Digitalizace veřejné správy, slibovaná jako prostředek ke zjednodušení života občanů, se stala tématem jedné z posledních předvolebních debat na ČT24. Osm zástupců stran a hnutí s největším volebním potenciálem diskutovalo o současném stavu digitalizace, výzvách do budoucna i tom, co lze reálně stihnout do roku 2029. Z debaty vyplynulo, že politická shoda panuje na potřebě digitalizace – ale cesty k ní se značně liší.

Předseda Svobodných Libor Vondráček upozornil, že digitalizace sama o sobě nestačí, pokud stát zůstane složitý a nepřehledný. „Základ je zjednodušit všechny procesy, všechny normy, protože když máte složité procesy a pak na to šijete digitalizaci, tak to nemůže fungovat,“ uvedl. Vondráček zároveň apeloval na zachování svobody volby – podle něj musí stát respektovat i občany, kteří si nepřejí být digitálně aktivní: „Musíme chránit práva lidí, kteří chtějí zůstat off-line.“

Z dalších priorit jmenoval přístup k veřejným datům: „Veřejná data, která se sbírají z veřejných prostředků, by měla být v anonymizované formě dostupná například akademické obci. V době covidu se s těmito daty manipulovalo, což je neakceptovatelné,“ uvedl.

Tématem se staly také elektronické doklady. Zatímco Michal Bláha (Piráti) hovořil o historicky nejrychlejší digitalizaci pod touto vládou a chválil eDoklady jako výrazný krok vpřed, Robert Králíček (ANO) ostře oponoval. „Je to zbytečná aplikace s bezpečnostními riziky. Data z ní se objevila v Holandsku, a navíc ji neuznávají ani obchodní řetězce,“ řekl.

Libor Vondráček potvrdil, že e-doklady používá: „Troufnu si nechat plastovou občanku doma,“ přiznal, ale diskusi omezil na širší rámec – digitalizace podle něj nemá být nástrojem sledování občanů.

Za Piráty Bláha zmínil vznik Digitální informační agentury (DIA), obnovení základních registrů a nové portály jako konkrétní úspěchy. „Stát se má chovat jako ke klientovi, ne jako k nevolníkovi,“ shrnul.

Petr Kulhánek (STAN) slíbil, že v roce 2029 bude digitalizováno stavební řízení, systém eTurista a celý systém čerpání evropských fondů. Vondráček však připomněl, že digitalizace stavebního řízení narazila právě kvůli složitosti procesů. „My jsme na problém upozorňovali už v listopadu 2023,“ dodal.

David Moos (STAČILO!) zdůraznil, že digitalizace by neměla být povinná. „V našem programu je zakotveno právo žít off-line,“ řekl a navrhl vytvoření checkpointů, kde lidem pomůže AI či úředníci s digitálními úkony.

Benjamin Činčila (KDU-ČSL) hájil digitalizaci ministerstva práce: „Například rodičovský příspěvek lze dnes vyřídit z gauče přes aplikaci Jenda. To je digitalizace, která lidem šetří čas.“

Adam Paclt (Motoristé sobě) upozornil, že stát často selhává při vývoji softwaru. „Software je složitý a stát ho neumí dělat. Musíme mít centrální tým expertů, kteří vývoj budou řídit,“ řekl.

Diskuse se dotkla i organizační stránky digitalizace. Podle Vondráčka je problémem především roztříštěnost a netransparentnost. „V USA existuje zákon, že veřejná data musejí být dostupná. U nás si je stát uzurpuje. To musíme změnit,“ uvedl.

Shoda napříč debatou panovala na nutnosti většího sladění mezi ministerstvy. „Každý resort si dělá digitalizaci po svém. Potřebujeme centrální řízení,“ shrnul Pavel Souhrada (Přísaha).

Debata ukázala, že digitalizace už není otázkou „jestli“, ale „jak“. Zástupci většiny stran se shodli na nutnosti větší integrace, vyšší bezpečnosti i důrazu na uživatelský komfort. Odlišnosti ale panují v ideologickém přístupu – zda má stát služby centralizovat a řídit, nebo spíše uvolnit prostor soukromým řešením.

Libor Vondráček přitom reprezentoval proud, který zdůrazňuje princip svobody, jednoduchosti a právní srozumitelnosti. „Tomáš G. Masaryk říkal, že demokracie potřebuje kvas. Pokud budeme uměle zvyšovat hranice a komplikovat přístup k rozhodování, ten kvas ve společnosti zanikne,“ připomněl v jedné z replik.