„Co chceš vědět o Grónsku? Trumpovy kecy? Tak nám jdi pro pivo,“ překřikují se ve snaze udělat si ze mě pingla Eskymáci. „Nic kupovat nebudu,“ jsem tvrdý jako led z fjordu Nuuk. „Tak jdi do pr*ele,“ odpoví jednoznačně žena schovaná pod kapucí. Dialog v angličtině je u konce. Odehrál se na stejnojmenném náměstí ostrova Christianshavn, tedy Kristiánův přístav, což je čtvrť dánské metropole Kodaň. Nutno dodat, že oslovení Eskymáci měli kolem sebe několik načatých plechovek tuborgů, flašku vodky a byli na plech. Podívejte se, co jsme zažili s obyvateli Grónska a Dánska v jejich hlavním městě.

Chlast a film

Na zmíněné náměstí to od bývalého královského paláce Christiansborgu není až tak daleko. Poté, co se odehrála naše lakonická debata, se oslovení vrátili ke svým činnostem. Muž chrčí jako zraněné zvíře, žena se zmateně plouží prostorem, dívka se snaží ukrýt ještě hlouběji pod kapuci. A všichni při tom ještě s dalšími kamarády opakovaně navyšují svá promile v krvi. Parta chlastá přímo pod Grónským památníkem, jenž v roce 1938 vytvořil sochař Svend Rathsack a má tři části. Lovec u svého kajaku a ženy stahující tuleně či lovící ryby. Parta tak prý chlastá dost často, a to takzvaným stylem „binge drinking“, tedy „chlastání do němoty“. Kolem se odehrává běžný splašený městský život. Je tady i stanice metra.

Na jednom z umělých ostrůvků se nachází v památkově chráněném skladišti z osmnáctého století Severoatlantický dům, což je centrum kultury spojené i s dalšími bývalými atlantickými državami, tedy Islandem a Faerskými ostrovy. V jednom z poschodí jsem v zamčeném zastoupení Grónska narazil na tričko „Greenland is not for sale“, tedy „Grónsko není na prodej.“ U výtahu potkám paní na vozíčku. „Co říkáte na to, že vám chce Trump vzít Grónsko,“ střílím od boku. „Vy musíte být Američan,“ obviní mě. Když to zopakuje, vyjde ze mě jedno táhle jasné „nééééé…“ a na důkaz jí ukážu pas. Na to poznamená, že asi neznám dost dobře skandinávskou povahu, protože když Dáni nechtějí být neomalení či přímo sprostí, tak raději mlčí. Je to slušnější. „Na podobné otázky se totiž dá odpovědět jen vulgárně, takže raději mlčíme,“ poučí mě.