Chcete, aby mezi ANO a ČSSD došlo k dohodě o vládě s podporou KSČM?Anketa
Festivalu Divadelní svět Brno 2018 se týkalo jedno z témat předchozího Týdne v médiích, o divadle bude řeč i tentokrát. „Minule jsem jedno z pozastavení věnoval provokaci na festivalu, na němž Ježíš podle inscenátorů znásilňuje muslimku. To je jednak ahistorické a jednak záměrně a programově provokativní s cílem vyvolat ve společnosti neklid. Myslím, že neklidu je ve společnosti i tak dost a že bychom si tyhle excesy mohli odpustit. Také jsem minule upozornil, že o tom velmi rozumně napsal v Reflexu Jiří X. Doležal. K panu Doležalovi se dnes také dostanu v jiné souvislosti, ale na úvod bych zůstal u divadla. Dočetl jsem se ve středu na iDnesu, že se v německé Kostnici začíná od pátku hrát představení poměrně slavného dramatika Georga Taboriho, které se jmenuje podle knihy Adolfa Hitlera Mein Kampf,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zdůrazňuje, že autora jistě nelze podezírat z neonacismu nebo z propagace Hitlerových myšlenek. „Spíš je to sonda o tom, jak lidstvo je, nebo není schopno akceptovat naprosto absurdní programy a myšlenky. Ta hra se nedá vyprávět a není to ani smyslem této glosy. Zajímavé na tom je, že divadelní soubor v Kostnici vymyslel naprosto neuvěřitelný marketingový trik. Podle něj jde o sociologický záměr, a sice ten, že diváci, kteří přijdou na hru označeni nějakými insigniemi nacismu, třeba páskou se svastikou a podobně, dostanou lístek zdarma, zatímco ti, kteří přijdou bez nich, budou muset zaplatit vstupné a ještě jim připnou na hruď žlutou židovskou hvězdu. To je věc, která musí otřásat těmi šedesáti miliony mrtvých v hrobech po celém světě, které za sebou zanechala druhá světová válka, z toho 26 milionů bylo Rusů a v koncentračních táborech mnoho milionů Židů,“ připomíná mediální analytik.
Obrovská nechutnost skrývaná za sociologický průzkum
Má za to, že už některé postmoderní hranice, o nichž jsme si mysleli, že jsou konečné a že už nás nic nemůže překvapit, jsou každodenně překračovány, ničeny a likvidovány. „A co je možná nejhorší, tohle je zcela evidentní podpásovka vůči všem obětem a vůči všem, kdo s tou válkou mají něco společného, myslím z hlediska obětí. Je to naprostá nechutnost, která nemá žádné etické ospravedlnění. Ani to jejich tvrzení, že se jedná o sociologický průzkum, kolik lidí bude schopno akceptovat nacistickou signaturu jenom proto, aby dostali něco zadarmo. To mi přijde jako velmi laciná výmluva. Trochu mi to připadá jako všechny ty hloupé pseudosociologické filmy pánů Remundy a Klusáka. Je to tak zhruba na té úrovni etiky a duchaplnosti,“ myslí si Petr Žantovský.
Považuje to za nechutnou a zvrácenou schválnost, ale kvůli tomu se rozčilovat nechce. „Mě na tom nejvíc šokuje, že média nejsou schopna tuto záležitost jako jeden muž odsoudit. Nejsou schopna říct, že toto se nedělá, že existují určité meze. Nedělá se to, že Ježíš znásilňuje muslimku. Kromě toho, že to je hloupost, nesmysl a nemožnost, tak se to prostě nedělá, protože jsou to symboly. Nedělá se to, že oceníme a odměníme toho, kdo si dá svastiku na paži, tím, že ho pustíme zadarmo do divadla, a toho, kdo to odmítne, označíme žlutou hvězdou. To se prostě nedělá. To není ani patafyzický humor, to není Monty Python, to není nic, co má něco společného s lidskostí. To je jenom obrovská nechutnost,“ tvrdí mediální odborník.
Když budeme mlčet teď, budeme muset mlčet už navěky
Vadí mu, že jako euroatlantická civilizace nejsme schopni v sobě vygenerovat nějaký kód, který by nás na to upozornil a který by hlásil: „Pozor, tady se děje něco velice nebezpečného“. „Protože příště přijdou další a budou chtít víc a budou se ohánět stejnými postmoderními floskulemi o právu na svobodu, o právu na projev, o právu na uměleckou kreativitu, a my budeme mlčet. Budeme mlčet, protože mlčíme teď. A když budeme mlčet teď, budeme muset mlčet už navěky. To je známá floskule, která se říká při katolických svatbách a já bych ji v tomto případě docela použil, ačkoli nejsem katolík, protože ono to tak je. Když teď budeme mlčet, budeme už muset mlčet vždy. Protože pak už budou mít vždy argument: ‚Vždyť jste tehdy mlčeli, tak co vám teď vadí‘,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Pro druhé téma ho inspiroval středeční článek Jiřího X. Doležala, který pod titulkem „Půl miliónu voličů-penzistů má kognitivní problém. Ovlivňuje výsledky voleb i snížené IQ?“ vyšel v Reflexu. „To je ‚úžasný‘ článek. Kognitivní, aby každý rozuměl, znamená poznávací, rozpoznávací. Pan Doležal, kdysi dávno absolvent psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, předstírá velkou odbornost a cituje z průzkumů České alzheimerovské společnosti a sděluje nám věci, které většina z nás, kdo se díváme kolem sebe, ví. Kdo z dospělých má rodiče nebo dokonce prarodiče, tak to zná na vlastní kůži. A to, že starší člověk má trošku posunuté vnímání světa, trošku jinou metodologii rozeznávání a diferencování jednotlivých informací i faktů a možná dokonce i důležitosti jednotlivých hodnot a podobně,“ připomíná mediální analytik.
Autora neomlouvá, že se mu znalosti vykouřily z hlavy
Známy jsou banální příběhy o tom, že starší člověk je schopen se do krve pohádat o banalitu či maličkost, ale sílu, velikost a důležitost nějaké významné věci nedokáže v tu chvíli docenit. „Nebo ho ani nezajímá, protože si už žije tématem svého stáří a tím, aby si ho prožil alespoň trošku důstojně. To je výchozí situace, do níž pan Doležal hází naprosto brutálně šrapnel nejtěžšího kalibru. Označuje lidi, kteří jsou takto kvůli svému věku limitováni nebo poznamenání, za dementní. Za lidi, kteří nemají potenciál pochopit politické procesy, to ho cituji. Do množiny starých lidí pak ještě přidává množinu lidí, kteří mají IQ nižší než 90, což je u psychologů hranice elementární inteligence, pod devadesát bývá určitý stupeň omezenosti,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Omezenost ovšem může být v několikerém významu, což ale J. X. Doležal nepopisuje. „Inteligence se skládá z řady fazet: prostorová inteligence, logická, slovní, paměťová a tak dále. To jsou desítky druhů a inteligenční testy, pokud se dělají opravdu poctivě a klinicky, trvají i dva dny a zkoumaného prověřují velice detailně z mnoha rozmanitých poloh. Čili šermovat nějakým zjednodušeným IQ tak, jak šermuje pan Doležal, může jenom diletant. To člověk, který je odpovědný vůči svému oboru, nikdy nemůže. Koneckonců pan Doležal se svým oborem už dávno neživí, takže se dá pochopit, že už se mu ty věci třeba vykouřily z hlavy. Na druhou stranu ho to v žádném případě neomlouvá, když z tohoto entrée, které jsem tu teď zrekapituloval, dochází k závěru, že by bylo zapotřebí zrevidovat princip všeobecného volebního práva,“ podotýká mediální odborník.
Bylo by správné některým skupinám sebrat volební právo
Jiří X. Doležal je schopen to všechno spočítat a dal dohromady osoby nad šedesát pět let trpící mírnou kognitivní poruchou, přidal postižené demencí a mladší voliče, kteří mají IQ do 90. „Vyšlo mu milion 680 tisíc voličů, které nazývá nejhloupějšími, co nejsou schopni se ve volbách dostatečně suverénně rozhodnout. Článek je uvozen perexem, kde čteme: ‚Když se divíme, kde se bere tolik voličů Babiše, Okamury, komunistů, a především Miloše Zemana, nesmíme zapomínat na neúprosná čísla o demenci a mentálním úpadku řady voličů ve stáří‘. Pak následuje ten pseudovědecký diskurs. Plyne z toho jedna velice zdrcující obava. Pan Doležal se pohybuje velice nebezpečně na hraně jakéhosi pseudorasismu, protože v závěru článku nadhazuje, že by bylo správné lidem, které vyjmenoval, sebrat volební právo a dát ho jen těm, kteří projdou nějakými základními inteligenčními testy,“ poukazuje Petr Žantovský.
Přitom J. X. Doležal už nepíše, kdo by testy prováděl a podle jakých kritérií. „Jestli by to byl třeba on sám nebo nějaký jeho kamarád, to nezmiňuje. Fakt je, že nám v podstatě předepisuje limitovat volební právo podle jiného než občanského kritéria. Nestačí být občanem této země, nestačí být plnoletý, jak předepisuje Ústava, musíte mít ještě nějakou další vlastnost, kterou musíte prokázat, abyste mohl volit. To je velice nebezpečné, protože já bych mohl úplně stejně říci, že znám průzkumy, které dokazují, že dlouholetí kuřáci marihuany mají posunuté kognitivní schopnosti i limitované nebo specifické mentální dispozice. A mohl bych stejně jako on požadovat, aby se dlouholetí kuřáci marihuany nebo konzumenti jiných lehkých drog zúčastnili nějak definovaných testů, aby dokázali, že jsou schopni se kognitivně rozhodovat,“ poznamenává mediální analytik.
Žurnalistika ve veřejném zájmu hájí lapsus ČT
Tím bychom se dostali k tomu, že se začnou vyjmenovávat skupiny lidí, kteří nejsou dostatečně hodni volebního práva. „Mohou to být Židé, Cikáni, cyklisté, jacíkoli lidé, které někdo pojmenuje, nějak na ně ukáže a s vysokou mírou demagogie zdůvodní, proč tito lidé nejsou hodni volebního práva a proč jim má být odňato, aby – jak píše pan Doležal v závěru – ‚naše demokracie neměla tento vážný problém‘. Myslím, že vážný problém má pan Doležal a měl by si ho léčit. Ale v žádném případě bychom – opět je to stejná pointa – neměli mlčet. Jestli někdo jako první vytáhne jakékoli kritérium k omezení občanských práv a svobod, v tu chvíli jsme zbaveni občanských práv a svobod všichni. Pokud je nesmíme konzumovat všichni, jako by je nesměl konzumovat nikdo. To je základ a princip demokracie. Jestliže toto pan Doležal nepochopil, je mi ho moc líto. Ale my nesmíme mlčet, my musíme upozorňovat. My, kteří si uvědomujeme, že to je naše svoboda, si musíme velmi dát záležet na tom, aby nás bylo slyšet,“ nabádá Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
České televizi se stala hodně nemilá věc, když odvysílala údajné záběry z Američany bombardovaného Damašku, ačkoliv šlo o video zachycující útok na ukrajinský Luhansk v roce 2015. Přesto se jí okamžitě zastal server HlídacíPes.org, který má motto „žurnalistika ve veřejném zájmu“. „Krátce se u tohoto lapsu České televize zastavím. Fascinuje mě vysvětlení těch milovníků pravdy z Hlídacího psa, kteří z té chyby obvinili nikoli Českou televizi, ale ruskou propagandu. Když si přečtete ten článek, tak z toho máte velký duševní zmatek. Česká televize selhala, počínala si neprofesionálně, nebyla schopna to přiznat, nebyla schopna se k tomu pokorně postavit. Ale podle Hlídacího psa je na tom nejdůležitější, že na chybu poukázal Aeronet a že to byly záběry z tweetu korespondenta ruské televize Russia Today,“ žasne mediální odborník.
V Newsroomu bude o fatálním selhání asi ticho po pěšině
Tyto dvě skutečnosti stačí Hlídacímu psu, aby omluvil fatální profesní selhání České televize. „A také aby rozjel další sérii už naprosto trapné, nezábavné a nevěrohodné propagandy vůči lidem, kteří si myslí něco jiného než Hlídací pes. A nejen že si to myslí, ale nebojí se říkat, že císař je nahý. Česká televize v tomto případě prokázala, že císař je nahý, abych použil metaforou, dál k tomu není co říct. Teď je na České televizi, jestli s tím něco provede. Jsem velmi zvědav na nedělní Newsroom ČT24, jestli se k tomu sebereflexívně postaví. Jestli tam pan Rosí bude ronit krokodýlí slzy nad tím, jak byli podvedeni ruskou propagandou, protože jim bylo podvrženo video z Luhansku, zatímco oni žili ve svém veřejnoprávním přesvědčení, že jsou to záběry z Damašku. Na to jsem velmi zvědav. Každopádně reakce České televize je zatím nulová, tedy arogantní,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tomio Okamura
V souvislosti s hrubou chybou České televize se pozastavuje nad informací, že se v pondělí poprvé oficiálně sešla Divácká rada. „To je poradní orgán České televize, kterou si vytvořil naprosto svévolně a v rozporu se zákonem Petr Dvořák. Žádná Divácká rada v zákoně o ČT není a žádný takový orgán nemá v České televizi o čem rozhodovat, ani se k čemu vyjadřovat. Pan Dvořák si vytvořil tuhle pseudoradu proto, aby se mohl na její údajná stanoviska – samozřejmě loajální vůči němu – odvolávat při různých argumentacích a kritikách, které padají na jeho hlavu a na Českou televizi. Je naprosto zřetelné, podle jakého klíče byli vybráni lidé, kteří v tom tzv. orgánu zasedají. Vidím tam jména Šimona Pánka, Josefa Šlerky z Nadačního fondu, který vydává Hlídacího psa, Iva Mathé, bývalého ředitele České televize, pana Vadase z FITESu, pana Dědečka z Pen klubu, pana Mošu z brněnského divadla, Adama Černého ze Syndikátu novinářů a tak dále,“ vyjmenovává mediální analytik.
Divácká rada bude předstírat, že radí, šéf ČT, že ji poslouchá
Jde podle něj o zajímavou sešlost lidí, z nichž mnozí jsou často v konfliktu zájmů, což se týká především zástupců profesních svazů jako Asociace producentů v audiovizi, Asociace režisérů a scénáristů, FITES a dalších. „Ti všichni jsou v obrovské kolizi zájmů. Sedí v naprosto neformálním, vlastně nezákonném, orgánu, kterým se bude pravděpodobně pan Dvořák ohánět při různých veřejných diskusích. Budou se vyjadřovat k názorům nebo informacím pana Dvořáka nebo mu budou radit, a pan Dvořák se bude tvářit, že je poslouchá. Teď mi k tomu naskočil krásný starý vtip, jak se říkalo, že za komunismu občané předstírají, že pracují, a stát předstírá, že je za to platí. Tak to bude podobné. Členové Divácké rady se budou snažit předstírat, že dobře radí Petru Dvořákovi a Petr Dvořák se bude snažit předstírat, že to poslouchá a že se tím řídí,“ očekává Petr Žantovský.
No a generální ředitel ČT potom na dalším zasedání této „ctihodné“ rady podá výčet nějakých aktivit, které vzešly z „úžasných“ inspirací jejích členů, jako třeba už na aktivu toto pondělí. „Zajímalo by mě, když už máme Diváckou radu, kterou si Petr Dvořák zřídil – opakuji mimo dimenze zákona a absolutně svévolně – a v níž má být členství neplacené, kdo platí prostory, které si pronajímají na Kavčích horách pro zasedání. Kdo platí kávu, minerálku či jiné občerstvení těm více než 60 členům Divácké rady. Asi pan Petr Dvořák, že ano. Z jakých prostředků to bere? A to bychom se asi dostali k dalším a dalším otázkám, které klade třeba pan Soukup na televizi Barrandov. Ale k tomu podstatnému. Jestliže tu máme nějakých šest desítek osob, které mají zastupovat ty ctihodné společenské instituce, tak by bylo asi správné, aby také někdo z nich položil panu generálnímu otázku, která se nabízí,“ míní mediální odborník.
Zveřejněte, o čem a za čí peníze se vyvolení bavili
Členové Divácké rady se měli zeptat generálního ředitele, jak se může stát, že za peníze z našich koncesionářských poplatku dá ČT místo záběrů z Damašku záběry z Luhansku a ještě k tomu odkazuje, že to je zdroj z nějakého tweetu. „Odkdy je sociální síť zdrojem validních informací pro veřejnoprávní televizi? To si mohou snad občané tu sociální síť prohlédnout sami a najít si tam, co chtějí, na to nepotřebují, aby to převzala Česká televize. A to ještě v pomýleném kontextu. Zajímalo by mě, jestli taková otázka padla, ale obávám se, že ne, protože to by složení Divácké rady muselo vypadat podstatně jinak. A vyzývám naprosto veřejně pana Dvořáka, aby laskavě předložil – je to jeho povinnost, protože veřejnost platí mzdu jeho i všech lidí na Kavčích horách – veřejnosti všechny náklady i ekonomiku toho setkání a také pokud možno stenogram a zápis z něj, abychom věděli, o čem se taková rada, která vlastně jakoby neexistuje, radí,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
