Digitalizace veřejné správy, slibovaná jako prostředek ke zjednodušení života občanů, se stala tématem jedné z posledních předvolebních debat na ČT24. Osm zástupců stran a hnutí s největším volebním potenciálem diskutovalo o současném stavu digitalizace, výzvách do budoucna i tom, co lze reálně stihnout do roku 2029. Z debaty vyplynulo, že politická shoda panuje na potřebě digitalizace – ale cesty k ní se značně liší.

Předseda Svobodných Libor Vondráček upozornil, že digitalizace sama o sobě nestačí, pokud stát zůstane složitý a nepřehledný. „Základ je zjednodušit všechny procesy, všechny normy, protože když máte složité procesy a pak na to šijete digitalizaci, tak to nemůže fungovat,“ uvedl. Vondráček zároveň apeloval na zachování svobody volby – podle něj musí stát respektovat i občany, kteří si nepřejí být digitálně aktivní: „Musíme chránit práva lidí, kteří chtějí zůstat off-line.“

Z dalších priorit jmenoval přístup k veřejným datům: „Veřejná data, která se sbírají z veřejných prostředků, by měla být v anonymizované formě dostupná například akademické obci. V době covidu se s těmito daty manipulovalo, což je neakceptovatelné,“ uvedl.

Tématem se staly také elektronické doklady. Zatímco Michal Bláha (Piráti) hovořil o historicky nejrychlejší digitalizaci pod touto vládou a chválil eDoklady jako výrazný krok vpřed, Robert Králíček (ANO) ostře oponoval. „Je to zbytečná aplikace s bezpečnostními riziky. Data z ní se objevila v Holandsku, a navíc ji neuznávají ani obchodní řetězce,“ řekl.

Libor Vondráček potvrdil, že e-doklady používá: „Troufnu si nechat plastovou občanku doma,“ přiznal, ale diskusi omezil na širší rámec – digitalizace podle něj nemá být nástrojem sledování občanů.