„Podle mě ta základní tendence v jakékoliv přirozené společnosti musí být obrácená. Ti úspěšní jsou úspěšní z jakéhokoliv důvodu. Dokázali nalézt cestu. A myslím si, že neúspěšní by měli naslouchat, místo toho, aby se vytvářela ideologická označená jako pražská kavárna. Přišlo by mi to mnohem logičtější. My to plebejství máme ale historicky zakořeněné. Ten střed, co jsou ti úspěšní, má sledovat ten okraj – to je na hlavu. To může přeci fungovat jen tehdy, převrátí-li se ty způsoby,“ podotkl Bílek.

Když se frustrace léta neřeší, může to mít dle profesora dopad. „Je otázka, jestli ti úspěšní jsou úspěšní natolik, aby kromě té prokázané schopnosti postarat se o sebe dokázali se postarat i o ostatní. Tu úspěšnost, myslím, trochu démonizujeme,“ sdělil. Pražská kavárna je dle něj de facto defenzivou v plebejské společnosti. Její název vnímá metaforicky; byl přejat a může působit „nepříjemně“, protože kavárna působí povalečsky.