi víte, že všechny takovéto strany mají v šuplíku další varianty, jak se přejmenujou a jaké přijmou stanovy,“ uvedl tehdejší premiér.
Jednou prý filozof Roger Scruton položil Havlovi otázku, zda nebylo třeba zakázat komunistickou stranu. Pithart byl u toho. „Ale my jsme to neměli vyřešeno, protože jsme v tom neviděli problém. A já jsem pak řekl, že daleko lepší než zakázat, je porážet je ve volbách,“ pravil Pithart.
Tehdy prý navíc neexistoval mechanismus, jakým by se dala strana zakázat. „Kdo by to tehdy mohl udělat? To si vůbec nedovedu představit. Václav Havel by tehdy musel otevřít okna na Hradčanech a volat do petřínských strání ‚zakazuji komunistickou stranu‘. Vždyť to prostě vůbec nebylo možné.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
